Nerovný zápas

Sly si u mě rezolutně řekl o několik vrcholů – tehdy, když oživil svou první legendu (Rocky, 1978), o šest let později, když oživil druhou (Rambo, 1982), o dalších šest let, když utáhnul příjemnou buddy movie (Tango & Cash, 1988). Předtím se „italský hřebec“ s obludně vypracovanou fyzičkou rval v Moskvě nejen za kamaráda (Rocky IV, 1985), následně coby chrabrý horolezec v roli šité na míru (Cliffhanger, 1993) i profesionální vrah v netriviálním thrilleru (Nájemní vrazi, 1995), od té doby však uběhlo mnoho vody. Úporně se snažil o další nádechy právě s dvojicí svých ikonických legend R+R, holt zázraky se dějí právě tam, kde je nejmíň čekáte. Jeho Vítězství je na Johna Hustona (Čest rodiny Prizziů, Africká Královna) překvapivě „obyčejný” kousek ze zajateckého tábora, poměrně předvídatelný a ničím vyčnívající. A místy jsem se zastihl ve stavu „nudím se“. (04.08.2019)

Vítězství jsem viděl jako Stallonův fanda někde ve 20ti a už tehdy mě to přišlo divný. Ono je to pěkně natočené, nenudí to, ale je to absolutně debilní. Šílený námět kombinuje válečný, vězeňský a sportovní film. Scénář hoří - fešácký zajatecký tábor se spravedlivým velitelem, padělatelem co sežene foťák či doklady, neuvěřitelné scény (útěk, návrat bez trestu) až po naprosto absurdní poločasové rozhodnutí a finální útěk (nikdo by nestřílel?). Caine a von Sydow nemají co hrát a Stallone se do válečného filmu nehodí (jeho postava je tu vlastně navíc). Dlužno říct, že je tu pár legendárních fotbalistů (i když většina po čtyřicítce) v čele s famózním Pelém, finální fotbalový zápas je naprosto lahůdkový a jako fotbalový fanda jsem nadšený, že jsem taky jednou viděl ve filmu fotbal a ne nějaký americký sport. Pěkně jsem si zafandil :) Jo a Stallone v brance rozhodně není marný, v naší kapr lize jsou stokrát horší tragédi. Takže asi neutrální 3*. (09.03.2024)

Krásný film se spoustou úžasných fotbalistů a jejich sportovního umění. Výborné je i ztvárnění zajateckého tábora za 2 sv. války. Nejlepší postavou je podle mě von Steiner (von Sydow). Režisér John Huston dokázal působivě natočit, zrežírovat scénu závěrečného zápasu, na který ten, jenž jej viděl asi jen tak nezapomene... (09.12.2007)

I když jsem netušil, kdo je to Pelé, se mi film moc líbil. Nyní po letech je to pořád stejně skvělé a například davový zpěv marsejesy je nezapomenutelný. Co se vidí málokdy, je nasnímání a choreografie sportovních scén. Zvláště fotbal je na to náročnější, ale zde se dokazuje, že to je. Několik hráčů v pohybu a vypadá to smysluplně. Dobře, často díky dobrému stříhu, ale i to je kumšt. Jen ten Sly by tam být nemusel, ale budiž. (04.07.2014)

Úchvatný športový príbeh zasadený do obdobia 2. svetovej vojny. Svojím spôsobom hrdinské víťazstvo nad nepriateľom aj na tomto poli, svojím spôsobom komédia a odľahčenie od hrôz vojny. Keď som videl obsadenie tak som sa dobre zabavil. Typický americký hrdina, ktorý pozná len to svoje americké, v osobe Stalloneho, najlepší futbalista sveta do tej doby Pelé, ktorý ponúka svoju zábavnú taktiku na tabuli a následne na ihrisku alebo hru s rukou pri tele, či kľučky s efektným zakončením nožničkami nakoniec, to je taká nádhera ako vystrihnutá z propagandy, či rozprávky. Filmu sa dajú odpustiť niektoré hlúposti, keďže bol vyrobený ešte v roku 1981. Taktiež kvôli tej kráse futbalu a zábave aj niektoré iné veci. Najmä podpora od divákov k spojencom spievaním francúzskej hymny alebo záverečný útek zo štadióna práve vďaka nim, to sa len tak často nevidí a preto sa v tom dajú nájsť rôzne metafory, motivačné prvky a podobne. Čo sa tomu dá vyčítať je, ale nepochopiteľný zvrat. Keď všetci chceli utiecť a zrazu jeden vyhlási pri stave 4:1, že môžu zápas ešte vyhrať. Chýba tam úplne rozum, keď všetci s tým súhlasia, akoby bez rozmýšľania. Takisto, to čo sa dialo v tábore bolo hlúpe a nerealistické. Zastúpenie skutočných futbalistov tomu dáva šťavu ako napríklad v osobe Bobbyho Moorea. Dobrá klasika, možno prvá polovica ma až tak nebavila, ale za to Stalloneho chytenie jedenástky, ktoré som predpovedal tomu nič nezoberiem, lebo to zachránil vetou: "Jdi do hajzlu skopčáku!" :) Ardiles taktiež zahviezdil tým prehodením lopty nad hlavu. Taktiež záverečné zatlieskanie bývalého futbalistu, ale vo filme už nacistického pohlavára, kráse futbalu, len poukazuje na hlúposť vzájomných nezmyselných sporov. Keď chcete zažiť príjemné popoludnie, tak toto je jedna z možností, hlavne ak chcete poraziť "náckov" bez vraždenia, ale fyzicky a morálne. (18.02.2012)