Bojovník

Ach jaj, povzdychnem si, nie som vôbec nadšený zo snímku Southpaw, pod ktorým je podpísaný afroamerický režisér Antoine Fuqua, ktorého nepovažujem za príliš dobrého tvorcu, skôr ledva priemer, až je obdivuhodné, že jeho filmy zázračným spôsobom zarábajú zaujímavé čiastky. Za to herec Jake Gyllenhaal je talentovaný umelec svojej generácie, a nie je zrovna priateľné pre mňa, že si zahral v takomto extrémne predvídateľnom filme od A po Z, raz si hore, inokedy spadneš na DNO, potom sa vyštveráš na VRCHOL, aby si zahnal smútok po smrti manželky, ale najmä bojoval o priazeň svojej dcéry, ktorá akoby zanevrela na Teba. Billy Hope má v živote všetko, peniaze, kariéru vrcholového profesionálneho športovca, boxeristu, milujúcu sexy ženu Maureen a dcéru Leilu. Jedného dňa všetko doposiaľ zmizne z dôvodu smrti ženy, ktorú chtiac - nechtiac zastrelia, možno neumýselne, ale určitý dôvod na to musí existovať. Zrazu je z Billyho totálna troska, čo sa utápa v alkohole, sociálka siahne na dcéru, bez peňazí a jeho agent 50 cent naň totálne serie ! Kto sem vôbec obsadil rappera Curtisa Jacksona, niečo amatérske príšerné ! De - facto Billy i jeho nebohá žena sú pôvodom z decáku, kde ich šupli nespratní rodičia, a tak opatera pre dcéru nie je, čiže bude sa musieť pozviechať zo dna, zabojovať o dcéru a dostáva ešte jednu šancu na TURNAJ, keď ho bude trénovať Forest Whitaker. Také nemastné, neslané, rozporuplné, podľa mňa to nie je dobrý film, skôr by som odporučil film na túto tématiku z roku 2011 WARRIOR. (13.09.2015)

Eh, dobře, Fuqua je dobrý rutinér, takže tenhle film je odvyprávěný dobře a šlape jako hodinky. Jake Gyllenhaal je jako trochu jednodušší boxer uvěřitelný (hmm, ty svaly, ten pekáč na břiše, ty obří ruce... nebudu lhát, kouká se na něj dobře), Forest Whitaker je skvělý a máme tu i malou šikovnou herečku, která hraje Gyllenhaalovu dcerku. Líbí se mi, jak film chytře ukazuje, jak brutální sport box je (těch zakrvácených ručníků... :-/ ). Ale... tohle je starý ohraný příběh o chlapovi, co přijde o všechno a musí si to vybojovat zpátky. Nic víc. (22.07.2015)

Učebnicový příklad, kterak jedna mlátička přijde o manželku, téměř o dceru, o barák nad hlavou, o možnost dávat kámošům zlaté hodinky, o slávu, o boxerský styl. Nebránil, nechával se naštvat a soupeře pak umlátil, horkou hlavu měl i v jeden osudový večer, který změnil několik následujících měsíců. A hlavně přišel o tu, jenž dokázala udržet jeho výbušné já na uzdě. Přijde několik zdvižených ukazováků, pomoc od trenéra ze zaplivané tělocvičny a samozřejmě tolik potřebné vykoupení. Vážně? A co to, že se hlavní hrdina nehodlá spokojit s tím, že by měl vážně začít od nuly a kývne na první příležitost? Jasné, beru zpět, tohle není psychologické sportovní drama, tohle je kousek, ve kterém hraje důležitou roli rychlý střih, velká gesta a uřvaný hip-hop. Začíná to výtečně, zarputilost je z Gyllenhaalovi postavy cítit na míle daleko, sešup dolů je docela působivý, drápání nahoru (mimochodem Naomie Harris dostala hodně mizerně napsanou postavu) se ovšem docela těžko věří, ač je to celé jedna velká pohádka. Trnitá cesta zpět prostě tolik neladí, Antoine Fuqua ono vykoupení silnou bolestí prostě neuměl prodat. S Forestem Whitakerem tu máme přátelství z ničeho, znovunavázání (spíš tehdy, kdy se pokazí) vztahu s dcerou se těžko věří. V případě akce je nicméně Fuqua ve formě. Fyzické scény v ringu mu jdou, silně mu pomáhá avatarovský kameraman Mauro Fiore a suverénní bijec Gyllenhaal, který se naposledy blýskl vlastní show ve Slídilovi, aby přešel z psychologického do fyzického útoku, a představil se v roli natvrdlého sportovce bez disciplíny. Škoda, že tuctový scénář před začátkem natáčení někdo neučesal – tenhle je nalajnovaný až moc očekávatelně. Gyllenhaal si o nějakou cenu dupe docela explicitně, uvidíme, zda to bude stačit. (07.09.2015)

Je to dražší a více nabubřelé Million Dollar Baby s opačným pohlavím v hlavní roli a místo fyzické újmy je to ta psychická. Fuqua zapadá do mainstreamu daleko více než Eastwood a tak tam, kde si Clint scénu vypiplal svým pomalým klavírem, tupými zvuky úderů a bravurní kamerou snímající šedou tělocvičnu, tam jde na to Fuqua s ukřičeným hip-hopem a trhanými střihy. Možná by to mohlo znít jako hanění, ale nikoliv. Fuqua na sobě v poslední době zamakal, chytl pořádného dramaturga a sic má stále nudného a obyčejného scénáristu, tak jak Equalizer, tak především Southpaw u diváka generují přirozenou cestou emoce. A tak mohu směle říci, že Bojovník je režiséra nejvyzrálejší a nejplnohodnotnější film po všech stránkách od Training Day a to mohu hned hravě na to přihodit druhou paralelu, kdy podobně výrazní, jako hlavní představitelé v oscarovém hitu, kteří na sebe strhávali v podstatě celý film, jsou i zde, tentokrát trenér vs učeň. Whitaker je jednoznačně nejlepšé persona filmu, ale Gyllenhaal by si mohl svým explicitním herectvím a fyzicky náročnou rolí vydupat nejedno prestižní ocenění. Kupodivu je tak Southpaw přes všechno to klišé, předvídatelnost i jednoduché narativní vyprávění o snu, pádu, vzestupu a nalezení těch správných hodnot dostatečně autentický, upřimný a syrový tak, že bude bavit nejen jednoduchého konzumenta, ale i člověka, který chce od filmu trochu víc a zároveň je ochoten u klasických neduhů velkých produkcí přimhouřit oči a nechat se vtáhnout. (25.07.2015)

Aneb když jsou herec a režisér každý na zcela jiné kvalitativní vlně. Zatímco Gyllenhaal "oscarově" hraje jak o život, tak Fuqua rutině točí prostě jen další spotřební verzi tisíckrát viděného boxerského echt béčkového melodramatu, ve kterém jsou snad veškerá žánrová klišé; akorát mnohdy v nefunkčním provedení. Také to má zvláštní tendenci uvadat, jelikož to začne tou zdaleka nejlepší scénou a pak už to jde od desíti k pěti; speciálně pak po pádu na dno, kdy se ke slovu dostává prozření těch pravých hodnot a návrat na výsluní. Je svým způsobem smutné, když úvodní zápas má drajv, energii i náboj a finální kde nic, tu nic. Drží to pohromadě jen díky Gyllenhaalovi, ale jak jsem již zmínil, tak tady jeho vynikající "rozervaný" výkon působí téměř až nepatřičně. (22.07.2015)