Réžia:
Brad FurmanScenár:
John RomanoKamera:
Lukas EttlinHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Matthew McConaughey, Marisa Tomei, Ryan Phillippe, William H. Macy, Josh Lucas, John Leguizamo, Michael Peña, Bob Gunton, Frances Fisher, Bryan Cranston (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
V thrilleru Obhájce ztvárnil Matthew McConaughey roli Michaela, “Micka”, Hallera, charismatického trestního advokáta v Los Angeles, jehož kanceláří je zadní sedadlo vozu Lincoln Continental. Po tom, co většinu své kariéry strávil obranou drobných kriminálníků, dostane z ničeho nic svůj velký životní případ: obhajobu bohatého playboye z Beverly Hills (Ryan Phillippe), který je obviněn z pokusu vraždy. To, co se ze začátku jeví jako jasný případ s velkým finančním výnosem, se rychle obrátí v děsivý souboj dvou mistrů manipulace a krizi Hallerova svědomí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (886)
Dobré. Dokonce víc než dobré. Po letech se jen potvrdilo, že Brad Furman má kriminální snímky rád. Inteligentní scénář, kterého neruší ani s postupem času logické lapsy, které by na první pohled mohly shazovat předešlé dění. Herecky v pohodě, McConaughey by se měl i napříště držet kvalitních partů – sunny boye může hrát kdokoliv!! Škoda jen totálního nevyužití mé oblíbenkyně Marisy Tomei. Navíc bych odstřelil jejího kadeřníka!! ()
Až jednou těžce zkoušená nitka mého sebeovládání praskne a já konečně někoho zamorduju, chci za advokáta toho slizkého Texasana Matěje MekKoně. Už dříve prokázal, že umí kvalitně zabrnkat na city porotě, když navzdory odporu KoKoKotů hájil černého taťku vrahouna Samuela a obhájil, že někdy zkrátka je Čas zabíjet. Tentokrát si slizký Matěj zabalancoval na ostří etiky a nechal mě v napětí čekat, jak se vyhrabe z té hromady sraček, která na něj zhučela. Nezklamal, mělo to koule! Sice mě nenapadá, co bych filmu vytkla - potěšil mě inteligentní scénář i dobré herecké výkony, ale na plný počet pěticípých to asi není: jsem hóóódně spokojená, leč nadšením netrsám lambádu. Vždyť 80% je taky skvělých, ne? ()
Přechcávací soudní drama, v němž nikdo nehraje poctivě, bylo natočeno podle románu ve Státech populárního (ale také u nás vydávaného) Michaela Connellyho. Pokřivenost charakterů většiny postav, protagonistu nevyjímaje, neslouží filmu za objekt kritiky. Naopak, Lincoln Lawyer nás nenásilně přesvědčuje, že to dnes jinak nejde. Důležité je na každého něco mít a když už nevíte víc než druzí, alespoň se tak tvařte. Cynická skořápka nakonec pochopitelně odhalí nezkažený vnitřek, „hodný“ příběh s lekcí slušného chování na závěr, ale líbí se mi, že jsou tradiční hodnoty zpochybňovány právě na území filmu o právu a spravedlnosti. Líbilo se mi rovněž, což už je více překvapující, jak Matthew McConaughey pojal svého dalšího arogantního frajírka. Svému frajerství tentokrát, oproti tuctu předchozích rolí, dokázal dát smysl. Cítíte, že se za jeho chováním skrývá něco víc. Kdyby nemachroval, je buď nula, nebo je pod drnem. Dramaturgicky dotažený, třebaže trochu dlouhý film z boků podpírají výborní herci ve vedlejších rolích (Bryan Cranston, William H. Macy). Problémem diváckých očekávání spíše než problémem režie je thrillerová nefunkčnost v Lincolnovi jezdícího právníka. Chtělo by to více neodkrytých karet, více napětí, více důvodů obávat se o něčí zdraví. Ale coby s dramatem jsem s filmem problém neměl. 75% Zajímavé komentáře: teutates, agathon ()
