Survival of the Dead

Začiatok celkom ušiel, ale vydržalo to iba pár minút. Potom dej prešiel do nudnej hovadiny s absolútne debilným scenárom. Autor asi nemá všetkých päť pohromade, niečo tak ploché a fádne dokážem obratom ruky napísať aj ja, a to aj po týždňovej kóme. Producent však musí byť ešte blbší, keď takúto zlátaninu prijal. Inak si to neviem vysvetliť. To čo je za nezmysel, že naučíme zombíkov jesť zvieratá a oni potom prestanú jesť ľudí? Nelogická sprostosť hodná Zlatej maliny. Film nezachránilo ani to málo gore čo tam bolo, proste keď nie je dobrý scenár tak film ide do čerta. Jeden z mojich najhorších zombie filmov, tu nefunguje absolútne nič. 30/100 (10.02.2014)

Hoci nejakí tí morbídne hláškujúci drsňáci a úsmevne si počínajúci zombíci (napr. Bub z Day of the Dead) sa v hororoch Georgea A. Romera vyskytovali už aj v minulosti, celostopážna prítomnosť komediálneho odľahčenia je v jeho tvorbe novinkou. V Survival of the Dead vsadil práve na túto kartu, nemŕtvi tu viac-menej vystupujú len ako nemohúce tragikomické figúrky, z ktorých vôbec nejde strach a udrieť či streliť do nich si môže prakticky ktokoľvek. Je však treba povedať, že Georgeovi takéto vtipné poňatie na počudovanie sadlo a niektoré pasáže filmu sú celkom zábavné, ale na druhej strane pochopím každého, komu by tento typ humoru vzhľadom k renomé režiséra a jeho vyše štyridsaťročným skúsenostiam s hororovým žánrom mohol pripadať trochu detinský... (15.11.2010)

Po Land of the dead si Romero střihlnul menší komornější zombie horurek. A není to naškodu. Film je sice značně pomalej ale dokáže udržet napětí, a poměrně slušnou atmosféru teda kromě scén kde se do scény připletou efekty, ty jsou slabší, ale i tak se na ně dá koukat. Moc se mi líbilo že Romero dokázal dát i pár docela fakt vydařených fórů, a přitom neztratit nic na vážnosti. Oběvily se herci kteří jsem už viděl a hrály dobře. Kromě toho mladýho kluka ten mi byl trochu nesympatickej. Ale Romero je prostě king. (11.07.2010)

Tezovitost, satira i jízlivost vždy představovaly charakteristické znaky Romerových zombie filmů, jenž tentokrát se režisér, zřejmě opojený zaslouženými extetickými reakcemi na adresu jeho předchozího snímku, zatoulal ve vlastním nesoudně překombinovaném díle. Dva roky poté, co se "Deníkem mrtvých" ukázal jako svěží inovátor nejen na poli zombie žánru, ale i moderních trendů filmového hororu, přišel s přeplácaným snímkem, který sice při rozložení na dílčí prvky stvrzuje šíři, ambicióznost i mnohovrstevnatost režsérovy vize, ale v celku působí jako nesoudržný eintopf. V předchozích pěti zombie snímcích Romero dokázal dramaturgicky skloubit kritiku společnosti, kauzálně promyšlenou vizi světa během zombie apokalypsy, žánrové atrakce i profilaci postav. Paradoxně pro tvůrce, který myšlenkově i řemeslně čněl nad patlaly a žánrovými rutinéry, kteří se krčili v jeho stínu, tentokrát se nelze ubránit stejným dojmům, jaké se dostavují při sledování filmových pokusů různých neumětelů. Namísto komplexního a logicky vystavěného světa diváci tentokráte dostávají zcela vytrženou galerku postav, které jsou zbavené jakékoli vlastní vůle a podléhají pouze logice schémat. Během sekvencí, které mají několik paralelních konfliktů či plánů se projevuje, že režisér neví, co se souběžně děje mimo záběr - lze si představit jak uprostřed dialogů i přestřelek jedněch postav jiné figury prostě apaticky postávají mimo záběr a čekají, až na ně dojde řada. Dokonce sekvence gore zombie ataků poprvé u Romera vyznívají jako dějově zcela nemotivované atrakce. Hlavní problém ale spočívá v Romerově pokusu o skloubení těžkotonážní tezovité kritiky patriarchátu s nadsázkou, která ale není satirická, nýbrž přímo parodická a slapsticková. Jasně, že vše lze ospravedlnit jako součást konceptu nastavit zrcadlo absurdnosti žánrovými filmy a jejich konvencemi glorifikovaného patriarchátu, ale nejen v porovnání s hermeticky sevřeným "Deníkem mrtvých" ale i dramaturgicky vyváženou "Zemí mrtvých" působí "Survival of the Dead" jako dramaturgicky nedotažené a rozpadlé dílo. Tedy ještě je tu eventualita, že celý film je vlastně jízlivým žertem na adresu diváků a jejich očekávání, nicméně nejen že Romero nemá statut umělce, jenž se stal obětí diváckých škatulek jako např. Takeši Kitano, aby se nad takovými věcmi vůbec zamýšlel, ale ani ve filmu nic takovému přístupu nenasvědčuje. (10.07.2013)

George A. Romero se snímkem „Survival of the Dead“ rozloučil se žánrem a je vidět, že je to rozloučení spíše průměrné, pro některé možná dokonce podprůměrné. I tak se mu ale musí nechat, že se mu do celkem obyčejného dějového rámce podařilo dostat některé myšlenky, které odkazují na jeho sociálně kritické schopnosti, které předvedl ve své první zombie trilogii. (05.10.2017)