Réžia:
Miklós JancsóKamera:
János KendeHrajú:
József Madaras, Daniel Olbrychski, Márk Zala, Lajos Balázsovits, Anna Széles, Jaroslava Schallerová, István Bujtor, Péter Halász, Erzsi Cserhalmi (viac)Obsahy(1)
Alegorie potlačení revoluce v roce 1919 a nástup fašismu v Maďarsku. Na venkově jednotka revoluční armády ušetří život otce Varghy (József Madaras), fanatického kněze. Vrátí se ale a provádí masakry. Nová síla, zastoupená Feherem, očividně mění lid, ale pouze k zavedení jiného, rafinovanějšího a účinnějšího druhu represe. (sator)
(viac)Recenzie (4)
Agnus Dei je ukázkou Jancsóovy vrcholné tvorby. V tak novém vyjadřovacím jazyce filmu, k jakému Jancsó na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dospěl, jsou více než u tradiční filmařiny zřetelné chyby „v syntaxi“, ve věrohodnosti, případně v motivacích postav. V tomhle pro mě nejpodezřelejší zůstává vzájemná interakce Olbrychski / Madaras, kdy střídavě oba propadají podivným epileptickým záchvatům, z nichž je druhého schopen vždy dostat jen ten první. ()
Alegorie potlačení revoluce v roce 1919 a nástup fašismu v Maďarsku, na venkově jednotka revoluční armády ušetří život otce Varghy (József Madaras), fanatického kněze. Vrátí se ale a provádí masakry. Nová síla, zastoupená Feherem, očividně mění lid, ale pouze k zavedení jiného, rafinovanějšího a účinnějšího druhu represe. ()
Typický film režíséra Jancsó-a, na ktorý musí byť divák totálne naladený, čo mne asi nehrozilo. Jedna jediná scenéria vidieka, minimum strihu (a tak by mu prospel) a fanatické postávy, ktoré nerobia nič iné, len sa presúvajú z miesta na miesto, strieľajú jeden na druhého alebo vrieskajú. Totálne strojené, štylizované, umelé. ()
Obrazově a hudebně zajímavé dílo, hodně impozantní a dojemné, žel obsahovou stránku nemohu tolik posoudit, neb neumím maďarsky, ale určitě to má něco do sebe. Hodnocení: 60 % ()