Cesta

Víte, co je ještě lepší než filmy samotné? Příroda cizích krajů a s tím spojená láska k cestování! A co je ještě o špetku lepší než cestování? Když se tento pro některé koníček, pro některé styl života, spojí právě s filmem - a vznikne z toho půvabné, melancholické, ač místy i vtipné kulturní dílo, které po celé dvě hodiny člověku nahání mráz po zádech, ať už ze stránky uvědomění si toho, jak je lidská bytost schopna cítit potřebu jiné osoby až ve chvíli, kdy ji ztratí nebo ze strany neukojitelné chutě se zvednout od obrazovky počítače, pobrat vše potřebné a podniknout takovouto výpravu sám za sebe! Po celé dvě hodiny mě doprovázely pocity, jestli si snímek zaslouží plné hodnocení, měl jsem tendenci ho srovnávat s mistrovským dílem režiséra Seana Penna Útěk do divočiny a pátou hvězdu ve finále filmu vyhrála až krásná hudba, nádherně sedící k scenérii španělského venkova. (17.11.2016)

Film plný zdánlivých konců ala Pán prstenů: Návrat krále, jehož hrdinové jsou v mnohém pouze škatulky na ukázání rozdílných lidských charakterů (bohatý egocentrik, týraná žena, dobromyslný kecálek) a jehož náklady na natočení byly zjevně plně pokryty reklamami na nejrůznější outdoorové vybavení. Klišé. Kýč. Sentimentální sračka. Jenže co naplat, když mě pozitivní naladění, krásná krajina a dokonale vybraný hudební podkres strhly podobně jako ostatní tady na ČSFD. (Hodnocení k 16. 5. 2011 je 81%.) Lepší tři hvězdičky. "Žádné drogy. Tedy minimálně podle holandských standartů." (16.05.2011)

Protože, batůžek, sbírání turistických razítek, seznamování se s novejma lidma s celýho světa a především protože při cestě za poznáním, nejvíc člověk nepoznává svět, ale sám sebe a to ví každej, kdo kdy v životě vzal batoh na záda a vydal se na cestu. A přesně o tomhle tenhle krásný film je. A jestli je Martin Sheen starej nebo nevýraznej, na to já z vysoka seru, podstatný je, že z tohohle filmu jsem měl úplně stejný pocit, jako když jdu v horku nějakou luční cestou a najednou mě ofoukne vítr, jako když přijdu do vesničky a přes poptání se na cestu skončím půl hodinovým pokecem se svérazným ale fajnovým chlapíkem. A jedno, jesli je to Svatojakubská pouť nebo třeba naše Riegerova stezka, pořád je to stejný, pořád je to krásný a intezivní, stejně jako tenhle film s vynikající hudbou a nádhernejma záběrama. (13.03.2012)

Evidentne vyhorely lekar v podani Martina Sheena /Gandhi 1982, Apocalypse Now, jFK, Bobby 2006/ putuje do Santiago De Compostela, aby si naklonil Najvyssiu Meteorologicku Entitu /niektori ju total brutal nazyvaju ze Buch/. ono napokon nebol sam na tej puti, ludi mal okolo seba dost ...... musim napisat, ze mam uctu k starym ludom a pan Sheen M. je velmidecentny a slusny herec - na svoju 70 -ku to zvladol skutocne dobre. Napokon, bol kamarat s dnes uz zosnulym Burtom Reynoldsom : 77 % (28.09.2019)

No jo no. Já se tam jednoho dne vydám taky. Nevím ještě, jaký k tomu budu mít důvod. Nejspíš pořád stejný. X je proměnná a je to pořád jedno a to samé x. Tak mi připadlo, že ty lidi z toho filmu znám. Zážitky stmelují, a tady ta krušná cesta prošpikovaná čím dál více příjemnými zastaveními mi něco připomněla. Když se člověk vydává na pouť, počítá nějak s tím, že to bude cesta plná odříkání, že by během ní nic příjemného prožívat neměl a měl by se upnout k svému cíli. Jenže ona je ta cesta úplně jiná. Podobně jako ve filmu Babettina hostina jsou účastníci závěrečné famózní večeře na počátku přesvědčení, že si ten zážitek nesmějí vychutnat, musí zůstat přísní a upínat se k vyššímu cíli, a pak je to všechno jinak. Společné vychutnání přítomného okamžiku zlidšťuje a posouvá rovnou do cíle. Jenže ono taky musí být co vychutnávat. Ne každá cesta je cíl. (22.06.2013)