Réžia:
Rémi BezançonScenár:
Rémi BezançonKamera:
Antoine MonodHudba:
SinclairHrajú:
Jacques Gamblin, Zabou Breitman, Déborah François, Marc-André Grondin, Pio Marmaï, Roger Dumas, Cécile Cassel, Stanley Weber, François-Xavier Demaison (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film vypráví příběh běžné rodiny, složené z manželů Marie-Jeanne a Roberta Duvalových, kteří mají již tři dospělé děti: Alberta, Raphaëlu a Fleur. Každé z dětí zažívá svůj neobyčejný život. Název filmu pochází z pěti rozhodujících dnů v životě této rodiny, které se objevují ve filmu. Tyto dny výrazně ovlivní chod celé rodiny a po těchto dnech už jejich život nikdy nebude takový jako dříve.
Ve filmu se objevují jak prvky komedie, tak i dramatu a film okoření i akční scény. Tento snímek získal ocenění i v České republice, na Festivalu francouzského filmu v roce 2009, kde drtivě vyhrál v divácké anketě.
(adamvojta)
Videá (3)
Recenzie (189)
+ Skvělá hudba, natřískáno emocema rozličných druhů, velice dobří herci. A největší plus má pro mě tento film za podnícení tradičních hodnot, které dnes ve filmech dostávají většinou solidně na frak.. Proč takovýto film není v top žebříčcích, umím si ho tam skvěle představit na místě Untouchables!95% ()
Nezdieľam naplnené očakávania väčšiny. Medzi dve posledné slová názvu filmu by som vložil slovo "obyčajného". Lebo naozaj išlo o obyčajné životy členov jednej obyčajnej francúzskej rodiny. A sledovať obyčajný život obyčajnej rodiny mi pripadá ako mrhanie časom, pretože jeden obyčajný život žijem. Jeden známy divadelný režisér na otázku, či sa chodí pozerať na predstavenia režírované jeho kolegami odpovedal, že v tom nevidí žiaden zmysel, pretože by si pripadal ako výpravca vlakov, ktorý sa vo voľnom čase chodí pozerať, ako vlaky vypravuje jeho kolega. ()
Francouzská komedie, která letem světem popisuje něco přes dekádu života jedné rodiny asi francouzské střední třídy. Se všemi jejich strastmi i radostmi a v poměrně krátké stopáži, takže se toho stane poměrně hodně. Plusem a zároveǹ i mínusem je fakt, že všechno působí tak strašně normálně a běžně. Bez zbytečných vytáček by se Vám tohle všechno mohlo přihodt. Film působí hodně obyčejně a bez velkých výkyvů Vás doveze do finále. Dlouho jsem váhal i nad vyšším hodnocením, ale asi není úplně proč. Rozhodně to není ztráta času, ale žánrově se jedná stále spíše o lehký nadprůměr. ()
Doposud mně neznámý režisér Rémi Bezançon dokázal natočit jedno z nejlepších rodinných dramat, které jsem měl tu čest v poslední době vidět. Příběh sleduje cca. 12 let života rodiny Duvalových formou několika kapitol. V každé z nich se děj soustřeďuje na významnou událost spojenou s jedním členem rodiny, v konečném důsledku však mající dopad na fungování rodiny celé. Spousta situací, které ve filmu nastaly, je poplatná danému subžánru, leč film se chytře vyhnul právě těm vyobrazením, které „jsme už někde viděli“. Navíc po necelých dvou hodinách filmu budete mít pocit, že rodinu Duvalových znáte už dlouho. Herci svoje postavy učinili živoucími bytostmi, s nimiž budete rádi sdílet strasti i radosti ve velmi barvitém období, které nám film přibližuje a nejednou nám bude připomenuto jak důležité jsou pro každého z nás základní aspekty rodiny…láska, opora, porozumění. K velmi dobrému a krásnému filmu navíc dokonalý soundtrack…5*. ()
Zde jsem se nechal nachytat, a sice názvem: "první den zbytku života", tvého či mého, to je jedno. Okamžik, od kterého se začíná počítat nebo odpočítávat zbytek -tedy doba mezi ním a smrtí - musí být zlomový. Většinou je to okamžik tragický, ale může se jednat i o zdánlivě běžnou záležitost. V podstatě je to okamžik, kdy tě (mě) přestane bavit život, kdy se žití změní v přežívání. (Bližší je možno se dozvědět třeba od Edwarda Stachury, ale když se podíváte pozorněji kolem sebe, uvidítě spoustu dalších příkladů.) Rémi Bezançon o tom ale moc neví, a tak nám nabízí banální rodinné drama, na jiné, méně relevantní téma (pět rozhodujících dnů v životě jedné rodiny), snesitelné jen díky mé indiánské trpělivosti. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (2)
- Film, ktorý Albert (Pio Marmaï) a Raphaël (Marc-André Grondin) pozerajú a citujú je Sedem statočných (1960). (toi-toi)
Reklama