Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku". (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (160)

andrii 

všetky recenzie používateľa

Tvůrčí i životní brainstorming rozlévající se v nekonečný mejdan živelného uměleckého zápalu, pokřtěného slastnými neřestmi, které jsou dopingem, živou vodou tvůrčí obsese, ale i nespoutaným koktejlem balancování na periferii vedoucím k vlastní sebedestrukci. Síla scény taktů umělecké imaginace, erotické jiskření doteků vášnivého temperamentu tanečních kreací, svůdná fascinace muzikálových reflektorů, pokušitelská vábení pozlátka showbyznysu, energický workholismus, dokonaný zlatavý triumf múz jevištních na prknech euforického transu, výživná extáze tvůrčího i životního statutu quo. Show musí pokračovat až na doraz, adrenalinovou, spalující jízdou na perutích kabaretu k zaslouženým vavřínům. ()

ad 

všetky recenzie používateľa

Upřímně řečeno, muzikály moc nemusím, protože mi přijdou ploché a o ničem... Ne tak tento, užil jsem si ho od svižného začátku, až do halucinogeního, geniálně vystavěného konce, který je sám o sobě jedním z nejsilnějších filmových finále, co jsem kdy viděl (vlastně nejsilnější) - "Some of these days, you gonna miss me..." :)MMCH, Roy Scheider se tu občas zaobírá střiháním filmu o standup komikovi, a následnými kritikami na tento film...že by odkaz na Lennyho? ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Kdybych měl nadevše rád souměrné údy, štíhlá těla, a jejich trhavé pohyby v hudebním rytmu, extravagantní obleky, převleky a návleky. Prostě skotačení mladých žen a mužů, byl bych z toho zřejmě na větvi. Myslím ale, že ani Everly Brothers by ze zmuzikálování své písničky v extatickém tanci smrti příliš nadšení také nebyli. A myslím, že se mýlí i Gudaulin: tenhle žánr mě, jako diváka, kterému moderní balet mnoho neříká, nedokázal dost-statečně upoutat. ()

mm13 

všetky recenzie používateľa

Napriek záveru (či práve vďaka nemu) krásne pozitívna a zhovievavá oslava ľudského života v celej jeho rozporuplnosti. Značne autobiograficky ladený muzikál geniálneho Boba Fosseho, ktorý však vďaka priam heroickému výkonu Roya Scheidera ďaleko prekračuje ohraničenosť osobnej spovede. [100%] ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Jsem ohromen, tohle je geniální film. Je to natolik komplexní a mnohovrstevnatá podívaná, že nejsem schopen docenit všechny její kvality po jediném zhlédnutí. All That Jazz skýtá rozhodně výjimečný divácký zážitek, byť to zřejmě nebude film pro každého. O sedm let mladší mistrův Kabaret se mi ale líbil přece jen o chlup víc. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (22)

  • Šestnáctiletá dcera Boba Fosseho Nicole si zahrála tanečnici protahující se před prodejním automatem, které se ptají, jestli by to “mohla dělat někde jinde". (džanik)
  • Snímek získal Zlatou palmu v kategorii nejlepší film. (Terva)

Reklama

Reklama