Vrah ve mně

Filmu nelze upřít, že šel svou cestou. Obecně remaky mám rád, i když tohle není ani tolik krimi, drama a thriller (už vůbec ne western), jako film psychologický. Násilí, v případě aplikace na obou hlavních ženských postavách, je hodně nechutné, a opravdu může u některých diváků vyvolat žaludeční potíže. Což by nevadilo, jeho filmová explicita však zůstává zcela nevysvětlena a neexistuje nic pro její obhajobu. Casey Affleck hraje dobře, jeho donaldovský hlas skřehotající po celou dobu ale nemůže bavit nikoho. A "Mentalista" Simon Baker (kterému některý zdejší nahazovač přiřadil jiného Simona Bakera...) jako detektiv? - tohle moc nefunguje. (21.09.2010)

Vrah ve mně sliboval záživnou krimi podívanou v slušivém retro stetsonu. Film dle románu kultovního „brakaře“ Jima Thompsona dává vyniknout především úlisnému zjevu i hlasu Casey Afflecka, který si studii smrtící perverze pod pozlátkem dokonalého klaďase vysloveně vychutnává a táhne celý snímek, který se občas trochu prohýbá pod tíhou uválených erotických scén a žvatlavých dialogů. Výborná hudební dramaturgie, silné herecké obsazení a tabákem načichlý coenovský duch drsné detektivky dostane pořádně zabrat v závěru, v němž Jessica Alba namísto obnažování zkouší hrát a do té doby uměřený Winterbottom sáhne po béčkových ohnivých proprietách. [MFF KV 2010] (05.07.2010)

Noiru (jakožto jinak celkem infantilnímu postdivadelnímu subžánru.... no prostě padesátky) se nedá upřít jedna obrovská zásluha a tou je základ pro neonoir. Klasické noirové dějové schéma už samo o sobě nestačí a je maximálně tak dobrým vzorem parodií. Základ bude však atraktivní vždycky a tedy se otvírá hromada možností, jak na tento žánr navázat. Killer Inside Me na to jde od lesa. Hlavní postava (ty vole málem sem napsal hrdina -)) je též osamocená a má (celkem oprávněný) pocit, že je sama na nepřátelském území. Ovšem zaslouží si to a vlastně si zaslouží daleko horší věci. Jenomže pořád je to hlavní postava, kterou sledujeme krok po kroku a s protipóly aka vedlejšími rolemi pro jejich odtažité chladné vykreslení charakterů moc nejde nijak sympatizovat. Pak tady ještě máme femme fatale (tady by se hodilo spíš mortalkombatovské femme fatality),se kterými se v čemkoli, co jen zakopne o označení noir divák nedokáže také nikterak ztotožnit. Takže pozorovatel nemá na děj jiný náhled než z pozice Lou Forda. Od něj přejímá tu paranoiu, nejistotu a iracionální náhled na okolní svět. Chtít tohle od diváka je riskantní tah, protože od něj vyžaduje nadhled a soustředění, každopádně já si celkem chrochtal. Škoda trochu hudby, která v okamžicích dějové gradace vypálí nějakou veselou oldschool vypalovačku a atmosféra je zničehonic tatam. Ale jinak Killer Inside Me zaslouží rozhodně být viděn. Takovou svini totiž jen tak nespatříte. (18.10.2010)

Po necelé půl hodině jsem to chtěla vypnout. Jediné, co tento film, tento příběh má, je násilí, hnus, perverznost a zatuchlá smrt. Když bych to měla převyprávět, tak vůbec nevím, kde začít a co říct, protože to nemělo významný děj, jen prázdné scény, není se za co chytit. Když bych měla něco říct k hercům, tak jen tolik, že to byla další hrůzná stránka. Všichni hlavní protagonisté jsou pro mě béčkoví herci, vhodní tak do laciné komedie. Jessica je, i přes svou nepochybnou krásu, velmi špatná herečka a co se pak stane, když dostane i špatnou roli? Vznikne prázdná postava, která jen dodělává už tak hrůzostrašný film. Její smrt byla to ta nejhorší scéna jakou jsem ve filmu kdy viděla. Bylo to nechutné, násilnické a nesmyslné. A když o sobě distributor filmu prohlásí, že "je to film černější než film noire" uráží tím zejména sebe. Nevím, co temného je na filmu, který je protkán jen a jen brutalitou. Já bych tu mohla vyprávět do nekonečna jak špatné to bylo, protože na tomto filmu není vůbec nic pěkného, ani ta kamera!! A po tom úmorném čase jsem se konečně dostala na konec filmu a musela jsem se smát! Tak nesmyslný a trapný konec jsem dlouho neviděla.. (16.07.2012)

Velmi doslovná adaptace, i když jsem některé důležité věci postrádala a některé mi přišly naprosto zbytečné. Nejdůležitějším prvkem knihy je nevyzpytatelnost hlavní postavy a její celková složitá osobnost, kterou ale film vlastně skoro neukáže. Casey Affleck je jako vždy vynikající, jenže scénář mu prostě nedovolí prodat celý potenciál jeho postavy. Kdybych měla citovat Eberta: "The dominant presence in the film is Lou Ford, and there just doesn’t seem to be anybody at home." (21.08.2010)