Bedári

Určitě stárnu, ale tenhle film (čti muzikál) si mě získal. Oblíbení herci a jejich hlasivky podpořené věhlasnou klasikou s několika velmi silnými melodiemi a výpravnými záběry. Především dvojice Jackman-Crowe pro mě táhne příběh a jejich společné scény jsou trochu jinde než zbytek, v kterém se jinak dobře vyjímají jak něžná Annie, tak Amanda (samá áčka, jako Abba:)). Režisér Tom Hooper dávkuje působivé záběry od galejí až po kroky "na okraji" s precizností a často připomíná své oscarové dílo Králova řeč, i když bohužel přidal i více digitálních záběrů (Crowe velmi často před bluescreenem v nahrazující exteriér). Jedničky a nuly občas ubírají některým scénám na syrové reálnosti (žádný pocit fyzické přítomnosti např. Notre-Dame). Přesto formální stránka a sledování "vždy v dokonalé uniformě a se slepými ideály o perfektním právu" Javerta a zničeného Jackamana bere dech. V tomto pojetí mi nevadilo ani kompletní (!!) muzikální pojetí bez klasických monologů, které pro mě teoreticky hraničí s parodií, ale v tomto podání dokáže okouzlit a jednoznačně trumfnout všechny ostatní "adaptace". Těším se na nějaký dokument o tom, jak moc jsou ty hlasy prohnané moderním softwarem:)). PS: kdo říká, že nebylo vůči muzikálu co zkazit, ať si nějaký pustí:-) Javert jako černoch...? PPS: konečně jsou pryč dokonale bílé zuby hollywoodských hvězd:) (02.01.2013)

Protahovaná mizérie divákova. Ztrápené postavy opřené o futra, dům nebo zhroucené na zemi zpívající o svých pocitech, citech a plánech jsou člověku kupodivu ukradené. Hooper je pedant, ohlídal si vynikající kostýmy, masky, rekvizity i herecké výkony, respektive zpěv, který je u většiny herců nečekaně dobrý, i když Hathaway zpívala už v Zakleté Elle, Cohen ve Sweeneym Toddovi a Jackman na Oscarech. Croweův medový baryton je příjemný na poslech a scény s jeho postavou (Javert) jsou tím nejlepším hned po zábavném zlodějském duu Thénardierů. Ovšem aby mě po pár desítkách minut otrávil téměř jakýkoliv recitativ nebo árie případně duet a v duchu jsem prosila o dialogy, to jsem vskutku nečekala. Na konci jsem se cítila, jako kdyby mě Hooper protáhl sračkami jako chudáka Jackmana. Oproti jevištní realizaci nabízí film kromě snahy o osudové záběry, kdy kamera letí od postavy na střeše vzhůru k nebi nebo naopak shora dolů, snad jen déšť, bahno a ty zmíněné exkrementy... Režisérský vklad minimální, byť se cení odvaha staticky zabrat protagonisty v detailu a nechat je odzpívat celou píseň, a to v pravé části obrazu, nikoliv uprostřed. 50 %. [Kino] (27.12.2012)

Možná jsem sentimentální člověk, který hodně dá na hudbu (ano, tady jako v muzikálu hrála od začátku až do konce hudba hlavní roli), ale myslím, že jsem po delší době zhlédla něco skutečně inspirativního a emotivního, co si mě získalo. O dokonalosti sice nelze mluvit (i ta hudebnost byla možná na druhou stranu místy na obtíž - běžnou konverzaci mezi postavami bych například nechala pouze jako normální mluvu, ne zpěv), ale za mě to je ve výsledku na pomezí 4/5 hvězdiček... A Anna Hathaway dokázala vážně dojmout. ~(4,5★)~ (05.01.2013)

Ani kvôli kvalitným hereckým a speváckym výkonom, ani kvôli nevšednej výprave, ani kvôli vynikajúcej kamere a dobrej réžii nemôžem dať viac ako 2 body. Film by som premenovala na: Umelecký pokus o neoprávnené (či nehorázne) posvätenie Francúzskej revolúcie. Alebo by mohol mať názov: Umenie v službách klamstva, alebo aj Ako sa dá zničiť príbeh jednou opovážlivou záverečnou scénou. Ani samotný Hugo to tak neprestrelil. Som sklamaná... Tie dva body sú až-až! (05.02.2013)

Zhlédnuto v kině. Dvakrát! Nebudu chodit kolem horké kaše, na Les Misérables jsem se hodně dlouho těšil a proto mě zklamaly první (české) ohlasy na tento film. Nicméně ani ty mě neodradily jít do kina a rozhodně nelituju. Někomu může vadit, že se v podstatě celý film zpívá (opravdu je tam minimum normálních mluvených dialogů) ale to mě na tom bavilo, i když někdy to vypadalo zvláštně. Někomu tady vadí množství close-upů (kamera blízko u tváře) u většiny herců, to mi taky přišlo skvělé, speciálně v hudebních scénách. A stopáž 157 minut mi taky nevadila, speciálně napodruhé to uteklo hodně rychle. Tenhle film totiž má o čem vyprávět, má parádní casting a hlavně každá postava dostane svůj prostor, který využije beze zbytku. Vrcholem filmu byla pro mě píseň "One Day More", kdy prakticky všichni dostanou v této jediné písni své místo a vy si připadáte jako na tom nejlepším kolotoči. Nesmím zapomenout pochválit i kameru, speciálně ty nájezdy (hned ze začátku, například) byly parádní. Je škoda, že na letošních Oscarech to vypadá na rok, kdy bude vládnout film Lincoln, speciálně když Hugh by si toho plešounka opravdu zasloužil (o Anne ani nemluvím, prakticky tam měla nejméně prostoru, ale na její vystoupení jen tak nezapomenete). Na závěr by se slušelo nějaké doporučení, takže - tohle je pouze druhý film, na kterém jsem byl dvakrát za sebou v kině, protože mě opravdu dostal. A taky se mi poprvé a podruhé v mém životě stalo, že kino na konci tleskalo. Byť na pár vteřin a ne celé (někteří se očividně styděli anebo byli zaměstnáni brečením :-)) ale tleskalo. Za mě jednoznačných 100 % s tím, že já byl taky jedním z těch, co tleskal napoprvé i napodruhé. (20.01.2013)