Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (209)

Kryšpín 

všetky recenzie používateľa

Jak vyjádřit komentář k filmu o básníkovi? Přeci básní... Uživateli ČSFD! // Uživateli ČSFD! Jsem s tebou v kině, kde jsi větší filmový šílenec než já // Jsem s tebou v kině, kde se cítíš jako doma // Jsem s tebou v kině, kde vidíme stíny diváků // Jsem s tebou v kině, kde si viděl už mnoho filmů // Jsem s tebou v kině, kde se tomuto filmu vůbec nesměješ // Jsem s tebou v kině, kde jsme jak filmoví režiséři za kamerou // Jsem s tebou v kině, kde tvůj stav je v eufórii // Jsem s tebou v kině, kde vedle nás zase někdo srká Colu // Jsem s tebou v kině, kde Kvílení tě svazuje do svěrací kazajky // Jsem s tebou v kině, kde snášíš všechny Allanovo slova // Jsem s tebou v kině, kde toužíš být neustále // Jsem s tebou v kině, kde pozorně nasloucháš ty slovní obraty // Jsem s tebou v kině, kde se to snažíš pochopit // Jsem s tebou v kině, kde brzo skončí závěrečné titulky // Jsem s tebou v kině, kde brzy nebude ani divák // Jsem s tebou v kině, kde se rozsvěcují světla sálu... a ty odcházíš s pocitem naplnění. // Ale čeho? // Konec ()

Cafú 

všetky recenzie používateľa

Z původně zamýšleného liberálně laděného kousku se stal nástroj nejhoršího fašismu. Snímek vám ve své nebetyčné subjektivitě vnucuje svůj ultra super názor a nedovolí člověku utvořit si nějaký jiný nebo dokonce vlastní pohled na věc. Film též divákům vnucuje vlastní vidění Ginsbergova díla za pomocí velmi amatérsky vyvedené počítačové animace, pecka. A když bych si měl utvořit názor na samotného Ginsberga prostřednictvím tohoto snímku, musel bych ho považovat za pouhýho pozéra. Kvílel jsem. ()

Reklama

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Film je sice o Ginsbergovi, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je o cenzuře, svobodě a umění. Soudní proces by u mě chvílemi vyvolával záchvaty smíchu, kdyby se nebojovalo o svobodu slova a projevu. ,,Co tím chtěl říci?" ,,Promiňte, ale poezii nemůžete překládat do prózy, tak to nefunguje." A ta slepice, co tři roky přepisovala Fausta a s Kvílením moc času neztrácela, jelikož hned poznala, že nemá hodnotu. Žalobce představoval tu část rádoby prudérní společnosti, co křičí o morálce, a doma sjíždí porno, co horuje za rodinu, a na každém rohu má milenku. Přetvářka, faleš a snaha rozkazovat druhým. Když nějaký blb nepochopí knihu, pak je třeba ji zakázat. Že by se měl raději zakázat onen blb, je více než zřejmé. Samotná báseň vytváří ve snímku jen jakési křoví, kulisu pro závažné myšlenky o společnosti. Jistě, oprávněná obžaloba kapitalismu (jak se ukazuje, je pořád stejně prohnilý jako komunismus) a touha po volnosti, po nespoutaném životě prolínají celým filmem, avšak nakonec se vše smrskává do onoho záhadného slova - SVOBODA. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Nějak takhle bych si to moc nepředstavoval. Z těch básní jsem sice celé četl jen Kvílení a ze zbytků jen sem tam nějaké úryvky, ale kdybych měl styl beat generation převést na plátno, tak to určitě nebude tak doslovné jako tady. Na těch animovaných pasážích je to dost vidět - vnímání básní je sice u každého subjektivní, nicméně tu nejznámější, Kvílení, zde pocitově pojali úplně mimo to co jsem z ní cítil já. Dost mi vadí ale taky to, že když je to celé o životě Allana Ginsberga (který psal tak, jak psal), tak bych to čekal experimentálněji podané, ale tady se všechny zajímavé nápady buď vyčerpají ze začátku a nebo se rychle omrzí a zbytek filmu je poměrně standardně (a poněkud nezajímavě) natočený. A do toho všeho tu máme očekávatelnou myšlenku o tvůrčí svobodě a snahu beat generation co nejvíc obhájit a udělat z nich skutečný literární klenot, ale ve finále to působí jedině tak povrchně. A to beat generation není nic, co bych obhajoval, ba naopak, měl bych k nim dost výtek, ale zase je zajímavé si o nich číst. Tohle mě ale ve finále zklamalo a to jsem od toho nečekal moc. A ačkoli mám Jamese Franca hodně rád, tady dostal roli, do které se nehodil a buď se do ní nedokázal správně vžít a nebo je to vina režisérů, kteří pořádně nevěděli, jak přesně chtějí Ginsberga představit. Popravdě bych jako správnou možnost viděl spíš tu druhou, vzhledem k tomu, jak vypadá celek a jaké tu jsou stěžejní problémy... 2* ()

Pítrs85 

všetky recenzie používateľa

Zprvu jsem tento film ani nechtěl hodnotit, páč vlastně ani nevím, jak bych ho měl uchopit, přestože jsem literární nadšenec, tak rozhodně nejsem fanouškem beatníků a Ginsberga už vůbec ne. Bylo by však nefér kvůli tomuto Kvílení sfouknout prvoplánově nízkým ohodnocením. Tak jsem se zaměřil na vizuál a na herecké výkony, první mě nezaujalo, druhé ano- James Franco zas a znova potvrdil, že roste s každou další svou rolí a jeho přednes Ginsbergových básní je možná to nejpoutavější na celém snímku. Ale ty básně samotné jdou teda absolutně mimo mě... Průměrný film s výborným Jamesem, that's all. ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama