Prelet nad kukučím hniezdom

Bob Dylan ve svém nejslavnějším evergreenu Blowin in the wind zpívá, volně přeloženo do češtiny …kolik cest musí člověk ujít, aby mu řekli, že je člověkem?.... Pacienti sanatoria pro duševně choré, z nichž je zde dost na vlastní žádost, jsou zmítaní despotickou vládou vrchní sestry Ratchedové. Okolní svět za nimi zavřel bránu, a zpoza personálu jsou bráni jako blázni, tudíž jejich pracovní náplň. Do tohoto světa vtrhne buřič, výtržník a ulejvák McMurphy, který rozvíří prach na dosud poklidném místě. Jako spasitel z nebe přináší pacientům novou naději, víru v sebe sama, chápání lidských podstat a potřeb. Rok 1975 se do dějin světové kinematografie zapsal jako rok, kdy Čech dobyl Hollywood. Svým omračujícím dílem vytřel zrak porotě a odnesl si pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích. Na všem přispělo také maximální herectví všech zúčastněných a jeden z nejdojemnějších a nejsilnějších závěrů všech dob. Mistře Formane, děkujeme. 100%. (11.12.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Krásná hudba - Jack Nitzsche: http://www.youtube.com/watch?v=D_oxddcwR5U&NR=1 Trailer: http://www.csfd.cz/film/2982-prelet-nad-kukaccim-hnizdem-one-flew-over-the-cuckoos-nest/videa/# (02.01.2009)

Miloš Forman postavil pomník svobodě ducha. Je zvláštní kolik lidí kecá o svobodě a přitom nabízí jen další systém a přece žádný systém na světě ani demokratický ani totalitní nepřijde z nataženou rukou a nebude mít v dlaních svobodnou duši. Tu nám totiž nemůže nikdo dát, ale bohudík taky nikdo vzít. Jen my sami můžeme ztratit svou svobodu na duchu, která nám byla dána do vínku při narození a bohužel často velmi pozdě si uvědomujeme jak lehce jsme se vzdali nejkrásnějšího daru do našeho života - svobodné mysli, svobodné duše. Nicholsonův McMurphy mě obejmul srdce. McMurphy totiž předváděl, jak se má o svobodu duchova bojovat. Velmi dlouho po skončení filmu jsem seděl naprosto bez hnutí a vzpomínal jsem na všechny ty "vrchní sestry Ratchedový ", které jsem už v životě potkal, na ty svině s laskavou tváří a betonovým srdcem, na všechny ty hajzly nabízející hnilobu v krásným obalu a přemýšlel jsem jak by se asi zachoval největší frajer světa McMurphy. Pro mě osobně je tento film příliš silným zážitkem, než abych dokázal napsat objektivní komentář k tomuto filmu. Ale kurva, proč psát na csfd.cz objektivně, frázovitě a bez jasnýho vlastního názoru ? Protože to působí na ostatní lépe ? Abych nebyl za svůj filmový vkus ostatním pro smích ? Protože si tím nikoho proti sobě nenaseru a mám tak menší šanci, že přijdu o něčí body ? A není to právě příklad, že tímto způsobem uvažovaní, začíná zcela dobrovolná genocida vlastní svobody ? Tenhle film je povinnost si uložit někam do podvědomí a nastavit v něm alarm, který by zablikal pokaždé, když se na blízku objeví nějaká "vrchní sestra Ratchedová." Pane Formane, za tenhle film máte můj obrovský doživotní obdiv a jedno velký chlazený ! (28.06.2008)

Společně s Amadeusem Formanův životní výkon. Nicholson stejně jako Louise Fletcher v roli hlavní sestry předvádějí úžasné výkony, které jsou doplněny, jak je u Formana zvykem, výbornými herci ve vedlejších rolích. Tento film nemohl natočit obyčejný Čechoslovák, Američan ani nikdo jiný. Tohle je brilantně odvedená práce, která z diamantu pokrytého špínou a nedostatky udělala zářivý a skvostný kousek do sbírky každého milovníka filmů. Nadčasová podívaná, která má své místo v historii navždy rezervované. (28.07.2005)

Možná je to v souvislosti se jménem Miloše Formana překvapivé, ale jeho jméno se mi vybaví vždycky, když pomyslím na politické motivy ve filmové tvorbě, a to jmenovitě levicové politické pojmy. V jeho filmech se sice neobjevují revoluce nebo stávková hnutí, ani se nejedná o nějaké jednoduché a jednoznačné politické manifesty, ale Forman pracuje složitým způsobem se základními ideály intelektuální levice a mapuje ve svých snímcích hranice lidské svobody, demokracie, rovnosti. Např. v Ragtime se dotýká problému rasové emancipace, ve Vlasech zase protiválečného hnutí a v Přeletu nad kukaččím hnízdem jako nezúčastněný pozorovatel sleduje odvěký konflikt mezi autoritářstvím zaštiťujícím se kompetentností a odpovědností za svěřené ovečky, která je zastupovaná "velkou" sestrou, a mezi svobodomyslností a anarchií reprezentovanou bouřlivákem ztvárněným Jackem Nicholsonem. Na jedné straně je sice odpovědnost, ale víme my vůbec, jestli jsou ti, kteří rozhodují, vždycky nezištní a spravedliví? Na druhé straně jsou schopní ti, kteří operují pojmy absolutní svobody nést odpovědnost za následky svých činů a fungovala by společnost složená ze samých McMurphyů? Nelezlo by nám to, co obdivujeme na jeho boji za vlastní práva, za chvíli krkem, kdyby nás to obklopovalo? A především je demokratické hlasování ve společnosti složené z průměrných lidiček často s mizerným vzděláním, nízkou inteligencí a mizivou motivací tou nejlepší cestou správy společnosti? Nerovná se náhodou demokratická volba při obsazování politické funkce hlasování nesvéprávných pacientů psychiatrické léčebny? Po herecké stránce, ale i po té režijní a scénáristické, patří Přelet nad kukaččím hnízdem k jednomu z vrcholů světové kinematografie a Forman se stal po právu legendou amerického filmu. Celkový dojem:100 %. (14.01.2012)