Ostrov stratených duší

Docela příjemná pohádka. V některých situacích opravdu překvapila a někde zase dost zklamala. Líbili se mě třeba efekty a docela schopné herecké výkony. Bohužel někdy se objevovali typické trapnosti - schovám se na nejnápadnější místo, ječím jak malé děcko a mezitím má ten 'strašák' milion příležitostí mě zabít, ale ten je samozřejmě úplně blbý a čeká až se děcko vyřve a ještě vymyslí něco jak se ho zbavit. Za docela kvalitní zpracování občasný vtip, který jsem zde fakt nečekal, tak v rámci žánru bych dal 3,5 hvězdy a protože je tu docela nízké hodnocení, tak dám 4. (01.09.2012)

Asi největším záporem Ostrova ztracených duší je, že doslova každou chvíli při sledování myslíte na Harryho Pottera. Některé strašidelné prvky, barevné podání, hlavní záporák, a v neposlední řadě hudba vám ani nedovolí jinak. Není to špatný film pro odrostlejší děti a kdyby se tvůrci trochu styděli při kopírování, mohl být i docela originální. Vzhledem k evropskému původu snímku a jeho zaměření na dětského diváka hodnotím vstřícnými 60 procenty. Kdybych ale hodnotil čistě hvězdičkově, dával bych dvě. (12.07.2010)

Velká splácanina všeho možného, která se snaží tvářit jako fantasy, ale bohužel jí chybí jakýkoliv zajímavý příběh, a to nemyslím nějaké pozadí či budování fantasy světa, ale opravdu jakýkoliv příběh. Vše dávám na vrub tomu, že výsledek je určen zřejmě výhradně pro dětské publikum, takže se veškeré aspekty zjednodušili na možné minimum toho, co je nutné vysvětlovat, a vesměs tak dospělému diváku nedává nic smysl, od chování postav, či po fungování samotného světa. (08.06.2024)

Dánská odnož Harryho Pottera, Narnie a podobných filmů založených na zápletce děti vs. zlo. Píše se rok 1871 a tajný spolek bojující proti nadpřirozenému zlu chytí nekromanta a pokusí se jej pomocí magické knihy složené ze svitků kouzel zneškodnit, tento proces se však vymkne kontrole a silná Linea bojující proti zlu nakonec zemře. Spolek se rozhode magickou knihu, jež má moc pouze v celku, uchránit před zlem, rozložit na jednotlivé stránky a rozdělit je mezi sebe. Herman, člen spolku, se nedokáže vyrovnat se ztrátou své milované Liney a svůj život ukončí. O mnoho let později se náhodou jeho duše přenese do chlapce jménem Sylvester, který se společně se svou sestrou, zajímající se o mystiku a okultismus a rozvedenou matkou právě přistěhovali do malého městečka, kde se zdánlivě nic neděje. Nedaleko je však tajemný ostrov, ze kterého náš starý známý nekromant opět vystrkuje své drápy a boj dobra se zlem může opět začít. Herecké výkony dětských představitelů jsou na slušné úrovni, zbytek je spíše průměr. Vizuální efekty jsou použity střídmě, ve filmu je v podstatě jen polní strašák, stínový duch a k tomu trocha toho čarování, vše je však vyobrazeno kvalitně a levné triky nebo přehnané CGI efekty zde neuvidíte. Hudební složka je celkem okázalá a věrně doprovází obrazovou stránku filmu. Nakonec se z Island of Lost Souls vyklubalo celkem dobré fantasy béčko, s místy temnou atmosférou, určené především té mladší části publika, jehož hlavním záporem je klišovitý scénář. (5/10) (17.08.2008)

Musím s chutí uznat... ... Že větší blbinu jsem už dlouho neviděl. Ne jenom že mi to přišlo rozházené a nesrozumitelné, ale ještě stupidní. Samozřejmě se to nemůže obejít bez vlny náhod a klišé nesmyslů. Působilo to na mě, jak by o úspěchu Harryho Potter režisér řekl: ve Velké Británii měly úspěchy kouzla, zkusme to taky," a tak v roce 2005 narychlo načmár al nějaký fantasy děj, sehnal tři děti, jednoho dospělého jako Voldemorta, přidal mu modré oči, vymyslel nejvíc strašidelný ostrov a nejvíc zajímavou dějovou linku všech dob, u které se vůbec nebudete nudit a přemýšlet, co děláte se svým životem, dále se ve filmu ukázala zkouška o vizuální efekty, možná by se to povedlo, kdyby nakupovali programu ze sedmdesátých let. Možná jsem někde u konce zahlédl pokus o temnou atmosféru přidáním zvuku hudby a ztemněním obrazu, wow, tleskám ! (10.02.2019)