Podle mě je ten film chytřejší, než vypadá. Minimálně nelze popřít kvalitu, s jakou docela dlouho zakrývá fakt, že jde o tuctovou historku z právnického seriálu, kterou se někdo – Bůh ví proč – rozhodl předělat na film. Co je ovšem obzvláště zajímavé, je fakt, že úplně stejně zakrývá zpovykaný playboy Ryan Phillippe svoji skutečnou tvář. Takže tak jako zakrývá film, že je jen tuctovou historkou, zakrývá i Ryan Phillippe, že je jen obyčejným grázlíkem. Toto pozoruhodné zrcadlení podstaty filmu v jeho částech je v kinematografii docela časté, můžeme zmínit třeba roboty z Transformerů, které lze vnímat jako alegorii jejich vlastního ekonomického statusu – díky tomu, že mohou tak rychle měnit tvar, jsou úspěšní ve filmech, v počítačových hrách, v hračkářstvích, komiksech atp. Ty neustále se měnící roboti tak vlastně zrcadlí merchandisingovou podstatu současného filmového průmyslu a způsobu, jakým Transformeři vydělávají. Chceme-li nějaký méně komerčnější příklad toho, jak se celek filmu odráží v jeho částech, můžeme vzpomenout Mlčení jehňátek, jejichž klíčovým tématem je proměna (lišajové Buffalo Billa, metamorfózy Lectera z distingovaného pána do kanibala, proměna Jodie Foster z dívky, pronásledované můrami o zabíjení jehňátek, do ženy s diplomem agentky FBI). Tato proměna se ovšem odráží i v nepřetržité proměně od jednoho filmového žánru k druhému. Metamorfóza, o níž film pojednává, tak popisuje i jeho vlastní podobu - kriminálního filmu, thrilleru (téměř až hororu) i psychologického filmu. Měli bychom proto odolat četným pokusům Hannibala patologizovat, prezentovat jej jako nemocného lumpa, ojedinělého parazita v jinak zdravém zeleném jablku. To jablko, ten film, je nemocný. ____ Když už bylo řečeno cosi o tom, jak se celek film odráží jeho částech, musí být zmíněn i opačný případ, kdy se film odráží v celé sérii či frančíze. Při troše zjednodušení lze tvrdit, že většina filmových příběhů začíná vesele a postupně nabírá na dramatičnosti. Stejně tak je tomu ovšem u filmových sérií, například Rychle a zběsile začínaly jako rozdováděný melodramata a ve čtvrtém a pátém díle najednou výrazně potemněly do místy až komicky senilní polohy. Totéž Pán prstenů, nebo Harry Potter, který prodělal podobný vývoj od vesele humorné pohádky pod Columbusem do Yatesovi ultravážné verze naládované obludnou epičností. Tahle universální triáda část – celek – série se ostatně netýká jen filmů, ale i národů, například: skobový nos – Žid – sionistické spiknutí. Nebo abychom zůstali doma: zlaté české ručičky - Honzové s fištrónem dobývající a přečůrávající svět – mesianismus propuknuvší například v husitství (ale i: špatně volené oblečení aneb v taplákách nejen do sámošky – banda zanedbaných, líných a zakomplexovaných zlodějíčků, podvodníčků, tunelářů, flákačů, okecávačů a švejků – národ, který si ani neumí sám vládnout a potřebuje dobré rady a vedení těch vyspělých lidí zvenku). Věc se má každopádně tak, že je vlastně jedno, jestli si všímáme částí, celku, nebo sérií, protože se navzájem zrcadlí. Mohli bychom to říct i tak, že objekt se nemění, mění se jen náš náhled na tento objekt, jak nám neustále naznačuje ve filmech kamera změnou velikosti záběru od detailů přes polodetaily a polocelky po celky, ačkoliv snímá principielně pořád totéž a mění jen velikost objektivu. () (menej) (viac)
Sice jméno režiséra je pro mě naprosto neznámý a Matthew McConaněco a Ryan Phillippe nejsou zrovna moji oblíbenci, ale filmy ze soudní síně já docela můžu a tohle mě teda rozhodně nezklamalo. Co mi lezlo na nervy, byla jakási akční kamera, což mi k tomuto typu filmu fakt moc nesedělo. A ještě navíc do toho pořád hraje nějakej hip-hop. Neni to jako nějaká totální bomba a má to pár vad na kráse, ale ty 4 hvězdy filmu dám. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (14)
- Mickeyho (Matthew McConaughey) dom s prekrásnym výhľadom na Downtown mesta sa nachádza na Minnesota St v Los Angeles. Dom hneď oproti tiež patril postave Sylvie (Eva Longoria) vo filme Drsné časy (2005), Beechumovi (Ryan Gosling) v snímke Okamih zlomu (2007) a tiež Rafaelovi Perezovi (Neil Brown Jr.) v počine Město lží (2018). (Real Tom Hardy)
- Všechny scény byly natočeny za 37 dní v Los Angeles County. (Krouťák)
- V obsazení Matthewa McConaugheyho (Mick) měl prsty sám autor knižní předlohy Michael Connelly. Herec se mu zalíbil ve vedlejší roli v komedii Tropická bouře (2008). (dopita)
Reklama