Ztracen ve vesmíru

no, první hodina je v podstatě rádoby filosofická nuda a následující patnáctiminutové finále nesoucí se ve stylu závěru Vesmírné odysey mě svým významem (stejně jako konec zmíněného Kubrickova díla) naprosto minulo.. z hlediska nějaké "zábavnosti" (o tu zde samozřejmě primárně nejde, proto ty uvozovky) jsou zkrátka i ty 3* moc, ale Love má v sobě prostě a jednoduše cosi magického a to mi zabraňuje poslat tento film nekompromisně do vod podprůměru.. v kontrastu s astronautovými pocity osamění a opuštěnosti tady totiž skvěle vyniká DeLongovo vizionářství spojené s šířením lásky a naděje.. celá to atmosférično je navíc výrazně umocňováno klasickými 'pocit monstróznosti vytvářejícími' zvukovými prvky hudby Angels & Airwaves a jelikož na tuhle hudební skupinu nedám dopustit (moje last.fm), méně než slabší 3* dát prostě nemůžu.. (24.06.2012)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

Jako fanynka Angels and Airwaves a především Toma DeLongea jsem se na film těšila. Ovšem nenaplnil moje očekávání. Je to sice pěkná podívaná plná chytrých frází o životě, lásce, opuštěnosti... ale nic, co by posluchač AvA neznal z jejich písniček nebo filmový fajnšmekr z jiných děl (viz Mr. Nobody a jiné filosoficky zaměřené filmy). Takže jen pouhá jednohubka, místy nudná, místy rádoby umělecká. (05.01.2012)

Trochu z Vesmírné odyssey, trochu z Mission to Mars, ale drtivou většinu stopáže je to celkem obyčejná pocitovka o osamělém astronautovi. Jasně, film se snaží vnuknout myšlenku, že tím nejsilnějším na člověku je ona emoce zvaná láska, jenže to už jsme slyšeli mnohokrát a rozhodně to není nic nového. Film však v posledních minutách ukazuje, že mohl byt něčím daleko víc, než čím nakonec je. Dost možná další Vesmírnou odysseou. A na takové sci-fi osobně čekám jako na boží smilování. Tak třeba někdy příště. (09.12.2017)

Dám 4 přestože to samo evidentně neví přesně co dělá a drží to pohromadě jen díky své neuchopitelnosti. Velká část monologů je hrozná kopa nicneříkajících, prázdných blábolů tvářících se jako nějáké moudro ale jako celek je to poměrně sympatická introspektivní tripárna, která bude vnímavějším jedincům podvědomě povědomá a aktivním psychonautům dost známá.... Odvážnej (a možná proto překvapivě funkční) pokus....... Asi by se to dalo vybrousit, ale pořád je to za mě o pár řádů lepší (odvážnější, osobitější, silnější) než pitomý Interstellar. (22.01.2015)