Carnage

Closer bol sfilmovaná divadelná hra, čiže prežuvaná do filmovej reči. Carnage nie je sfilmovaná divadelná hra, je to divadelná hra, nasnímaná a zostrihaná pre filmové plátno. Divadelní herci nemôžu spoliehať na mimiku v tvári (ktorú diváci z diaľky nevidia) a preto sú odsúdení k prehrávaniu – musia si pomáhať rečou tela a zvýšeným hlasom. Carnage predlohu neprežúva do filmovej reči, a na filmové plátno (v detailoch na tváre) staticky sníma divadelné herectvo. Preto mu niektorí diváci vyčítajú, že ide o zbytočný film. Pre mňa ale z dvoch dôvodov zbytočný nie je: 1. Keby ma aj na onu hru niekto dostal do divadla, sotva by bola k videniu s touto hereckou super-štvorkou. 2. Sledovať túto hereckú super-štvorku s vedomím, že by to Polanskimu s nadšením odohrala aj bez nároku honoráre, je mi diváckou cťou. (28.01.2012)

Několikrát si oblékli kabát a okolo krku omotali šálu, vždycky ale skončili zpět v obývacím pokoji na první pohled milého manželského páru. Kbelík na zvracení, žluté tulipány, z bytu vyhozený křeček, kvalitní whisky, stále zvonící mobil, hruškovo-jablečný koláč, čtyři výteční herci a pojďme zatápět pod kotlem. Roman Polanski je pokaždé trochu jiný, mění žánry, témata, nemá snadno identifikovatelný rukopis. A šokuje, že téhle legendě už bylo osmdesát let. Prolog a epilog se odehrají v parku, kde jeden kluk uhodí druhého. Klackem. Trochu víc než by se rodičům líbilo. Pozvou proto rodiče útočníka, aby se přesvědčili, že mají na epizodu stejný názor. Mají? Z počátku zdvořilostní návštěva získává první trhliny. A s časoprostorovou pastí dokáže Polanski pracovat náramně. Právník Waltz, obchodník s domácími potřebami Reilly, investiční makléřka Winslet, intelektuálka Foster. Všichni jsou výteční, všichni jsou jízliví, takže stačí zmínka o nebohém křečkovi nebo kauze se zdravotně ne úplně košér medikamentem, a divák se tetelí blahem. Samozřejmě se mohlo ještě přidat a přiostřit a někdo labilnější mohl použít třeba pěsti, ale to by zase někteří zřejmě neskousli. Přitom musíme uznat, že pohyb na šachovnici je velmi jednoduchý – tvoří se nečekané pakty, očekávaná nedorozumění, jeden nadhodí téma, druhý od něho odvede pozornost, aby se k němu zase vrátil. Na divadle bych si to dal rád. (15.11.2014)

Drsná šavle, jemná skotská (osmnáctiletá!) a kytice čerstvých tulipánů, která byla ve finále zmasakrována, podobně jako mezilidské vztahy. Počáteční ostych obou manželských párů brzy překonán a Christoph Waltz sundává kalhoty (fanynky, netěšte se, trenky si nechal). Jodie Foster otravná jak úředník z berňáku, její muž na přeshubu, Kate Winslet se zvednutým kufrem, jako by se s ní houpal Titanic (i manželství), fénovaný mobil, neskutečně hnusný jablko-hruškový koláč a celou dobu dětinské slovní šarvátky na téma, zda je větší ostuda vychovat ze synáčka grázla nebo práskače.  Alternativní závěr: Výměna manželek. Doporučují čtyři z pěti pasivně agresivních psychologů. (06.07.2013)

Výborná konverzačka a herecký koncert všech zúčastněných. Skvěle napsané dialogy zde jsou odříkávany s rychlostí blesku, postavy jsou výborně napsané a výborně se vztahy mezi nimi mění a konflikt čím dál víc narůstá. Roman Polanski to celé zrežíroval s naprostou grácií a je vidět, že si to on i herci celé výborně užili. Je sice fakt, že konec mohl být trochu ostřejší a celé se to hodí spíše do televize nebo na divadlo, ale i tak jsem se celou dobu výborně bavil a nevidím důvod, proč si tuhle vtipnou konverzačku někdy znovu nepustit. (09.01.2012)

Ježišikriste toto bolo peklo, tu som skoro zomrel, to sa proste nedalo vydržať. Trvá to oficiálne len 76 minút aj s titulkami, ale výsledný dojem pôsobil štvorhodinovým dojmom. Skrátka peklo, neznesiteľné postavy s nesympatickými hercami. Neviem, či je mi (celkovo, nielen v tomto filme) nesympatickejšia Foster, Winslet alebo Waltz, ale asi všetci rovnakou mierou. Len John C. Reilly je relatívny sympaťák, ale aj on je v tomto filme úplne mimo. Polańského mám rád, avšak toto bolo celé zle. To už sa nedá povedať ani že to bola trefa úplne mimo terča. Toto bolo trafenie úplne novej dimenzie. (22.12.2016)