Rozprávky noci

Michel Ocelot je ve světě animovaného filmu samorost a především výrazný talent, který ignoruje nějaké trendy a komerční smiřování je mu cizí. Jeho filmy nikdy nepatřily mezi hity a nesklízely zájem masového publika, zato se celkem pravidelně objevují na filmových festivalech a vyhledávají je fajnšmekři, kteří ocení výtvarnou stránku a originalitu. Ocelot je díky svým kořenům a zájmům o jiné kultury světoběžník, který ve svém díle běžně uplatňuje kulturní odkazy z jiných kontinentů a epoch. Tak je tomu i v jeho Pohádkách noci, kde sledujeme šest pohádkových příběhů, ovšem pozor, i když se tam objevují princové a princezny a další nadpřirozené bytosti, má to podobu spíš klasických mýtů a balad, které ocení - už pro ten svérázný nedětský humor - spíše odrostlejší diváci. Tyto příběhy jsou zasazené do střední Afriky, karibské oblasti, Mexika období Aztécké říše, oblasti Tibetu a středověké Evropy. Divák může ocenit fascinující východ slunce na štítech Himalájí nebo průnik hrdiny do pochmurné říše mrtvých. Pro mě osobně velký zážitek se zajímavým filmovým tvůrcem, ale rodičům malých dětí bych doporučil něco úplně jiného. Celkový dojem: 90 %. (08.05.2012)

Michel Ocelot se zřejmě rozhodl bojovat proti čím dál zaměnitelnější animaci a zvolil báječně stylizovanou stínohru. Šestice krátkých pohádek vždycky skončí dřív, než by se u nich divák stačil začít nudit. Dobrá připomínka faktu, že roztahování jednoduchých pohádek na celovečerní stopáž se většinou spíš nepovede. Dalšími bonusy jsou hravost a nadsázka. Výborné! (03.01.2015)

Animácia ala Lotte Reiniger je vkusná. Aj keď sa pre niekoho môže zdať až príliš jednoduchá, má svoje čaro. Kontúry tieňov sú originálne, elegantné a hlavne sympatické. Viacero príbehov, ktoré majú jedno spoločné - lásku medzi nejakým chlapcom a nejakým dievčaťom - akurát vždy v rôznych rozprávkových príbehoch zasadených do rôznych scenérií i kultúr. Ani jeden z príbehov nijako nevytŕča. Slabšou stránkou sú predely medzi príbehmi, ktoré sú riešené príliš jednoducho až primitívne. (28.05.2016)

docela povedená animovaná pohádková mozaika, u které se mi líbila i netradiční ale nápaditá animace. Jednotlivé příběhy připomínají víc než pohádky starodávné legendy či báje, ale jsou pojaty hravě a vyzní z nich i nějaké to poučení. Jedinou výtku mám ke způsobu vyprávění příběhů, protože někdy působí ukvapeně a ztrací se poetika. Prostě by se hodila delší stopáž. Ve výsledku to však stačí na krásné 4 hvězdičky a děti by si to užít mohli. V českém dabingu se to vysílalo na ČT :D [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (21.01.2016)

Dost dobře nechápu, proč když už je tu pár (zajímavých) pohádek pospojovaných do rámce (nudného), když vypadají všechny jednotlivé pohádkové povídky úplně, ale úplně stejně?! Jasně, vypadá to dobře, v některých povídkách dokonce hodně dobře, ale tohle si zasloužilo něco víc, každá pohádka by měla být výtvarně MNOHEM osobitější, tohle vypadá všude úplně stejně, jenom mají postavy ve stínohrách jiné okraje (aneb jiné účesy a oděvy) a na pár místech se zjeví specifická věc pro oblast, kde se pohádka odehrává - Tibet - sem tam hora, nějaké svitkokresby, afrika - trochu víc žlutý v pozadí, což měla bejt nejspíš savana, karibik - duhový barvy v sídle krále říše mrtvých... Proč má do háje král říše mrtvých vymalováno duhovejma proužkama?! Neměl by spíš mít místo toho na stěnách nacákanou krev tisíců svých posluhů przněných po staletí svýma zvrhlýma slouhama-démonama? ... Bohužel je rámec dost nudný a postupem času mě začal solidně štvát, až mírně nasírat. Jednotlivých pohádko-povídek je až moc, proto například ta poslední poslední působí blbě jako učitelka kurzu výroby psích oblečků vyprávějící o schématu renesanční architektury v Benátkách, přitom by jinak asi byla nejlepší. Promarněná šance a ve výsledku sice dobře vypadající, ale pořád nudná záležitost. (06.05.2014)