Ukrutne šťastní

Vypracovaná atmosféra městečka s vlastními zákony, kde obyvatelé neradi vidí nikoho nového a z jistých důvodů si nechtějí nechat zasahovat do "svých věcí". Pokud nezapadnete mezi místní, pravděpodobně budete mít problémy. Spousta dějových zvratů, osudových rozhodnutí, která jsou naprosto opačná než obvyklá rozuzlení v jiných filmech, jedna ženská na zabití, močál jako konečné řešení problémů, mizející postavy, které nikdo nepostrádá a jeden potrestaný policista, který si neví rady, jak s tímto vším naloží. Celkově za 5. (26.09.2008)

Ze začátku se film tváří jako mnohokrát viděné příběhy o muži, (v tomto případě policista) který se shodou nepříjemných okolností a s temným tajemstvím na krku dostává do zapadlého městečka, plného zvláštních karikatur, které jsou místními obyvateli. Vše působí obvyklým dojmem ale v polovině se sociální drama nečekaně mění na thriller a celý film dostává nejen zajímavý spád ale i zcela novou atmosféru. Možná trochu pomalejší ale opravdu zajímavý film, kterému nechybí uvěřitelné postavy (které se ani nedají nazvat herci) a působivá atmosféra, kdy nevíte co očekávat. (27.04.2011)

Když pošlete pošuka do divnozapadákova a ještě za trest, nedopadne to nikdy dobře. Pomíjím shodu s jinými mnohem lepšími dílky, něco tomu prostě chybělo (nedotažený scénář). Vyzdvihuji působivou stylizaci a slušnou kameru, ale už ne absenci emocí a humoru, natož marnou snahu o poskládání detailů v efektní celek (to se holt musí umět!). Distributor poukazuje na divně vyšinutou komunitu, já bych to spíš viděla na běžnou "normální" realitu. Ani dobře zahraný part představitele zákona Jakobem Cedergrenem není v dnešní době ničím vyjímečný, spíš ji přesně lehce satiricky vykresluje. Nebudu dál hloubat nad (ne)smyslem idey, ale jako forma "úklidu" nepohodlných zaměstnanců jde o funkční návod, jak ušetřit. Kdo nehraje s námi, hraje proti nám a skončí v močále. Brej. (26.04.2012)

,,TEĎ JSI NÁŠ ČLOVĚK...“ /// Sønderjylland, dánský Bohem zapomenutý místo. Vyprávění pomalý a atmosféra parádní. Postavy pro Chocholouška dělaj těžce pochopitelný věci, jenže na fleku, kde může přijít na svět dvouhlavý tele, s jednou hlavou telecí a druhou lidskou, se to vlastně vočekává. Černá (možná i vtipná) povídka. A rozhodně zajímavá, protože bejt ukrutně šťastnej… by chtěl bejt každej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 2004 napsal Erling Jepsen, číst nebudu. 2.) Vždycky jsem chtěl vidět pořádnou dánskou chlastačku. 3.) Thx za titule ,,flashi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ? AKCE * NAPĚTÍ ne (25.05.2014)

Nejzajímavější je výrazná atmosféra od první minuty. 1)  Žánrová klasifikace mi tu problémy nedělá. Snímek očividně patří do bedýnky se skandinávskými podivnostmi plnými "nehumorného humoru" (Marigold*****) a rozmazaných žánrových hranic._____ 2)  Snímek nesporně zaujme svými plnokrevně ponurými postavami a zejména kvalitním promyšleným scénářem a smyslem pro detail._____ 3)  Spoiler. Nečti, pokud jsi film neviděl. Závěrečné vyústění jsem očekával. Jak se postupně vyjasňovalo, co je vlastně ten nový šerif zač, bylo stále jasnější, že jinak to dopadnout nemůže. A nedopadlo. Všichni dostali, co si zaslouží. Vlastně i ten šerifův nadřízený z Tønderu. Ale znovu se na film nekouknu._____ 4)  Na konci filmu mě zaujal i minikurs, jak pít po dánsku. Trochu mi to připomnělo dánské středoškoláky (půlka kluci, půlka holky, věk 16 - 17 let), kteří během dvouhodinové návštěvy pivnice U Fleků v roce 1985 vypili v průměru na osobu 12 (slovy dvanáct) půllitrů černého třináctistupňového piva. I personál se na ně přišel podívat. (15.11.2021)