Sladký život

Sladký život jako obal, který zakrývá ten skutečný. [6,5/10] (Pathé, Riama) (Čb. /// Produkce: Giuseppe Amato /// Scénář: Federico Fellini, Ennio Flaiano, Tullio Pinelli, Brunello Rondi /// Kamera: Otello Martelli /// Hudba: Nino Rota /// Oscar: Piero Gherardi (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Federico Fellini (režie), Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi (scénář), Piero Gherardi (výprava) /// MFF v Cannes: Federico Fellini (Zlatá palma)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.12.2008)

Sladký život jistě není film pro každého. Není vůbec jednoduchý, nejsou v něm žádné zvraty, je v něm obsaženo spoustu utajených smyslů, nad kterými je nutno zamyslet se a vydat se na téměř tříhodinovou cestu na večírky rozmařilé italské smetánky s charismatickým novinářem Marcellem. Prožít s ním jeho milostné avantýry, seznámit se s jeho otcem a proniknout do tajů těch co nevědějí coby a vedou na oko sladký život, ale na druhou stranu je to i trpký, propitý a prokouřený svět. Marcellu Mastroiannimu je role elegantního svůdce žen napsaná na míru a tím pádem exceluje. Velmi mě zaujala nádherná Anita Ekbergová když se koupala ve fontáně. Dychtivě jsem čekal že se svlékne. Marně :-). Potěšil i Lex Barker v roli unuděného herce Roberta. Přesto se mi film zdál dost dlouhý a natahovaný a místy jsem se neubránil lehké nudě. Felliniho tvorba je pro mne pořád spíše vyšší dívčí, ale se Sladkým životem problémy nemám. 80%. (06.05.2006)

Snobské večírky římské smetánky; prázdnota života těch, kteří mají zdánlivě vše a přitom vlastně méně než nic; žena, která mě na pár chvil vážně dokázala přesvědčit o tom, že je tou úplně nejkrásnější a zároveň nejhloupější na světě; muž, zmítaný mezi soudností a lákadlem sladkého života v nevědomosti - tak bezstarostného a zároveň tak prázdného a falešného. . . . . Řekla bych, že snímek lze opravdu plně docenit až při některém z dalších zhlédnutí, a tudíž se možná příště té páté hvězdě už neubráním - kdo ví... (11.04.2007)

Po dlouhá staletí žili lidi s představou, že jejich mocenské a majetkové elity jsou jaksi z podstaty lepší, ušlechtilejší, šikovnější než prostý plebs, a na tomhle pohledu nic nezměnily ani příležitostné revolty a revoluce včetně té nejslavnější Velké francouzské s heslem Rovnost, svornost, bratrství. Až do 1. světové války se obvykle řešilo, kolik je potřeba nemajetných služtiček a podomků u soudu, aby vyvážili svědectví jednoho váženého majitele realit, a jestli je vůbec možné lidi bez majetku pouštět k volebním urnám. 1. světová válka a velká hospodářská krize elity natolik blamovaly, že se záhy rozšířilo opačné mínění, které líčí příslušníka bohaté vrstvy automaticky jako parazitujícího zhýralce, a přesně na téhle vlně se veze i Felliniho Sladký život. Jeho filmový hrdina Marcello sice v jádru není špatný člověk, ale opakovaně podléhá svádění dekadentního záhalčivého života popkulturních a majetkových elit poválečné Itálie. Nesouhlasím s Felliniho jednostranným pohledem, ale to ještě není důvod, abych měl k filmu tak odtažitý vztah, že bych ho vyjádřil pouhými 2*. Jak jde ale čas, s Fellinim si obecně rozumím čím dál míň a mám velké výhrady k jeho neschopnosti stříhat a jít na věc. Tam, kde můžeš totéž vyjádřit dvouhodinovým snímkem, není důvod sledovat hodinu materiálu navíc jen proto, že režisér trpí nestřídmostí. Všechny ty kudrlinky, odbočky, všechny ty scény, které tam jsou prostě jen proto, že Fellinimu se to v nějakém hnutí mysli zalíbilo, spolehlivě ničí můj dojem z filmu. Tam, kde vás film nudí, je i ta nejlepší pověst a nadílka festivalových ocenění k ničemu. Celkový dojem: 45 %. (26.12.2014)

Moralizující Pasolini je pro mě ok, moralizující Fellini je zvyk. Nemůžu si pomoci, ale samožer Fellini strašně přehání. A když se dopracoval do stádia "rock and roll je pokleslá hudba" začala se mi vařit krev. Jenže to byl jediný emotivní moment z celého filmu. Zbytkem jsem se zoufale pronudila a dospěla k závěru, že Fellini je pro mě velmi kontroverzní režisér. Z některých jeho filmů jsem unešena, jiné nemohu vystát právě kvůli jeho nesnesitelnému onanování nad vlastním zbytnělým egem. Nechci nikoho podezřívat, že vysoko hodnotí klasiku, ale konkrétně v tomto případě jsem dost přesvědčena, že hodně lidí nedokoukalo film do konce, ale z nějakého podivuhodného důvodu nechtějí přiznat, že se jim nelíbil. Sladký život považuji za jeden z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Jedna hvězdička za velmi pohledné herce v hlavních rolích to nezachrání. (25.07.2012)