Súkromné neresti

Asi leckdo v Česku neměl léta páně 1997 potuchy, kdo je Howard Stern. A po projekci jim to bylo vlastně dál docela jedno. Životopisná komedie o překročení hranice slušnosti a vkusu a jednom vzestupu do mediálního království. Tím je snímek Betty Thomas (jinak proslula spíš veleprůměrnými kousky typu 28 dní nebo Dr. Dolittle). Párkrát sice zabliká jiskra naděje, ale vesměs jsem se nesmál. Třeba podobné kousky Muž na Měsíci nebo Lid versus Larry Flynt mě bavily/dojímaly o mnoho víc. (24.11.2014)

Skoda, ze vsetky zivotopisne filmy nie su takto zabavne. Nerobim si iluzie ohladom toho, ze by si svoj pribeh Howard Stern neprikraslil. Ale to je jedno. Prikraslene su nakoniec vsetky zivotopisy a tento je naviac neskutocne vtipny. Skoda, ze aj u nas nevysiela nejaky podobny Howard Stern. Mozno by som si potom prvykrat v zivote pustil radio. 8/10. (05.05.2015)

Sebestředná óda jednoho anarchisty rádiového éteru, který ve vlastní biografii hraje sám sebe. Nevadilo by to, právě naopak, šla by z toho vytěžit spousta vtipů, jenže ten film není vtipný ani za mák. Stern mluví sprostě, kloktá sperma a prdí do mikrofonu, ale jinak má vyřídilku plnou urážek, které mě nechávaly naprosto v klidu. Od momentu konfrontace s Paulem Giamattim sice zabliká jiskra naděje, protože se konečně střetnou dva rozdílné světy, ale režisérka totálně nestíhá a dál rutinně vrší scénky. Ale asi to tak ‚božský Howard‘ chtěl. Napětkrát dívaná nuda. (14.03.2010)

Na začátku byl jeden poměrně dlouhý a z mého nenáročného diváckého pohledu i dosti nudný úvod. Situace se dramaticky zlepšila až postupem času při příležitosti příjemného zaměstnání mezi snoby v newyorském rádiu [dabljů ééééén bí sí]. Tam se divák dočká obzvláště pěkné konfrontace názorů a je to opravdu švanda. Bohužel švanda, která netrvá dostatečně dlouho. Z režisérského pohledu se mi to celé zdálo velmi nepodařené. Jisté sympatie k snímku lze získat snad jen prostřednictvím šíleného Howarda Sterna, o jehož existenci jsem před zhlédnutím neměl ani malinké tušení a o jehož existenci se nebudu zajímat ani po skončení. Možná filmu škodí, že je životopisný a snaží se držet jakési reality, která je pro mě jen horou tajemství. Většina scének a legrácek se mi jeví příliš přizdisráčských, proto nabývám tohoto podezření. Koukatelné to celkově tedy je, zasmát se dá párkrát taky. Životní příběh hlavního hrdiny mě zásadně nezaujal a celkově se mi to prostě jeví jako ne moc dobře zvládnutá práce. Snad až lehce hraničící s amatérismem. Těžko říct, do jaké míry je tomu tak záměrně. Přes dvě červené nepůjdu. (23.03.2015)

Proměnlivo. Většinu filmu jsem souhlasil s Alison, že Howard je hnusný hovado. Byly to hrozný oplzlosti a trapnosti, co si divák musel vyslechnout, a scénář v těch chvílích nikoho nešetřil a nikam nespěchal. Občas se něco podařilo, a hodně tomu pomohla filmově klasická černobílá silně kontrastní šablona - špatný-dobrý (nedaří se-daří se), a nic mezi tím. (22.12.2013)