Muži, ktorí nenávidia ženy

Knihu mám rozečtenou, film byl první... ač se v komplexnosti nemůže a nechce vyrovnat Larssonovu molochu, atmosférou a zpracováním patří do první ligy. Oplev je vynikající stylař, který sice točí polopaticky, ale s citem pro logiku i tempo. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí, jak scénář chytře posunul Mikaela od sebevědomého svůdníka k uzavřenému podivínovi – duet Rapace / Nyqvist je díky tomu pro účely filmu naprosto excelentní. Apropos, Noomi je neobyčejně charismatická a Lisbeth trefila dokonale. Prostě vše, co filmu chybí "knižního", má velmi kvalitní filmový ekvivalent. Výsledkem je nakažlivá a chytlavá detektivka... sice postrádá onen sociálně kritický rozměr předlohy, ale ve svém žánru se pohybuje zcela suverénně. Pro Finchera strašně těžká výzva... (20.07.2010)

De facto celou dobu ten film balancoval na hranici mezi čtyřkou a pětkou, ale ten závěr mi jinak dost dobrý dojem malinko pokazil, proto "jen" za 4*. Jinak musím říct, že mi to ani nepřipadlo tak dlouhé, mělo to místy krutě mrazivou mysteriózní atmosféru a hlavně to mr. Oplev precizně zrežíroval. Duo Nyqvist - Rapace se na place (hele, rým) pěkně doplňovalo. Jsem zvědav na další dva díly. (03.12.2013)

Trilogie Millenium patří k absolutní špičce svého žánru. Vesměs vynikající, v horším případě dobré výkony herců i kvalitní scénáře přibližují s neobyčejnou citlivostí odvrácenou tvář zavedené skandinávské demokratické země. Filmové ztvárnění literární předlohy nemůže být v žádném případě doslovné; byla by to látka po rozsáhlý nejlépe televizní seriál. Poněkud divadelní dojem - to není v žádném případě z mé stany hanlivé konstatování - není na škodu. Životní příběh dívky neobyčejné vůle a nevšedního intelektu, vystavené stěží představitelnému utrpení, její doslova mužný zápas o sebe samu, průhledy do vyšší skandinávské společnosti, to všechno přinejmenším rehabilituje to ono, co je pro jiné podnětem k odstupu nebo despektu vůči nevšednímu dílu špičkové skandinávské filmové velmoci. (18.07.2017)

Ale vážení. Jaké odkrývání rodového tajemství. Jaká strhující detektivka. Jaké nastavování zrcadla muži ovládané společnosti násilí. Thrillerová složka obsahuje obvyklou míru těch nejprovařenějších klišé. Áno, pán je tak strašně strašně podezřelý, o co, že to není on. Bing ho. A tenhle. Ten vypadá docela noumauně Luďo, že by to byl on? No že váhám. Tak, a teď jsme v pasti, a co, zločincův sáhodlouhý proslov že by nebyl? Uděláme proslov, dlouhej, pěknej. A auto padá ze silnice, a co, výbuch bude? No jasně že bude. A tak dále. Při "tajemném odhalování děsivých tajemství" se ústřední duo (pochopitelně především jeho údajně ženská část) co chvíli vytasí se zásadním zjištěním, kterého si nikdo za celou dobu nevšiml (všechny ty souvislosti mezi dávnými vraždami opravdu nikdy nikoho nenapadly), přitom se zcela pomíjí základní logika a jednoduché důkazy. Tohle by možná stačilo na průměrný díl Kobry 11 (jen s pár výbuchy navíc), ale na něco co se tváří jako sofistikovaná záležitost ani omylem. Mno, jako detektvika tedy žádná celá nula nula nic. Pak tu máme tu druhou složku. Hlubokou. Sdělnou. Složku, pro kterou má bejt krimipříběh jakýsi sociální podhoubí. Muži, co nenávidí ženy. Možná jsem méně vnímavý, ale já tam žádného neviděl. Viděl jsem tam ženy, které (možná z pochopitelných důvodů) nesnáší muže. Což se promítá do vyznění filmu. To není film o jednom konkrétním zločinu a trestu. Trest, kterej v průběhu filmu vidíme celkem čtyřikrát (či vlastně pětkrát, když připočítáme vybrání jednoho konta), pokaždý to samý v bledě modrým, tu ale není trestem za konkrétní individuální čin. To je trest za všechny ty utlačované, bité, znásilňované atd., (dosaďte co vás napadne) ženy sužované despotickým patriarchátem, rape culture a všemi těmi sračkami. Tam není světské spravedlnosti dosti, tam musíme míti hrdinku, feministického anděla (či andělici, abychom byli džendrově korektní) pomsty, obracejícího hřích proti hříšníkovi. Hele, to už tu jednou bylo, než napočítám do Sedmi, vzpomenu si kde. Tomu je podřízená i dělba úloh, kdy muž postrádá takřka jakoukoli chlapskou rozhodnost a (údajně) žena obstarává rozhodnutí v poli. Ještě k tomu malá poznámka - Lisbeth by mě nevzrušila ani po 30 letech celibátu, takže scénu s koníčkem (příšerná pozice) jsem fakt nežral. Pár piv - totiž pozitiv na závěr. Ušetřím za vstupenky na pokračování a čas, který jsem chtěl věnovat knižní předloze. (01.12.2010)

70% Slušná adaptace výtečné knížky, kterou před zhlédnutím snímku vřele doporučuji. Ve filmu toho chybí hodně, místy je těch kompromisů až příliš, ale do dvou a půl hodin prostě šestisetstránkový komplexní román nenacpete. Až dočtu další dva díly, určitě na filmy ale zase mrknu. P.S. Fincher si prý dělá zálusk na remake. No proč ne, když bude mít aspoň tři hodiny... (14.03.2010)