14 kilometrů

Syrová filmová výpověď o strastiplné cestě z Afriky do Evropy za štěstím a lepším životem. Vlastně je to takové road-movie dvou bratrů a jedné dívky utíkající před nepřízni osudu znamenající útrapy, bolest i smrt. Talentovaný fotbalista Buba nemající šanci ve svém rodném Nigeru vyniknout se na doporučení trenéra rozhodne pro migraci společně se svým bratrem Mukelou, který se zase pro změnu chce stát manažérem. Ve stejné době se pro útěk do Evropy rozhodne také dospívající Violeta aby utekla od nuceného sňatku s chlípným starcem. A osudy těchto tří lidí se nahodile propojí. Děj to vlastně takřka ani nemá. Vynikající kamera pouze sleduje jejich počínání při cestě, zdolávání kontrol a vůli přežít  a to zcela bez moralizování, odsuzování, bez špetky sebemenší politické koncepce. Zkrátka se jedná o obyčejnou filmovou výpověď jak asi taková cesta vypadá a natočeno je to naprosto mistrovsky. Dlouho ani nebyli v hraném filmu vidět tak nádherné africké scenérie jako zde. Za zmínku stojí i velice chytlavý soundtrack. (08.01.2016)

Chápat, že být doma, a to stejně v Africe jako v Evropě, je velká hodnota. A že domov nevytváří ekonomické podmínky, nýbrž vaši blízcí (ať už z rodiny nebo národa). Přínos snímku vidím hlavně v jeho dokumentárnosti, kromě strastí cesty především v zobrazení toho, jak se jednotlivé kultury směrem na sever Afriky mění. Kéž bychom všichni pochopili a dokázali respektovat, že každý kout na zemi umí být stejně krutý jako nádherný. Ráj na zemi nedělá žádný Alláh, Bůh nebo Jehova; ti všichni jsou taky jenom lidské výtvory. A my jsme stejně jako naše Země krutí a nádherní zároveň. (18.11.2016)

"Nesluníčkářsky" drsná road movie o ekonomických muslimských migrantech ze Střední Afriky a jejich očistné cestě za vidinou lepšího(?) evropského života, kde pečení holuby létají přímo do huby. Je z toho jasně vidět, že režisér je spíše dokumentarista. Působí to tedy velmi reálně a ústřední trojice si vyžere snad každý aspekt odvrácené strany cesty za (ne)štěstím. Krom herců zaujme kamera, především v pouštních pasážích umí tu její působivou strohost neskutečně prodat. (17.12.2015)

Tak přesně takové filmy mám rád. Zvlášť v dnešní pohnuté době spojené s imigrační krizí je dobré takový film shlédnout bez jakékoliv stranickosti. Vypovídá o těch, kteří opouštěli Afriku ještě před hrozivým exodem letošního roku. Pohnutý byl osud dvojice mladých lidí (vlastně trojice, počítáme-li v to i mrtvého bratra hlavního hrdiny), kteří hledají štěstí v Evropě, kde se "peníze najdou i pod kamenem". Přitom ithle dva nás musejí být sympatičí, děvče utíká před vnuceným sňatkem se starším člověkem, který ji kdysi znásilnil. Hoch touží stát se slavným fotbalistou. A na druhou stranu mince zas přicházejí moudrá slova Tuaréga, který odmíitá žít jinde než na Sahaře: "Co bude s Afrikou, jestliže z ní všichni odejdou za bohatstvím? Toto je naše země..." Role obou černých herců byly dobře napsané a oba se jich zhostili skvělým způsobem, černá dívka prokázala skvělou inteligenci a byla konec konců velmi krásná. Nakonec si chtěla na cestu vydělat v bordelu, který byl ostatně i její záchranou před vězením... (17.12.2015)

Odyssea tří, resp. dvou, uprchlíků za vidinou lepšího života. Zatímco mnoho filmů s tématikou imigrantství se zaměřuje na složitou životní situaci uprchlíků v jejich "zemích zaslíbených" (záp. Evropa, USA...), jen velmi málo filmů popisuje onu nebezpečnou cestu, na jejímž konci i sny těch šťastnějších musí vzít za své. "14 kilometrů" sice není snímkem nikterak dokonalým, ovšem nabízí velmi podnětnou otázku k zamyšlení - protože ani u nás není imigrantská politika zrovna nejrůžovější. Slabší 4*. (12.07.2008)