Nestyda

Nepamatuji si, kdy jsem viděl naposledy něco tak příšerně napsanýho. Přesto jsem ale přesvědčen, že na druhé slédnutí (ke kterému asi teda nikdy nedojde) bych se bavil lépe, protože mi příliš pozdě došlo, že Nestyda je překrásným příkladem mé oblíbené "ožralé narace". To je moje osobní škatulka, do které spadají filmy třeba od bráchů Safdiovic, Harmony Korina či některých východoevropských a ruských režisérů. Zároveň tam patří i filmy, které se v ní ocitly omylem v důsledku šílené kumulace scénáristických, režijních a dramaturgických chyb. Nezáleží ale na tom, kdo je pán a kdo je kmán, miluju je všechny. Ožralá narace má jednu završující myšlenku: aby sledování filmu vybudovalo dojem dlouhé propité noci, během které se toho sice mnoho zažije, ale není možné si zpětně vybavit či racionalizovat, co se vlastně dělo, ani jaký to mělo celkový charakter. Ožralá narace má několik pravidel, které v Nestydovi byly beze zbytku naplněny: 1) Není možné většinou rozeznat náladu scény, například zdali je smutná či komická 2) Není možné často odhalit jakou roli mají různě se objevivší postavy, obvykle nelze poznat které jsou postavy hlavní či vedlejší, jaká je jejich úloha v různých situacích apod. 3) Nedá se určit tempo filmu, ani třeba to zdali film zrovna zpomaluje nebo akceleruje. Pokud se to podaří, tak si lze všimnout toho, že jak se blíží k závěru, vyloženě zatuhává až do téměř úplného zastavení 4) Film se snaží neustále tvářit, že má nosnou myšlenku, ale neustále od ní těká, zakecává se a zjevně získává čas na to si vzpomenout, jaká a jestli vůbec nějaká byla. 5) S problémy, postavami a lokacemi se seznamujeme a loučíme v naprosto neočekávaných momentech. Často se pak ještě objevují, ačkoli máme pocit, že už se za nimi zavřela voda. Často se také postavám mění povaha, což jen utužuje divákovu paranoiu. 6) Povědomá prostředí působí nereálně. Vylidněné ulice velkoměsta, byty, které (doufám proboha) nevypadají jako byty normálních lidí, zvláštní ticho v zalidněných exteriérech. 7) Nikdy není možné získat nad scénou či dějem kontrolu, protože se vymyká dosavadním zkušenostem s viděným i žitým a neodpovídá žádným vzorcům. (14.07.2022)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Prostředí 8/10/// +pohodový soundtrack (písně), Jiří Macháček, nálada snímku -celkem krátké, příběhově prázdné/// Z kombinace Viewegh a Hřebejk jsem měl docela strach. Protože ať už za tím stojí jeden nebo druhý, málokdy to za to stojí. Nebo minimálně mám problém do jejich filmů a humoru proniknout. Možná i to je důvod proč se mi Nestyda nakonec hodně líbil a hodně mě bavil. On ten film je možná úplně špatný, ale mě prostě sedl. Normálně některé výše uvedené herce nemusím, tady mi ale nevadil ani Liška, ani Babčáková a podobně na tom byly i ostatní, které za jiných okolností přehlížím. Občas je milé být překvapen./// Celkem 79%/// (04.01.2011)

Na naše poměry to zas až tak špatné nebylo:-) Trochu ze života-určitě všichni znáte, trocha tej srandy (vtipné scénky-hlášky) i špetka erotiky alá france. Macháček překvapil, Liška dojal, Vašáryová výborná ale i ostatní nebyli špatní. Štěky Gota, Pawlovské, Fasterové aj. neberu. Hřebejk šel zas trochu nahoru. Suma-sumárum žádná převratná změna (ale i tak lepší průměr z naší produkce (ten potenciál tam je)..Za 2* o jednu hvězdu jsem snížil, a to jen za ten z mého pohledu odfláknutý a nevypointovaný konec. (19.11.2008)

Tvrdá opisovačka filmu František je děvkař, včetně použití písniček Hany Hegerové :-) Přitom František je o hodně poctivější film než tohle pseudointelektuální cosi, pardon :-) Ale vážně. Nestydovi chybí téma. Přiblblý čtyřicátník, který řeší své vztahy únikem a pak se přisaje k další ženině, no dobře. Ale co jako z toho? Pár připitomělých fórků, nějaká ta retro nostalgická muzika (kdo si dnes vzpomene na Vltavu, a vlastně i AG Flek?). Ve druhé rovině (nestydova manželka s velkým nosem) jde o love story jak z telenovely. Kam zmizela Maďarka? Kam se tak najednou vytratila Nora? Došel ten nestyda nějakého poznání? Z jeho "zpovědi" do rozhlasu to nepoznáte, jde jen o nabubřelé pseduokecy. Pseudo mi tady ostatně přijde celý ten nakašírovaný svět celebrit, nočních flámů... nakašírovaný hezky, v podbízivé kameře, ale pozlátko obsah nedělá. (05.11.2008)

"Já nejsem žádnej řidič. Jsem boyfriend." Krize středního věku mi něco říká, takže bych asi mohl napsat, že jsem viděl poměrně hravej film o jednom Oskarovi, kterej se stal nadšeným majitelem krize středního věku, následkem čehož opustil rodinu a začal si užívat svobodnýho života. O tom ten snímek skutečně je a já mu rozumím a fandím. Ovšem Nestyda je taky neskrývaným produktem svý doby. Tváří se, že chce něco sdělit a přitom často jde jen o vizuální spojení neustále vyzdvihovanejch sponzorů s tvářemi hvězd, celebrit a jinejch důležitejch kuřbuřtů. Naštěstí jsem se celkem bavil a inspirován Matějem zahajuju půlroční sexuálním půst, po kterým se pokusím ejakulovat v pavilónu klokanů. (04.01.2022)