Bojovník

Sportovní filmy vážně nejsou šálek mého čaje. Zatímco nad fotbalem a hokejem nezúčastněně filosofuji, že vlastně nevím, co z toho nenávidím víc (zpravidla to, co zrovna běží), u boxu mám jasno. Je to agresivní, eklhaftní a naprosto odporná odnož volnočasových aktivit. Bojovník je, až na jednu drobnost, (je cynické označit násilnou smrt - ups, spoiler, jedné z hlavních postav jako drobnost, ale co už) originální a nápaditý jako příběh v písmenkové polévce. Z bídy k bohatství, průšvih, ztráta prestiže, peněz, dosavadního života a dosavadních přátel, kolikrát jsme to tu už viděli? Člověk se skoro ptá - proč to je vždycky trenér v nějaké zaplivané hnusné tělocvičně, kde se i plíseň štítí bydlet a spíš jen zdrženlivě hostuje? Jsou tam chvíle, které měly být dojemné a nebyly (zmíněná smrt jedné z hlavních postav, kdy moje hlavní myšlenka byla - takže další hnusné nevkusné šperky už neuvidíme? uffff), jsou tam okamžiky, které jsem prakticky doslova čekala (a samozřejmě, že jsem i slzu uronila, což neznamená, že mi tyhle prvoplánově citově vyděračské věci nejdou bytostně proti srsti, brečící malé dítě, fakt hnus, rozbrečte mě monologem ke starému dubu, jako svého času Bondarčuk, a řeknu, že jste dobří), není tam rozjuchaný závěr, kterého jsem se bála. Jsem ráda, že s konečnou platností bylo odhaleno, že box je něco jako šachy. Je to srovnání, které se pro hlubokou filosofii jednoho a druhého dere na jazyk a nerozumím tomu, proč to není více zdůrazňováno. Pohlédněme pravdě, a Jakeovi Gyllenhaalovi, do očí, (nebo do toho jednoho, do kterého mu ve filmu pohlédnout jde, druhé prakticky nevidíme). Bojovník není žádný převrat, je to solidně odvedené řemeslo, které sem tam vykřeše malou jiskru emocí. Jake se mi víc líbil, když krotil horu, než když předváděl svou obranu spočívající v tom, že strkal hlavu soupeři do rány. Pokud jsem ale Warriorovi, což je nehorázně tupý film obsazený tupými ksichty, u nichž chápu soupeřovu snahu přeformovat to na něco jiného, třeba na karbanátky, dala hvězdy dvě, nebylo by fér Bojovníka hodnotit stejně, protože tady jsem hlavnímu hrdinovi nepřála smrt pomalou, strašlivou a krutou, ale kromě toho sportovního úspěchu, o který tu nakonec jde až v druhé řadě, jsem mu zcela upřímně přála, aby vyhrál ten zápas, který opravdu něco znamenal. (04.08.2015)

Mňa to bavilo, aj keď to bolo predvídateľné a sto krát videné. Na prvé pozretie fajn, ale na ďalšie ? Neviem, neviem. Jake Gyllenhaal sa síce opäť našiel, ale v tak obyčajnom a jasnom príbehu ma moc nebavil. Všetko sa zmenilo až keď prišiel na scénu Forest Whitaker. Začala ma baviť postupne meniaca sa hlavná postava a samotný príbeh, ale nejaké emócie, išli okolo mňa. Jediný, kto sa tu o ne postaral bol James Horner (nech mu je zem ľahká) zo svojím pianom. Ako celok fajn, celé to ale drží na chrbte hlavne Forest a práve jeho vzťah a trénovanie s hlavným hrdinom ma bavilo najviac. Inak mi akcie prišli celkom slabé, nezáživné, bez napätia, aj keď kamera potešila, ale všetko tu už bolo (kto videl, všetky diely Rockyho vie). Bojovník zobral sto krát videné a vyrazil do ringu v inom zložení, ktoré nie je strhujúce ako niektoré boxerské drámy (Rocky, Million Dollar Baby), ale ani moc nenudí. Obľúbený soudtrack: A Long Road Back. 80% - 4* (08.12.2015)

