Pestrobarevný

Vizuálně krásné anime se zajímavým (ne)dějem o uvědomění si krásy života a toho, že člověk není osamělý ostrov a jeho činy a nálady ovlivňují nejenom jeho samotného, ale že je důležitý i pro lidi kolem (rodina, spolužáci). Sice obsahuje pár hlušších míst (poetická výprava po zrušené trase první tramvaje mne moc neoslovila) a toho uslzeného pochopení v druhé polovině bylo až příliš, nicméně pointa a vyznění posunuly výsledný dojem hodně do plusu. A asi opravdu pouze v Japonsku může vzniknout takto civilní dvouhodinový animovaný film ze života (nadpřirozené prvky reprezentuje jeden chlapec v obleku (což má být jako anděl), který ale žádné triky nepředvede), působící naprosto reálně a "obyčejně" (pozadí často vypadají jako upravené fotografie). (12.12.2012)

Nedějové civilní anime o druhé šanci pro sebevraha, rodině a přátelích. Vyloženě líné tempo a brnkání na city mi připomíná příběhy Makoto Shinkaie a shodou náhod i hlavní hrdina filmu se jmenuje Makoto. Povedená neobvyklá animace je třešnička na dortu. Rozhodně to není film pro každého - neobsahuje žádné akční scény, není to horor, nadpřirozené prvky jsou naprosto minoritní a už vůbec to není pohádka. (04.09.2014)

Pěkné, velmi pěkné. Dost povedený snímek o trošku natradičním tématu, tedy dostat druhou šanci na život, ač má jít údajně jen o "tréning" zda si ho daný zaslouží. Na úvod bych vypíchnul fajn hudbu, ta se mi velmi líbila a přispívala k hlubšímu prožitku mnoha scén, OST už jsem ulovil, příjemný poslech ústřední melodie i samostatně. Příběh toho poskytne v zajímavém balení opravdu mnoho - nadhodí téma vztahů, hříchů, zodpovědnosti, lásky, přátelství, poučení, školní šikany, trochy nostalgie (zrušená tramvajová linka) a především, téma váhy lidského života a jeho prožívání. Pro mne osobně velmi příjemným bonusem (i motivací ke shlédnutí) byl opravdu velmi povedený dabing jedné ze školaček, o který se postarala výtečným způsobem Miyazaki Aoi - ta holka dokáže fakt hodně i když není na obrazovce :-) 85% (04.02.2017)

Přemýšleli jste někdy nád názvem pestrobarevný? Jak je ve filmu vysvětleno jedná se o škálu barev, různorodost. Máme zde odcizení, šikanu, prostituci, ošklivost, souznění, umění, uvědomění atd. Tento film není pro všechny, protože někdo dokáže ohodnotit pouze jednu linii bez toho aby vnímal ostatní křivky...Hudební doprovod byl zajiímavý (to, že vám to připomíná Křemílka není důvod k tomu to znehodnotit, jelikož Japonci těžko tento večerníček znají). Řemeslná stránka byla vynikající už při první scéně, kdy duše není vidět a pouze odpovídá přenosem myšlenek vyjádřeným textem, toť vše doprovazeno pohyby obrazu, například při přitakávání. Jedinou věc bych přesto vytknul a to je konec, jelikož už od poloviny je celkem jasná hlavní zápletka a tedy i závěr...Nicméně, přesto stojí za shlédnutí, pokuď jste schopni vnímat smutek jednotlivých postav tohoto barvytého příběhu.. (10.05.2011)

Zajímavá základní premisa? Jasně, pěkná animace? Jasně. Dobrá hlavní postava? Ne, a je více méně jedno, jestli se zrovna chová jako cinickej parchant, odosobněnej od všech lidí, nebo pokud si naopak uvědomuje určité pocity, které jím cloumají. Bohužel je scénář v pár věcech poslabší (Secretovi se to podařilo dobře vystihnout) a v nejednom momentu jsem měl nutkání zfackovat obrazovku svého počítače jenom proto, že se hlavní postava chovala jako totální hovado. Taky bych rád věděl, proč mi do háje v školní uniformu (ne)anděl v jednom záběru připadal jako David Tennant. A v těhle věcech ty ostatní zaniknou, takže nic dalšího jaksi nemělo právo na to, uzurpovat si mojí pozornost, přitom by třebas využití maleb, barev a hovorů o nich mohlo být hodně zajímavé a zábavné. I stopáž by mohla být kratší a závěr lepší, průměr, pane továrníku, průměr. (24.09.2013)