Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (595)

molotov 

všetky recenzie používateľa

Příjemné překvapení a rozhodně ne ztracená hodina a půl. Každopádně nic moc veselého, rodiče na to asi čtyřikrát jako na Mamma Miu nepůjdou, ale jednou by se jim to asi líbilo. Scény z války jsou slušný, sice nijak originální, ale svůj účel plní. Téměř celý film nonstop hraje hudba a pořád sněží. Je fajn, když má český film konečně nějakou stylizaci, kterou drží celou stopáž. Co se týče příběhu, tak je strašně poznat, že jde o zpracování románu. Dialogy naštěstí nešumí papírem tak často, jak je u českých filmů zvykem. Nejhůř je na tom postava hrobníka, která mi celou dobu přišla taková divná. Film ovšem stojí a padá na výkonu Rodena, který je skvělý. Zhruba v polovině jsem si říkal, že byl děj potřeboval trochu nakopnout a taky se tak stane, když hlavní hrdina začne předstírat hluchotu, přestože už slyší. Od té chvíle na mě film působil mnohem víc. Sečteno a podtrženo dobrý film, který rozhodně patří mezi ty nejlepší letos u nás natočené. ()

tahit 

všetky recenzie používateľa

U kanónu stál a pořád ládo ládo ládoval, ponuré zvonění bizarní postavy hned od začátku filmu působí stísněnou atmosférou a lesklé vodní krůpěje bičovali v nečase přijíždějícího vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, obzvlášť vynikající jsou záběry přitažlivě krásné přírody Krušných hor. Jediná postava chtě nechtě, která mě zaujala a má tu svoje vyvolené místo je skvělý Karel Roden nejmladší, který umí i zahrát potmě. Vlastně mi ani nevadila tolik zvláštní nejednotnost herců, ale čeho je moc, toho je příliš. Takřka neustále se vracející rušivé momenty scén prolínajících se obrazů vzpomínek z války, to mi tedy vadilo. Závěrem malá připomínka, je nesporné, že vůbec největší přínos režiséra Filipa Renče je, že ve svých filmech umí slušně navodit silnou až pitoreskní evokaci prostředí a hlavních postav. ()

Reklama

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Filip Renč sází na absolutní jistoty, ale neumí z nich těžit. Především jde o neoriginální a předvídatelný příběh plný všech typických vybroušených příběhových a vypravěčských prvků, které si hledají sympatizanty z širokých řad publika (traumata z války, ztráta ženy, problémy se zdravím, nezvaný nápadník a konec tak, jak ho čekal snad každý z nás). K hercům nemám víceméně vyhrady, pokud má být postava slizká a našim smyslům odporná, tak taková skutečně je. Nemohu si pomoci, ale podle mého Renč zbytečně přetahuje strunu, a to v několika polohách. Vidím tu evidentní snahu natočit cosi "většího". Záběry z války jsou zbytečné a ruší dějovou linku (oč pragmatičtější by bylo navodit trauma náznaky, nikoli obrázky jatek, ač sebevíc realistických). Mají za úkol učinit postavu Karla Rodena ještě více tragičtější, než je. Ačkoli jeho postava je víceméně scénáristicky plochá, Roden z ní učinil zajímavou postavu. Dobré je vykreslení vztahů mezi postavami a to nejen v milostném trojúhelníku, ale i mezi vesničany. Chemie funguje, napětí stoupá. Stoupá k předem jasnému konci téměř předem jasným průběhem děje...za to si Hlídač určitě nezaslouží vyšší hodnocení. Protože v této sortě filmů jde především o příběh a příběh Hlídače je tak triviální, že nemohu jinak, než 3*. Atmosféra je však vykreslena zručně. ()

ajuska 

všetky recenzie používateľa

Solidní drama s jednoduchým, zvolna se rozvíjejícím příběhem, kde blížící se katastrofu skvěle doplňuje vizuální stránka s působivými motivy vytrvalého sněhu či deště a ujíždějících vlaků. Flashbacky nijak výrazně nevadí, ostatně pomáhají proniknout do nitra hlavní postavy, ale faktem je, že opakované vidiny mrtvé Františky jsou postupem času stále otravnější. A co si budeme povídat, bez Rodena v hlavní roli by to šlo do kopru. ()

eileen 

všetky recenzie používateľa

Zatím jsem nečetla předlohu a neviděla ani jednu ze zbývajících verzí, takže moje hodnocení nebude úplně objektivní, ale pokud mám hodnotit dojem, jaký na mě film udělal, pak nemohu jinak, než dát vysoké hodnocení. Skvělé herecké výkony všech, krásná kamera, přenádherná hudba, která ohromně dolaďuje celou atmosféru, vygradovaný děj, ohromný zážitek, který s dalšími reprízami nemizí. Pro mě jasná jednička mezi režisérovými filmy. ()

Galéria (46)

Zaujímavosti (29)

  • V čase 00:10:24 vidíme vzdalující se lokomotivu 434.1100. Na tomto záběru jede lokomotiva tendrem napřed (jsou vidět její dýmniční vrata) a rovněž vidíme rozsvícené bílé lucerny. Lucerny se často přendavaly z jednoho konce lokomotivy na druhý podle toho, jakým směrem jela. Koncová návěst byla tvořena lucernou s červeným sklem. Vzhledem k tomu, že se jedná o stroj s otevřenou budkou, nebyla by jízda „po uhlí“ žádná slast. (Dymnik)
  • Film vznikl výhradně v produkci České televize. Jde tak o první snímek ČT po dlouhých 10 letech, jdoucí do kin. Ta byla naposledy hlavním producentem v případě baladického dramatu Hanele Karla Kachyni. (hippyman)

Reklama

Reklama