Lovci lidí

Nikdo v daném žánru nečeká žádné veledílo postavené na scénáři a vypointovaných dialozích, ale tahle lovecká sezóna je postavená na hodně směšných pravidlech. Vůbec navíc nejde o tradiční slasher, většinu děje diváka nudí tvůrčí plácání do vody a otravuje totální nesympatičnost (proč spolu vůbec jeli, když do sebe permanentně a hlavně nesmyslně šijí?) ústředního kvarteta. Pokud něco ocenit, tak je to tu a tam kamera využívající norské krajiny a to, že se film odehrává za denního světla a neskrývá své neumětelství za šero nebo tmu. Zbytek je ale průšvih na druhou.. Stokrát viděný konec, totální absence motivace postav, mizerné herecké výkony, nulová atmosféra. Místní „nadšení“ u mnohých nechápu, tohle byla čirá samoúčelnost. Navíc jsem měl tu „čest“ vidět snímek s českým dabingem a vrcholem byla záměna dvou jmen (Camilla x Renate) – to je vizitka a vrchol amatérismu!! (14.06.2012)

Atmosféra, exteriéry, herci a napätie boli super. Stopáž bola tiež výborná a na "pohodový" večer je tento film ako stvorený. Aj brutalita bola primeraná a vôbec nebola nútená. Dojem mi kazí len nezmyselné správanie postáv, úvodné naťahovanie a vysvetlenie. Prečo to vlastne robili? Ale ono je to pri takýchto no-brain hororoch bežné. Taktiež sa ponúkali rôzne vychytávky, celkovo sa dalo z celého priebehu vyťažiť viac. Škoda... (23.11.2008)

Ale co, já ten plnej dám. Docela se divím chladnějšímu přijetí od některých jedinců, protože podle mě je to vedle WT2 a Frontiers jeden z nejlepší novodobějších hixpoloitationů. Dva mladé páry putují kamsi lesem, přičemž stihnout na benzině nasrat pár vidláků, kteří si je zanedlouho dost nechutně podají. Brutální, nalítostné, bez blbých otázek nebo okecávání, aneb kravá lesní hra na kočku a myš. Značka - pro silnější povahy, které mají už něco nakoukané. V rámci žánru 90%. (28.05.2013)

Je léto 1974. Čtyři přátelé vyrazí na víkendovou rekreační turistiku a táboření v lese. Během cesty jsou v lese přepadeni a omráčeni. Když procitnou hluboko v lese, jediné co uslyší, je zvuk lovecké trubky. Lov začíná a skupinka zjišťuje, že jim začíná noční můra : -To ONI jsou totiž kořist-! Už dlouho jsem neviděl tak napínavý horor. Rok 2008 je v horrorech vyloženě slabý! Ale Rovdyr mne mile překvapil! Na horror jsem se díval se sestrou a ta už v polovině filmu křičela -"PĚT". Tím myslela 5 hvězdiček. A tak je velice rád dávám. ---No a mé titulky :-) --- (23.07.2008)

Zavítá-li ve filmech měšťák do přírody, je z toho horor (Eden Lake, Deliverance), zavítá-li naopak venkovan do města, je z toho komedie (Krokodýl Dundee, Nástrahy velkoměsta). Ale proč tomu tak je, proč tomu není například obráceně? A když už musí být zachován výchozí model, proč není úvodní dvacetiminutovka věnována představení zálesáků, do jejichž rajónu vrazí nevycválaná partička z města? Evidentně proto, že v éře masového turismu a velkopanského vztahu k přírodě, kterou mnozí z nás považují za zásobárnu potravin, energie a zábavy, je poslední zvíře-venkovan, které zatím nepodlehlo, nepříjemnou anomálií. Soustředění filmových studií, dnes bychom řekli spíše clearingových bank, a obrovitých továren vyrábějících filmy do měst dosti jasně napovídá, kdo a z jakých pozic filmové příběhy vlastně vypráví. Scénáristé, producenti, režiséři ad., ti všichni se rekrutují z velkých měst. Zjednodušující a zpátečnický pohled kinematografie je pak daný i tím, jaké postavy v příběhu sleduje a favorizuje kamera. To si jako jeden z mála uvědomil Rob Zombie, který ve svém diptychu Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla schéma hixploitationu dodržel, ale oba své filmy odvyprávěl očima padouchů – pro něž je příznačné ono werfelovské „ne vrah, zavražděný je vinen“. (19.09.2009)