Mučedníci

Z technickej stránky výborne, dramaturgia /koncepcia príbehu/ veľmi presná, vždy keď prichádza nasýtenie určitým žánrom, prejde sa plynulo do ďalšieho, ktorý spätne v sfére logiky a rozumového myslenia opodstatňuje existenciu predchodzieho. Inšpiratívna je aj komplexnosť, akou film rekapituluje hororové subžánre a ich vývoj za posledné obdobie - od duchárskych tmavých dlhovlások z Ázie /často fyzicky zdeformované, ktoré do všeobecnej popularity prišli s japonským Ringu od H. Nakatu v 1998/ až po opačný protipól - snaha o realizmus - zaklieštená tak v príbehu ako i vyobrazení násilia a v neposlednom rade aj presvedčivý prerod diváckej zainteresovanosti - od počiatočného chladného pohľadu pozorovateľa zvonka až ku vnútornému spoluprežitiu s hrdinom /hrdinkou/. Problém a dosť podstatný mám so záverom - jeho nejednoznačnosťou. Nie preto, že by to bolo nepochopiteľné a ja by som pociťoval potrebu sa detinsky tvrdohlavo dožadovať jasného záveru s pozície dieťaťa, ktoré musí byť za ručicku vedené režisérom až ku koncu, ale preto, že režisér tou nejednoznačnosťou dáva určitej skupine "pozitívne naladených" divákov priestor naďalej snívať istý, takmer dvetisíc rokov starý a ľudstvom tak chcený "chlácholivý" blud... . (07.03.2009)

Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem byla obeznámena s vyjádřením samotného režiséra (úplně opačný smysl, než jakého jsem se dobrala já), načež jsem došla k závěru, že je ten konec prostě jen nezvládnutý. (11.02.2009)

Boze, preco ten film neskoncil este pred tym kvazi zvratom? Vtedy by si odo mna zasluzil aj pat hviezd... Ale posledna pol hodina bola vyslovene hroza... Nie z toho, co robili Anne, ale z primitivizmu, akym sa nas snazi scenarista oblbnut tou blbou pointou. Som nastvana... Na to, ako hrozne sa da domrvit jeden vyborny film. Skoda. (08.03.2009)

Krutej, nepříjemnej a nechutnej je tenhle film. Jenže s tím vším já film stejně chtěl vidět. Samotnej režisér ale upozorňoval, že film má být především drama, i když chvílemi až extrémní. Problém je, že samotný příběh zpracování daleko přebylo a tak jsem na něj okamžitě přestal hledět a zíral na každou scénu zvlášť jako vůl do špinavejch oken. Mučedníci jsou nechutný, jsou pro diváka možná až odporný, ale rozjíždí souměrně docela zajímavej příběh, který se nakonec zvrtne naprosto debilním směrem a divákovi ve výsledku zůstanou zase akorát ty nechutnosti. A zakládat si film na nechutnostech, a ve výsledku vykládat, že to o nich vůbec není? To se sám režisér trošku protiřečí... (13.12.2010)

První polovina dokonale hororová, druhá polovina dokonale vysvětlující. Režijně naprosto fantastické, scénář bez děr, dokonce i zlom v polovině filmu proběhne nečekaně hladce... Další bod pro frantíky. Famózní práce s žánrem, přesah a nesporné řemeslné kvality ho zapíší do dějin (pokud konečně někdo dokáže přestat povrchně výskat z obsaženého exploitation). Mezi kousky z jednadvacátého století stojí suveréně mezi nejlepšími (tedy po boku Devil's Rejects), s propastným náskokem před ostatními. Film je zcela nesmyslně propagován svýmy problémy s francouzskou ratingovou komisí a byl mu tak přidělen status kultovního dřív, než ho kdokoliv stihl vidět. Což rozhodně není zapotřebí, protože něco tak dobrého zkrátka zkultovní samo od sebe. A ještě ke všemu se tu žádné nechutnosti nekonají a krev není to, oč tu primárně běží. Že o vlivu Martyrs na budoucí snímky uslyšíme je stejně jasné jako to, že jméno Pascal Laugier nezapadne. (11.02.2009)