Mám takový pocit, že nebýt Jaka Gyllenhaala a jeho výkonu by tento film skoro nestál za řeč. Jake ho táhne hodně vysoko, ale krom něj tam v podstatě nic tak fascinujícího nebylo. Děj, scénář, režie jsou víceméně průměrné. Líbilo se mi sice, že film není pouze o boxu, ale spíš se snaží dát důraz na to, za co vlastně bojovat (rodina). Jenže láska, která člověka drží nad vodou, není vlastně ve filmu nic až tak originálního. Tudíž vyšší hodnocení skutečně případá hlavně skvělému herci v hlavní roli. A menší plus za finální zápas. ~(3,8★)~ (22.07.2015)

Gyllenhaal je super. Fakt jsem žral, když si nechal rozbíjet držku, aby se následně přepnul do berserkr módu a soupeře totálně zničil. Jenže pak to začne být podezřele dlouho smutné. Dcera, která ho celý film zbožňuje ho začne na povel scénáristy nesnášet a chovat se, jako fakt zlý dítě. Tvůrci jdou dokonce, tak daleko, že násilně přimíchají instantní zápletku o smrti malého černocha, z tělocvičny, kterého nám má být líto, když jsem ho předtím viděli asi minutu čistého času. Celé to směřuje k finálnímu fightu, na který jsem se moc těšil. A ten tvůrci odflákli. Totálně bez katarze a pocitu zadostiučinění. Což je průser. Chci říznou hudbu a zpomalený záběry na krvavý držky. Prostě kdyby si to ponechalo energii z úvodního zápasu bylo by to o mnoho lepší. (01.03.2016)

Učebnicový příklad, kterak jedna mlátička přijde o manželku, téměř o dceru, o barák nad hlavou, o možnost dávat kámošům zlaté hodinky, o slávu, o boxerský styl. Nebránil, nechával se naštvat a soupeře pak umlátil, horkou hlavu měl i v jeden osudový večer, který změnil několik následujících měsíců. A hlavně přišel o tu, jenž dokázala udržet jeho výbušné já na uzdě. Přijde několik zdvižených ukazováků, pomoc od trenéra ze zaplivané tělocvičny a samozřejmě tolik potřebné vykoupení. Vážně? A co to, že se hlavní hrdina nehodlá spokojit s tím, že by měl vážně začít od nuly a kývne na první příležitost? Jasné, beru zpět, tohle není psychologické sportovní drama, tohle je kousek, ve kterém hraje důležitou roli rychlý střih, velká gesta a uřvaný hip-hop. Začíná to výtečně, zarputilost je z Gyllenhaalovi postavy cítit na míle daleko, sešup dolů je docela působivý, drápání nahoru (mimochodem Naomie Harris dostala hodně mizerně napsanou postavu) se ovšem docela těžko věří, ač je to celé jedna velká pohádka. Trnitá cesta zpět prostě tolik neladí, Antoine Fuqua ono vykoupení silnou bolestí prostě neuměl prodat. S Forestem Whitakerem tu máme přátelství z ničeho, znovunavázání (spíš tehdy, kdy se pokazí) vztahu s dcerou se těžko věří. V případě akce je nicméně Fuqua ve formě. Fyzické scény v ringu mu jdou, silně mu pomáhá avatarovský kameraman Mauro Fiore a suverénní bijec Gyllenhaal, který se naposledy blýskl vlastní show ve Slídilovi, aby přešel z psychologického do fyzického útoku, a představil se v roli natvrdlého sportovce bez disciplíny. Škoda, že tuctový scénář před začátkem natáčení někdo neučesal – tenhle je nalajnovaný až moc očekávatelně. Gyllenhaal si o nějakou cenu dupe docela explicitně, uvidíme, zda to bude stačit. (07.09.2015)