Škola života

Velmi dobrý film, možná že i překvapivě. Z obsahu jsem toho mnoho nevyčetl a tak bez jakýchkoliv očekávání se mi dostalo netradičního (především závěr jde proti proudu současné produkce), kvalitního a velmi dobře zahraného dramatu. Lone Scherfig je zručná dánská režisérka a Nick Hornby ostřílený scénárista a na výsledné kvalitě je to znát. Filmu se dostalo dokonce nominace na Oscara pro nejlepší film roku, i když asi jen díky rozšíření na 10 nominovaných. Lepších filmů bych našel letos několik, ale i tak je Škola života (An Education) dobrý snímek, který si zaslouží pozornost. 85%. (09.02.2010)

(SPOJLUJU tam jak dobytek) Nemilosrdná feministická romance, kde všichni muži jsou slaboši a manipulátoři. Zajímavý je, že až do poslední patnáctiminutovky dodržuje standardní romantické schéma, který by bylo super tu graficky znázornit, ale budu si muset vystačit se svými legendárními vyjadřovacími schopnostmi. Představte si tabulku, která vertikálně čítá 10 bodů a horizontálně 8. Vertikální rovina znázorňuje duševní rozpoložení protagonistky (čím výše, tím lépe), horizontálně postup dějem. Bod číslo jedna nazveme Status quo (hodnota 3), kdy obě postavy o sobě ještě neví, proplouvají svými životy, kterým však něco chybí. Asi ta láska. Bod dva nazveme Setkání (hodnota 4), následuje bod tři hodnota 6, a to Okouzlení. Bod 4 náleží pod kategorii Veselé společné zážitky navzdory. To již má hodnotu 8 a jedná se většinou o sestřih pikniků a společných akcí protagonistů, navzdory závistivcům a konzervám. Bod 5 je na vertikálním žebříčku vrchol (10) a je to První sex/Paříž/Opravdové vyznání atd. A pak přijde twist, tedy Průser/Provar, čímž nám veritkální linka spadne až na číslo 1, ze kterého následně vychází horizontální bod 7 Běh/Usmíření (hodnota 5) a následně poslední bod 8. a to je Usmíření a nový začátek, jehož hodnota je též 8, ne výše, protože stigma bodu 6 již bude navždy přítomné a postavy se poučily/dospěly, takže jejich vztah již nebude mít takový drive jako v jeho začátcích. An Education odbočí z tohoto schématu po bodě 6, kdy neproběhne Běh, ale Útěk a bod osm tak tedy nereprezentuje Usmíření, ale pouze Smíření, odklon od romantiky obecně na úkor vzdělání a budoucnosti, plus trochu zdravého sexismu. Díky tomu se poslední bod filmu nikdy nedostane nad středový bod 5, zato hrdinka bude se sebou daleko více spokojená._______ Jinak Carey Mulligan se svými dlouhými chlapskými prsty, hrdelním smíchem a megahyperdolíčky je výborná kombinace be careful/be fascinated girl. (21.09.2013)

Není lepší zkušenosti, než nechat si v útlém věku řádně nafackovat od života. Trošku to sice bolí, ale náplasti v podobě mnoha nakouknutí do splněných životních snů mohou leccos vyléčit. Mne tedy šedesátkové retro příjemně potěšilo, ale rozhodně mi nepřidalo na náladě to, že děj směřoval do míst, která by pohádka nikdy nenavštívila, ale život by určitě jiný směr nepřipustil. (28.07.2012)

An Education mi v mnoha směrech připomíná staré hollywoodské filmy z padesátých, resp. šedesátých let, především pak svojí atmosférou a jistou naivitou. Jen by stačilo prohodit ve svých rolích Carey Mulligan s takovou Audrey Hepburn a Petera Sarsgaarda já nevím, třebas se jmenovcem O'Toolem a fungovalo by to zrovna tak. V mnoha okamžicích jsem si vzpoměl na takové filmové perly jako Odpolední láska nebo Usměvavá tvář. Přesto An Education něco chybí... Prostě to něco, co vás chytne za srdce... A bohužel se mi s určitostí nestane, abych si za pár let při sledování obdobného filmu vzpoměl právě na tento, tak, jako se mi to stalo s těmi výše jmenovanými. A to je Nick Hornby, autor scénáře, mým nejoblíbenějším spisovatelem. Škoda, ale tak třeba někdy příště... (A ještě bych dodal, že ten konec musel někdo z produkce Hornbymu na poslední chvíli přepsat. Nechce se mi totiž věřit, že by byl tak dobrý autor schopen něčeho tak slabého, jako je závěr tohoto filmu :-/ ) (04.09.2011)

Škola života je pro mě osobně velkým filmovým zklamáním. Coby fanoušek tvorby spisovatele Nicka Hornbyho jsem doufala, že něco ze svého osobitého rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. A přestože samotný scénář nepostrádá své kvality, ona Hornbyho pověstná lehkost tu trochu chybí. Po zhlédnutí Školy života zůstává na jazyku zvláštní pachuť promarněné šance. Námět, herci, tvůrci, to vše mohlo vyústit v mnohem zajímavější filmovou podívanou, než je tato zbytečně zdlouhavá „love story“ o životě jedné mladé dívky. (30.05.2010)