Oblivion: Nevedomí

Říkal jsem si, jestli má vůbec neakční syfy šanci dneska uspět. V době, kdy všichni chtějí hektickou akci, o kterou se postarají nějací nerdi u kompu v trikovém studiu, je to téměř hazard. Oblivion může však být důkazem, že i se skromnou akcí a pozvolným vyprávěním příběhu to jde. Vše se odvíjí od okamžiku, kdy si Krujz uvědomí, že by radši píchal soudružku Rusákovou, než tu svou upjatou operátorku a problém byl na střeše (obrazně řečeno - problém byl totiž všude, v posteli, na stole, v knihovně, ale i třeba v bazénku). Jako vždy... To ani nemusí být syfy. Přes zdánlivě triviální zápletku se ale dostáváme k jádru věci a brzy samozřejmě zjistíme, že nic není tak přímočaře jednoduché. S každou další minutou lze pak konstatovat, že se tvůrci pořád drží vytyčené cesty a ani jednou nevypadnou ze své role. Bez použití laciných efektů a scenáristických berliček se prokoušou k pompéznímu finále. Přesto ale se jedná o takové to čisté hard core syfy bez pestrobarevných obřích robotů nebo hemživých xenomorfů či "shieldem" plného přihřátých mutantů a to se cení. Postapokalyptická vize Země je naprosto úžasně ztvárněná. A velké plus je ještě za ukázku způsobu, jak jednoduše zaútočit na planetu Zemi. Prostě zničíte Měsíc. Jednoduché, dokonalé a pro Zemi naprosto devastující. Nashle v příštím životě. (21.04.2013)

Audiovizuálny námrd aký sa v hollywoodskej produkcii objaví raz za pár rokov. Mimoriadne nedocenený film, ktorý nie je vôbec tak hlúpy ako sa tu zase raz snaží naznačiť naša elita. Samozrejme, že sme všetky zložky už niekde videli a v jednotlivostiach môžme vymenovať kde, ide tu ale o to ako chutí výsledný koktail, no a mne teda Kosinskeho výtvarné a dizajnové cítenie a bez preháňania geniálny OST dua Gonzalez (M83) + Trapanese a v princípe tragický (!) horkosladký záver sadli ako málo čo za poslednú dobu. 10/10 Fuck you, Sally, best electronic music is french. (28.09.2017)

Dnes poprvé jsem nadávala na úhlopříčku své televize a i s brýlemi mi přišlo, že je to celé nějaké malé :D Naprosto dokonalý vizuál, který si zaslouží plátno, jenže pak se do toho snaží děj dát dobrou myšlenku a všechno jde do hajzlu. Nemám ráda filmu, který mi nutí přemýšlet, kde jsem nedávala pozor, co mi uniklo, proč to nechápu, proč to celé nedává smysl? Pak se člověk už nesnaží ani pointu pochopit a říká si, ta zrzka má úžasnou barvu vlasů, je přírodní, nebo skvělý kadeřník a Cruisík nám už hezky stárne a ty vrásky mu sluší, ale maskéři neodvedli dobrou práci, když jsou vidět, nebo jakože náznak, že spal 60let? :D Každopádně mě to celkově bavilo a dvě hoďky utekly jak voda :o) (09.09.2013)

Tahle stále spolehlivá star z Top Gunu a hollywoodský dříč, který zas a znovu cení zuby a mhouří oči, si zase jednou narcistně krade celý film pro sebe. A pořád na to bezpečně má. Nevědomí nechce být jen popcornovou jednohubkou, chce se svézt na aktuální vlně komplikovaných sci-fi příběhů á la Počátek, Zdrojový kód, Moon, Prometheus (každý s rozličnou kvalitou). Částečně se mu to daří, jindy mu jde důrazně po krku vlastní scénář. Země to má spočítané, lidstvo se přesunulo na stanici Titan. Vetřelci nejprve rozsekali Měsíc a pak následovala jejich invaze na modrou planetu. Na zdevastované Zemi přesto zůstává několik Homo sapiens (samozřejmě tu nejsou sami), mezi nimi jsou dva technici Jack a Victoria. Přes den mu ona vaří kafe, u počítače mu pak coby svému poslání oddaná profesionálka kryje záda, zatímco on rozdává široké úsměvy a v terénu dá víc na instinkt než na předpisy, aby si večer mohli vyměnit pár dojmů a skončit nazí v bazénu. Zbývá jim čtrnáct dní služby, a je jasné, že se něco musí přihodit – do cesty chladné Victorie se postaví něžná Julia, kterou zná Jack ze svých snů. A samozřejmě přibude efektních explozí a rozmáchlých záběrů poletující kamery. Výsledek sebou přináší několik snaživých dějových zvratů, takřka žádný ale nedokáže ohromit nebo strhnout. Navíc se tvůrci bojí osobitějších variací. Vypadne tak z toho poměrně chladná látka s opravdu výbornou výpravou a kamerou. A strhující hudbou podobně jako u režisérovy prvotiny Tron: Legacy. Znovu elektronický doprovod (tentokrát od uskupení M83) sice na samostatný poslech nevidím, ale do filmu zapadá náramně. Stejně jako předchozí „přelomové“ použití elektronického techno doprovodu od Daft Punk. Škoda, že se režisér Joseph Kosinski bojí emocí. Pevně věřím, že by sice dokázal jen s pomocí obyčejného plechu, kusu dřeva a skleněných střepů vyhrát nějakou prestižní designérskou soutěž, ale jeho vyhlazené obrazy bohužel nemyslí na postavy z masa a kostí. Dál točí podivně sterilním způsobem, kdy je fascinovaný audiovizuálním pojetím své látky až zapomíná na podporu příběhu a jednotlivých vztahů mezi postavami. Zvlášť když má na plátně nejen Cruise nebo Morgana Freemana, ale i duo Andrea Riseborough se sexy britským přízvukem a Olga Kurylenko se sexy ukrajinským výrazem. Naleštěné a nedotažené, přesto pořád slušné. (20.04.2013)

No kdybych nemel nakoukanou hromadu sci-fi filmu, asi budu unesenej. Vizualne nadherny, trikove bezchybny v podstate epicky sci-fi, ktery si ale vystaci s pribehem jednotlivce. Jenze me se proste za kazdou druhou scenou vybavil nejakej jinej film, at uz Ja, legenda, Matrix nebo Den Nezavislosti. Proste scenaristicky naprosta vykradacka. Co se tyce zvratu, je fajn, ze tu neni jen jedna zaverecna vse menici pointa, ale postupne se odhalujou dalsi a dalsi detaily. Sice tu vice, tu mene smysluplny, ale na to srat, hlavne ze nejsou predem zas nejak moc predvidatelny. Cruise to taky zvladnul dobre, sice hraje svuj klasickej standard, ale v pohode. Takze celkove vlastne i docela spokojenost, ty dve hodinky jsem byl napnutej a slusne se bavil i pres tu neoriginalitu musim dat slusny 4*. (04.08.2013)