Halloween

Nejnovější Halloween dopadl vlastně úplně nejlépe jak mohl. Osobně jsem moc rád, že po duchařinách u kterých se divák spíše neustále leká přichází zase jednou poctivý slasher, u kterého se bojíte trošku jinak. Bojíte se o postavy a bojíte se hlavního zabijáka. Že má Myers formu poznáme hned od úvodní scény v blázinci. Stále nemluví a zlo co v sobě ukrývá, je skoro hmatatelné, že jsem ho snad poprvé jasně cítil. Pro milovníky série je skvělé že pocitově tenhle díl přesně zapadá za slavnou Jedničku. Postavy nosí a vypadají prakticky stejně jako na konci 70. let a i feeling je dost podobný. Na konci dochází k finálnímu střetu. Většinou ve filmu považuji tyto finální střety za jistou slabinu, ale tentokrát se povedl filmařům parádní duel. Jamie Lee Curtis, přestože její postavě je 60, bych rozhodně naštvanou vidět nechtěl. Myersovi je více než důstojným soupeřem. David Gordon Green s Danny McBridem překvapivě oživili dávnou slavnou značku a doufám že se nevidíme naposled. Co se týče oživování, tak naposledy mě podobně překvapil nový Šílený Max. 80% (30.10.2018)

Nekompromisný, temný a dostatočne drsný výlet Michaela Myersa do Haddonfieldu. Veľa sa za 40 rokov nezmenilo. Na hlave L. Strode pribudli nejaké šediny, naopak z hlavy Myersa čo to popadalo. Ale k deju. Boogeyman ako vo filme zaznie, sa dostane z väzenia preč a konečne chce dokončiť čo začal. Green/McBride ignorujú všetky diely a nadväzuje sa priamo na kultový prvý diel. Iné pravidlá sa nemenia a dostaneme Halloween v šate pôvodného filmu. To znamená, pekne atmosférické pokračovanie a zároveň akýsi poloremake. Plno skrytých odkazov na Carpenterov film, skoro rovnaké či niekedy reverzné scény (ladenie policajného vysielania v aute, pád z okna domu a následne zmiznutie). Fanúšik si to užije a potešia ho tieto veci. A to je možno zápor filmu, nie je až tak prístupný bežnému divákovi. Ide o poctu originálu a teda pre lepšie užitie je potrebná znalosť prvého dielu. Atmosféra starých filmov od prvej minúty, v závere dokonalé napätie a poctivý slasher. Dobrý horor stále existuje a nový Halloween je toho dôkazom. Mňa zamrzelo málo originality a niečo výnimočné, čo by dodalo filmu plný počet. PS: Hudba je vrchol. RECENZIA (19.10.2018)

Že je prvých 20 minút doslova trestuhodne úbohých, je stále menej bolestivým zistením, ako to, na aký “Twist” divák natrafí v samotnom priebehu. Že pocta snímku zo 78’ - ALE NO ISTEŽEEEE. Nebyť gore a pár pomerne nápaditých mordovačiek, jebnem sem taký “odpad”, že by podaktorí zas mali koho minimálne týždeň “rozoberať”. A to sa tu radšej nebudem rozpisovať o konaní postáv, ktoré pôsobia jebnutejšie, ako výberová trieda drbškolákov. Jediným dôvodom, prečo som sa dokopal k tomuto hodnoteniu je fakt: “Rád som ŤA opäť po rokoch videl Michael”. (02.12.2018)

Úvod je efektní ale v kontextu zbytku příliš moderní, závěr bych raději psychologicky komornější a temnější. Přesto to ale dopadlo možná nejlépe, jak mohlo. Protože to absolutně ctí originál a podařilo se tomu to nejdůležitější - stejnými kamerovými jízdami a hudbou mne vrátit do těch samých ulic, backyardů, chodeb a pokojů, na stejné místo s tou unikátní atmosférou, která kdysi dávno zadefinovala moji slabost pro tento úžasný filmový žánr. A to sakra potěší! (14.10.2018)

Nevím, proč jsem čekala o mnoho lepší film. A nevím, proč je na tenhle kousek Jamie Lee Curtis tak pyšná. Asi je dobře, že ženské hrdinky a starší herečky dostávají prostor, ale to jim těch tři plus dva scenáristů nemohlo připravit lepší půdu pod nohama? Prostě jsem čekala lepší film. Každopádně, nejsem schopna porozumět Lauriině psychologii a jak se tu naznačuje průběh jejího života. Jak se někdo takhle traumatizovaný a paranoidní stihl dvakrát provdat (a rozvést) a zplodit dceru? Já mám mnohem menší trauma a občas mi i vadí, když jsou se mnou jenom další lidé v místnosti. Přijde mi, že to film má trochu obráceně. Takhle "postižení" lidé se nechovají navenek šíleně, aby potom vlastně žili stejně jako ti "normální" a usilovali o stejné cíle, když navíc očividně nezkouší žádný druh terapie a osudné rozrušení je u ní stejné jako před těmi čtyřiceti lety. Mám problém přijmout to, že by věřila nějakému muži natolik, aby si ho pustila k tělu, a zvlášť ještě potom dalšímu, když s tím prvním to nevyšlo... Šílení lidé se chovají navenek co nejvíc normálně a nenápadně, hlavně před svými příbuznými a známými, ale drží si od všeho odstup, neříkají nikomu své pravé myšlenky a obavy, vytvářejí navenek bariéru a nic nepouštějí do svého prostoru, mentálního i fyzického. Nic. Takže jak občas říkám, že některé filmy člověk neocení, pokud netrpí stejnou psychickou poruchou jako jeho hrdinové/a nebo tvůrci (a to platí, myslím si, překvapivě často), tak tenhle film já osobně neocením proto, že jeho hrdinka netrpí tak, jak by (podle mě) měla. (Začínám se bát, co nám scenáristé vymyslí pro zestárlou Sáru Connorovou.) (14.01.2019)