Kokuhaku

Velmi těžký film zajímavého formátu, ve kterém se postupně odkrývají a prolínají zpovědi několika postav, aby se z toho nakonec utvořil obrázek nabalující se tragédie... Musím opravdu zdůraznit tu zajímavou formu - jiný podobný film dost možná neuvidíte. Má to hutnou atmosféru, která vás hned od začátku chytne a nepustí. Zkrátka je to výborně natočený, neotřelý film, který utkví v paměti. V jádru je to však velmi smutný film plný bolesti, který ukazuje, jak jedna křivda či násilí páchané na člověku plodí jen další násilí a křivdy. Na můj vkus je to příliš temný film (proto se za sebe zdráhám dát 5 hvězd, přestože je to na hraně), ale ony jednotlivé niterné zpovědi mě tam velmi zaujaly. Ukázka toho, jak člověk nikdy nemůže vědět, co se druhému honí hlavou a co ho vedlo k činu, který udělal. Zde je to vyobrazeno téměř "hmatatelně" - divák má možnost plně pochopit psychologickou cestu, kterou si některé z postav prošly, a kam je to dohnalo. Navíc je to vše důmyslně rozvinuté a propojené. V tomto ohledu nemá film konkurenci. ~(4,4★)~ (21.08.2021)

Z estetického hlediska se jedná o velmi opojné dílo, ve kterém často vystupuje do popředí hudební složka a je hojně užito zpomalených záběrů. Lze zde zpozorovat tendence převzaté ze současné videoklipové tvorby, audiovizuální stránka výrazně útočí na divákovy smysly, ale neděje se tak na úkor vyprávění. Naopak, příběh, který pojednává o trestní bezúhonnosti nezletilých a po vzoru Chan-wook Parka sofistikované pomstě, je velmi dobře vykonstruovaný a skrývá pro diváka nejedno překvapení. Jeho samotné vyústění je pak velmi působivé a musím přiznat, že mě emocionálně silně zasáhlo. (20.06.2011)

Nepřiznaný japonský spin-off Parkovy tetralogie (počítám i povídku Cut) o pomstě. To tu zaznívá (a zaznívat bude) často. Ono to tak totiž; chtě nechtě; působí. Možná i více než by bylo záhodno. Rovněž výtečně vymyšlené i netradičně rozpracované téma pomsty z více pohledů, rovněž nápaditě natočeno, ale i přes kvality začátku a úderného závěru je to během druhé třetiny roztahané, mnohdy až nezajímavé. (31.03.2011)

Japonské filmy jsou něčím zvláštní. Hrozně mě baví, ale přitom nemám nikdy chuť na ně koukat. Viděla jsem zatím jen ty nadprůměrné a nechci si ten dojem zkazit, což bude asi ten důvod, že jsem jich moc neviděla. Nicméně tohle je přímo uhrančivé. Zatáhne vás to do děje hned a nepustí do poslední minuty! (19.01.2019)

"Slabí budou vždy ubližovat ještě slabším." Kterak se učitelka rozhodne dát svým žákům poslední lekci. Zvláštní styl vyprávění, kdy se po prvních dvaceti minutách zdá, že film řekl vše podstatné a důležité, dosáhl vyvrcholení, závěru a příběh skončil, ale ono to pokračuje pořád dál. A rozplétá se a rozplétá. Za skvělého hudebního doprovodu (mimo jiné mých oblíbených Boris). 3.5* (29.10.2016)