Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrajú:
Ulrich Tukur, Susanne Lothar, Rainer Bock, Christian Friedel, Leonard Proxauf, Leonie Benesch, Burghart Klaußner, Steffi Kühnert, Michael Schenk (viac)Obsahy(2)
Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové války v jedné severoněmecké vesnici. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici, kde si lidé pomalu přestávají věřit. Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (413)
X -tá variácia námetu, dokonale literárne spracovaného napr. Williamom Goldingom v knižkách Boh múch a Dediči. O povahe zla a jeho zdrojoch. Je to síce pekne nafilmované, ale to je tak asi všetko. Významovo a dejovo obohraté ako staré elpéčky zväzáckej pop skupiny Elán. A asi aj tak prínosné. Až sa žiada povedať: Po "Kráľovnej bielych tenisiek" pre plebs je tu "Biela stuha" ako ľúbivý filmový pop hit pre tých, čo sa cítia byť intelektuálne skutočne na výške. Skutočnosť, že doba prísnych výchovných metód, zamračených pohľadov a upätej náboženskej morálky rozožiera spoločnosť ako celok a navonok poctivé správanie detí a mládeže sa pod šupkou predstierania mení na rýchlo sa šíriaci hnilobný, no neveľmi viditeľný tumor bola napríklad takým chasidom známa a verejne prezentovaná v stovkách ich ústne sa šíriacich poučných historiek už pred najmenej tromi stovkami rokov. ()
Film je konstruován pomocí sítě spojitých obrazů, ve kterých vystupuje hloubka vztahů (genealogie násilí ve společnosti před válkou - i když motiv války pro mě jako pro diváka nebyl zase tak moc zásadní, kromě toho, že ukotvoval děj do specifického období). Není zde hlavní hrdina, resp. dal by se za něj považovat vypravěč - vesnický učitel -, ale ten nakonec nedostává víc prostoru než ostatní, je vypravěčem proto, že je zde cizincem a děj se v jeho mysli (duši) odráží, aby byl poté přenesen zrcadlově do filmu samotným tvůrcem, který tak činí bez pomocí ustálených narativních postupů filmové řeči. ______Film nemá takovou narativní strukturu, která by většině diváků dala pocit jakéhosi percepčního bezpečí, že to co sledují má smysl, protože je jim něco řádně (ve vyprávěcím „řádu“) sdělováno a na konci je dovršeno explicitní pointou, která dá veškerým peripetiím smysl a završí dílo do uzavřené formy filmového fikčního prostoru. Toto Haneke nedělá – vyprávění se zde ubírá podobným způsobem jako v Kódu neznámém, ale tady je mnohem důmyslněji a hlouběji propracované – dotažené k dokonalosti a proto hodné skutečného obdivu. V hlavní roli zde vystupují vztahové struktury mikrospolečnosti „jedné vesnice“ a ty sami o sobě nemají smysl, pointu či katarzi, dějí se v obrazech, které jsou vzájemně hluboce vztažené, ale stejně jako „skutečný“ život (tj, to simulakrum fikčních světů, které pociťujeme jako realitu ;-)) plynou bez uzavření, bez odpovědí a otázek po „skutečných“ příčinách. Haneke dokázal vytvořit neuvěřitelnou hloubku obrazu - každý záběr je dokonalý ve své strohosti a čistotě. Jedná se bezpochyby o nejlepší Hanekeho dílo, ve kterém své tvůrčí přístupy dotáhnul ke skutečné čistotě. Dal bych tomu i šest hvězdiček, kdyby to šlo. (více viz zde: http://www.indiefilm.cz/2011/02/02/dvd-bila-stuha/ ) ()
Mistr Haneke a jeho syrová černo-bílá poetika. Jeho odosobnělý přístup má své drásající kouzlo - nenajdeš viníka, nedostaneš odpověď, nezjistíš provinění. Jsi jen pozorovatelem, nezúčastněným pozorovatelem, a nemáš nic než jen domněnky. A tak s tím musíš žít... // Haneke se dotýká temnoty, diváka do ní stahuje, ale nechává ho tápat, nenabízí klíč, jen nastíní dveře. Bílá stuha jistě patří k těm snímkům, které zaujmou svým obrazem a rozdráždí nedořečenou větou, absencí emocí a chladným popisem. Zkoumání temnot lidské duše je, jak vidno, pro Hanekeho stále aktuálním tématem, a snad i tématem nevyčerpatelným. ()
Neznám druhého režiséra jako je Michael Haneke. Jeho filmy mi způsobují až fyzické utrpení, s kterým mám vysloveně problém. Byla-li Pianistka místy nesmírně vyčerpávající podívanou, a Funny Games USA doslova drásajícím a traumatickým zážitkem, pak je Bílá stuha dosavadním vyvrcholením režisérových uměleckých ambicí, jak v divákovi evokovat stavy duševního utrpení. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že je v Bílé stuze obsažen klíč k pochopení příčin první světové války, a je vzrušující pokusit se tuto výpověď ve filmu identifikovat. Tento film nemohl natočit nikdo jiný než Němec, schopný reflektovat kolektivní nevědomí svého národa. Velmi znepokojivý film. ()
Takže za A, by som toho despotického fašistu pastora polial benzínom a zapálil, malému Rudimu bych zakrútil krkom a toho sliedičského, nesympatického, slizkého a otravného učiteľa nakopal do gulí!!! Typické Hanekeho vrtochy, nechať človeka blbého a nasraného! Za B, tá nemčina je ukrutne krvpijúca ! ()
Galéria (39)
Fotka © Sony Pictures Classics
![Biela stuha - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/240/240252_379153.jpg)
Zaujímavosti (8)
- Kolem stovky statistů pro obličeje sedláků poznamenané těžkou prací se podařilo najít v Rumunsku. (Namaste)
- Původně mělo jít o televizní minisérii. (Elisebah)
- Hlavní roli učitele (ve filmu Christian Friedel) měl původně stvárnit Ulrich Mühe. (Elisebah)
Reklama