Veľké nádeje

Kovářský tovaryš vyměnil košili chuďase z příze za zdobné knoflíčky, zvednuté límce a drahé kabátce netušené přízně. Smetl pavučiny a otrhal trny z mého srdce. Nespustil oči z hvězd, starajíce se o jejich štěstí, Ralph Fiennes - to přitažlivý charakter na druhé straně cest. Těžký ponurý vzduch, který se na hladinu snesl, musit osud snést. Nesoucí si léta kříž, ochořela chuděra, podvedená, zakletá mrtvá nevěsta, rozřezána bolestí. Svatební závoj se ve vlasech třepí, vzplál, uhořela v žáru ze samých starostí. Přec dojde naplnění cit, který vyhlíží tak nadějně, spojí se ruce lásky lady a gentlemana pokojně. (21.07.2016)

Příliš moderně teploušská nuda. ~ Proč museli všichni mladí muži vypadat a chovat se jak přiteplelí metrosexuálové v téhle době, proboha??? Stejně tak Helenka mi přijde, že hraje jen potrhlé bláznivky a všude je tak v podstatě stejná. Jinak, pakli-že bych se měl rozhodovat, zda předlohu na základě požitku z filmu číst, tak raději ne a budu nadále žít v blahém nevědomí. ~ Tohle se totiž fakt moc nepovedlo. ~ 1,5* (29.05.2013)

Několik kvalitních britských herců, osvědčený režisér, uznávaný autor viktoriánské doby a obratný kritik společenských poměrů – přesto to tak úplně nefunguje. Z osudů dětí z nuzných poměrů byl Charles Dickens nejvíc opěvovaný za Nadějné vyhlídky. Sirotek Pip žije u své přísné a uječené sestry a jejího dobrosrdečného muže. Ač pochází z chudých stěn kovářské dílny, stane se společníkem dvanáctileté chráněnky Estelle, kterou si osvojila bohatá a excentrická stará panna. Jak všichni z klenotu britské literatury víme, ona pověstná jiskra přeskočí jen ze srdce A do srdce B, pyšná a panovačná Estelle cvičená být mrchou totiž mladíkovu náklonost odmítá. Stejný stav trvá i o několik let později, kdy mladík dostane příležitost prosadit se díky nečekané podpoře neznámého dobrodince v londýnské smetánce. Právě skutečnost, že se Estelle v dospělém podání objeví až po víc než hodině stopáže, mi nepřijde šťastná. Sázka na jistotu nakonec nevychází. Režisérský chameleon Mike Newell tu a tam zaboduje, víckrát ale musí strpět nelítostná, leč oprávněná slova kritiků. Vstup do stejné řeky selhává hlavně proto, že tvůrci nepřicházejí prakticky s ničím novým. Chtějí být noblesní, přejí si být svůdní, hodlají emočně oslovit, touží být myšlenkově hutní. Nejsou. I přes silnou předlohu tak budou příznivci lidských dramat i kavárenští intelektuálové docela naštvaní. Úvod ještě dokáže jakž takž vtáhnout do děje. Působí připraveným a dotáhnutým dojmem, divák věří atmosféře ostrovanského neutěšeného života venkovanů, londýnská pasáž se ale nepěkně zadýchává. A to i přesto, že odhalování kladů a záporů života na vysoké noze bylo vždy vděčným tématem. Závěr i s ohledem na předešlé dění neudeří tak, jak by si divák očekávající vypjaté momenty přál. Leccos jde na bedra ústřední postavě. Jeremy Irvine projeví pramálo charismatu, natož aby přidal uvěřitelné emoce. Je zastíněný prakticky pokaždé, když se na plátně objeví vedle Heleny Bonham Carter (neuvěřitelně mi tu připomínala Steva Buscemiho v ženském podání) nebo Ralpha Fiennese, který po několika komerčních projektech znovu dokazuje, jak vynikajícím hercem je. Newellova adaptace by se tak víc hodila na televizní obrazovky, jeho práce nepřesahuje mdlé inscenace. Také u nich začne divák dřív nebo později přemýšlet, jestli doma není potřeba utřít prach. Sečteno podtrženo: Když už si mám vybrat menší zlo, tak jednoznačně hollywoodskou love story podle Alfonse Cuaróna. (10.06.2013)

Knižní předlohu jsem četla, tak jsem se na film velice těšila. Charles Dickens umí psát příběhy (sice dlouhé, ale čitelné), ve filmu tedy příběh fungoval. Zpracování bylo velkolepé - nádherné zobrazení okolí kovárny, dům paní Havisham - tak jak jsem si ho představovala. Mrzí mě, jak režisér k určitým částem knihy přistoupil. Připadá mi to, že to natočil, tak jak jsem to kdysi četla. Kniha na mě ze začátku působila nudná a zdlouhavá, po sléze jsem se velice začetla, ale z důvodu časového pressa (měla jsem knihu přečíst na VŠ za týden a zpracovat recenzi), jsem začala číst ob-řádek až ob-stránku... Mrzelo mě, že jsem ke konci na to neměla víc času, proto plánuji si ji znovu přečíst. Takhle na mě působí filmové zpracování Newella. Na začátku až příliš zdlouhavé, ke konci vše rychle zobrazeno - jakoby mu nezbyl čas (tak jak mě). Film je přesto přehlídkou výborných hereckých výkonů - Helena Bonham Carter, Robbie Coltrane, Ralph Fiennes a Holliday Grainger jako Estella. Zajímavostí pro mě je, že Charles Dickens je jakoby předchůdce Rowlingové (píšou obdobné příběhy o sirotcích, všemožně vztahově propletené - jak řekl můj učitel na VŠ: "Nedivil bych se kdyby Voldemort byl otec Harryho, jelikož Dickens by to tak napsal") - tak zajímavostí je, že ve filmu se nám sešla parta z filmového Harryho Pottera :) (07.02.2013)

Predlohu tohoto Dickensovho románu nepoznám, preto mi prišlo prvé zoznámenie s ním trochu komplikované. Hlavne k záveru ako keby chceli tvorcovia vyblafnúť na diváka všetko a chýbala tomu postupnosť. Inak sa námet podobá iným Dickonsonovým dielam, obsahuje viacero jeho klasických znakov. Herecky fajn, taký štandart. V niektorých momentoch ma to však nudilo a nevedel som si k postavám vytvoriť taký vzťah, aby mi na nich záležalo viac. (13.08.2017)