Wir sind die Nacht

"Nora, obsluha nie je v menu..." - NORA: " Zákusok odchádza" :)) "Wir sind die nacht" je rozhodne viac drámou ako hororom. A s tým treba rátať. Keďže som od Nemcov nečakal nič svetoborného - film ma prekvapil viac ako výsledok v osem-smerovke. Príbeh veľmi dobrý. K výstižnému Hamletovmu citátu: "..byť či nebyť.." - by som už len dodal - upírom?? Všetko má svoje plusy a mínusy. (07.02.2012)

Dennis Gansel znovu recykluje Hollywood a po jeho posledních režijních počinech, které patří k tomu nejlepšímu, co se za poslední léta ke mně z Německa dostalo, není na místě údiv, že tentokrát to dopadlo mnohem lépe, než jeho první „prcičkovská“ Hollywoodská variace. Upíři prostě frčí, ať už se to někomu líbí nebo ne. Wir sind die nacht nevnáší do žánru nic nového (snad jen absence mužů - krvesajů, jichž se jejich dámské protějšky prostě a jednoduše zbavily), ale nevidím to jako mínus, má svoje kouzlo, několik nezapomenutelných scén a na mladou generaci z řad herců se dobře dívá (Jennifer Ulrich, Max Riemelt). Jen škoda, že němci v některých momentech nepřitlačili víc na pilu, přeměna hlavní hrdinky si o to přímo říkala. Chci pokračování! 80% (23.04.2011)

Neviem, kde niektorí užívatelia nabrali toto porovnanie, ale ...nemecký Twiligth? Asi ťažko, pretože spoločné to má jedine upírov, aj tí sú v tomto filme ženského pohlavia. To síce nič nemení na tom, že obidva filmy ako Twilight tak aj We Are The Night sú neuveriteľné kraviny. Tento nemecký počin aspoň slušne „odsýpa“. Rozdelil by som ho na tri hlavné čati = tri polhodiny. Prvá pol hodinka je typická „vysvetlovačka“ – hrdinka zisťuje, čo je to byť upírom, aké má schopnosti, čo môže jesť/nejesť a pod. Klasické klišé, keď nie tisíc, tak minimálne milión krát videné v každom druhom upírskom filme. Našťastie to dotvára poriadne dunivá tanečná hudba a kamera, ktorá dokáže vykúzliť aj z nezaujímavého prostredia celkom slušné obrázky, navyše pre mužských divákov môže byť plus aj lezbické trio upíriek. V ďalšej polhodine však nenastáva absolútne žiadna zmena a na svete je kameň úrazu, pretože divák si začne uvedomovať plytký (čítaj „žiadny“) príbeh. Nastupuje pokukávanie po časomiere so zhrozeným výrazom, že to má trvať ešte ďalších 30 minút. V záverečnej polhodinke nastáva malá zmena a našťastie nastupuje nejedna akčná scéna a na rad príde aj nejaký ten digitálny trik. Samotný záver je síce jasný ako facka, ale to nič nemení na tom, že na tie naháňačky v hoteli, likvidáciu policajtov, behanie po stenách sa slušne pozerá. CELKOVO: síce totálna blbosť, ale na jedno pozretie neuškodí. 3* (27.07.2011)

Hororový pátek třináctého Part II. - I tady se bohužel mé očekávání potvrdilo a jednalo se o nejslabší kousek v našem výběru. No jo no, německá produkce, lesbický upírky, a hlavně nehorový příběh způsobily, že se nám to nelíbilo. Budu míň kritickej, protože triky jsou solidní, holky taky hrajou dobře, bohužel často nemají co, ale aspoň jim to sluší. Proměna Leny je úplně senzační, scéna ve vaně se mi strašně líbila. Navíc Karoline Herfurth se mi zamlouvá už od Holky to chtěj taky, kde taky jako Lena zachraňovala příběh od úplné tragédie. A i sympoš z Die welle pomohl. Na dvě, ale abych vyrovnal Matoušovo hodnocení musim dát tři. (14.01.2012)

Nepopsatelný německý úlet o militantně feministických upírkách z dnešního Berlína - poprvé i podruhé jsem na tuhle fantastickou fantasmagorii konsternovaně zíral se směsicí pobavení, výsměchu i rozkoše z brakového scénáře. Je to tak afektované a směšně mondénní, jako by to točili Rusové... a nebo východní Němci. A je to tak blbé, až je to roztomilé. Zvrhle se mi to líbí. Jo a taky se díky tomu člověk mrkne do onoho slavného tropického hangáru s meganevkusným geniem loci DDR, do kterého jezdí retardovaní čeští důchodci za odměnu po zakoupení nějaké té sady hrnců za šedesát tisíc. (05.03.2014)