Leeds United: Futbalová legenda

Čekejte hereckého chameleona Michaela Sheena, nečekejte ohňostroj vtipu a třeskuté zábavy. The Damned United je atraktivní pohled do zákulisí klubů anglických fotbalových soutěží na přelomu 60. a 70.let (teď by to cigáro po vystoupení z autobusu asi neprošlo), jenž ukazuje, že stejná ctižádost a ambicióznost, co stojí za vznícením ohňů úspěchů, může jejího majitele šeredně spálit. To pak tréňa třeba nesejme tlak z hráčů a oni sejmou jeho.. Docela nechápu, že se od literární předlohy i filmu distancovala Cloughova rodina, v mých očích mu byla Hooperovým snímkem vyjádřena pocta. Spíš by se měli ošívat fandové Leedsu, ale ti teď mají jiné starosti.. (27.07.2015)

"Brian Clough über kurva alles." Cesta jednoho namyšleného EGA k poznání reality je plná kvalifikovaných keců o fotbalu, ale hry samotné si divák příliš neužije. Když už kamera totiž výjimečně nakoukne na pažit, tak se takřka výhradně věnuje kopání do protihráčů a s nadhledem kašle na rozvlnění sítě. Jako celoživotní nakaženec nevyléčitelnou formou fotbalové horečky, který dokáže mnoho hodin bez přestávky rozebírat výhody i bolavá místa jednotlivých herních systémů, jsem byl se snímkem velice spokojen. Fandy, kteří při rozborech elektronickou tužkou prchají na WC nabírat síly na druhý poločas, tento snímek asi zcela neuspokojí. (15.04.2012)

Film, ktorý sa bude páčiť nám, našim otcom a všetkým, ktorí si tohoto maníka nemýlia s ich predavačom v trafike a majú aspoň slabé tušenie, kto to bol. Atmosféra anglických klubov 70tych rokov skvelá, otcovia si zaspomínajú ako sa v tých časoch preháňali po trávnikoch našich dedín a hrali zápasy za vyprážaný syr a pivo, mladšie ročníky zhodnotia, aké to bolo, keď sa hrávalo v klasických teplákoch bez loga nejakej nadnárodnej spoločnosti a dámy si hádam aspoň užijú symaťáka Michaela Sheena. No a ja patrím k divákom, ktorých Damned United potešil komplexne. (10.02.2010)

Kdyby José Mourinho viděl tenhle film, asi by se posral zlostí. Vždyť s jeho egocentrickým jednáním ho předběhl trenér, který už tenkrát, v sedmsesátejch letech, ukazoval, že se s ničím a nikým nesere. To se mu nakonec také stalo osudným. Uvidíme, co se Josému stane osudným. Takhle držkovat nejspíš nedokáže věčně. Brian Clough to taky nedokázal. Proto nám museli autoři ukázat ten přiteplenej závěr, kvůli kterýmu jsem musel jednu hvězdičku ubrat dolů. Jinak je ten film ale absolutně bezchybnatý. Je o fotbale, je o člověkovi, který mi připomíná božského Josého, a já jsem jak v sedmém nebi, když tohle všechno vidím ve filmu, který je ještě kromě toho všeho, dobře natočený. (10.08.2010)

Mám strašně rád sportovní dramata, která jsou podle skutečných událostí. A když se to týká ještě fotbalu, je z toho film must see. Prokletý klub je film, který se tváří úplně nekomerčně, na nic si nehraje, ale má v sobě naprostou geniálnost. A v tom je pro mě rozhodně pětihvězdičkový. Pojednává o trenérské éře Briana Cloughe, jeho nevídané úspěchy a neúspěchy. Byl to člověk velmi ambiciózní, za vším, co řekl, si vždy stál a s nikým se nesral. Prostě to tady musím napsat, ač je to tu zmiňováno už asi stokrát. Brian byl člověk, který je neskutečně podobný Josému Mourinhovi - vždy si prosadí své a nebere si žádné servítky se soupeři. A v podání Michaela Sheena to byl velevýkon, který na mě zapůsobil neskutečně a ještě dnes si vybavuji jeho kolikrát arogantní chování, které dokázal vyjádřit jak slovy, tak mimikou. Ten člověk chtěl hrát skutečný fotbal, a né žádné divadelní představení, jak to můžeme vidět dnes takřka v každém zápase. A samotní fotbalisté k němu měli úctu a to prokazovali i na hřišti, kde hráli a neváleli se po zemi. Je to výjmečné drama. (09.09.2011)