Prebudím sa včera

Ať už se jedná o komedie či dramata, tento sci-fi prvek ve filmu mě prostě nikdy neomrzí. Tvůrcům se to v tomto případě navíc povedlo poměrně zdařile skloubit s komediální stránkou a využít nabízeného potenciálu, což se o všech českých filmech posledních let v tomto žánru říct nedá. Film rozhodně v mnoha momentech pobaví, s koncem začne sice trochu ztrácet (přepálená stopáž), ale celkově jsem si ho nadmíru užil, a to i díky projekci v letním kině v parku se sklenkou vína. PS: Za tu do očí bijící reklamu některých českých výrobků uděluju jedno velké bezvýznamné mínus! 75% (26.07.2013)

Film? Tohle šlo do kin? Slušná televizní inscenace, který chyběly k dokreslení "atmosféry" už jen papundeklový kulisy. Herecký výkony? Když vynechám Preisse a (světe div se) Skopala, tak mi bylo zase po celou dobu stydno. Asi by bylo nejlepší tu domácí tvorbu úplně zatrhnout. Neoriginální, amatérský, kachní huba Mádl se může snažit jak chce... Ale asi tři vtípky se povedly, například Krejčíř mě dostal, to zase jo. A Eliška/Eva vlastně taky hrála pěkně a navíc se na ni dalo koukat. Na cestu busem dobrý, doma s tim neztrácet čas. (06.10.2013)

Překvapivě dobré. Dokonce moc dobré!! Žánr české komedie už pár let solidně nefunguje, takže moc nechápu ta odsoudivší slova všude kolem. Já se (což se u tuzemské komediální kinematografie moc často nestává) trapně necítil a dostal oddechovou a navrch vtipnou jednohubku, kterou tu a tam všichni potřebujeme. Profesor češtiny a dějepisu na gymnáziu Petr si uvědomí, kde pramení jeho série nevydařených partnerských vztahů. Za vším může fakt, že z hlavy nikdy pořádně nedostal (ani pod sukní nebyl úspěšný) bývalou spolužačku Elišku, s kterou léta páně 1989 navštěvoval gymnázium. O pěkných pár kilo těžší, o několik vrásek a pytlů pod očima „hezčí“ se to rozhodne změnit. Stačí moderní technologie v opuštěné továrně (co už?) a Petr se znovu ocitá ve svém osmnáctiletém já. A tady teprve začíná slušná zábava, pramenící ze slastí i strastí studentského života. Zvlášť když mladík zná budoucí (revoluční) změny. A nejen z toho tvůrci poměrně umně těží. Osobně jsem nečekal nějakou radikalizaci společnosti bojující proti neudržitelnosti tehdejších poměrů, pustil jsem si oddychovou látku (smysl experimentu musíme pochopitelně nechat za hodně bytelnými dveřmi) a tu jsem také dostal. Je toho opravdu hodně, co nefunguje, promíchává nepromísitelné a zůstane na půli cesty, ale také (i když si vybírá poměrně jednoduše zesměšnitelné situace) se dokáže trefit do diváckého vkusu. Na vlezlý product placement si už divák musel zvyknout, karikaturní postavičky z našich filmů zřejmě nikdy nevymizí a Šmídmajerův problém s tempem pro tentokrát omluvím. Mádl je fajn, taneční vsuvka potěší, Krejčíř v lavici překvapivě taky!! Pro mě hodně silné tři hvězdy.. (27.04.2013)

Mám zásadu, na český film do kina nikdy nechodím, ale tady jsem měl udělat výjimku. Docela Petrovi závidím, tohle bych chtěl taky zažít ve 40:D. Cesta do minulosti je hodně snadná, ale to se dá, přehlídnou, a když přimhouřím oči, tak pro mě je to mezi 4-5 nemůžu se rozhodnout :D. Rok 1989 hodně pobavil ;). A ona chodí s takovou nulou :DDD (22.10.2012)

PP by normální být neměl a tady naprosto strašným způsobem překročil všechny myslitelné meze, zkazil mi dojem z relativně milého filmu. Navnadilo mě žánrové téma (odbyto) a jméno režiséra (velice svěží překvapení s názvem Peklo s princeznou.) A jinak? Pár naivních dějových kliček, v průběhu snímku začaly na jeden vydařený fór připadat tři trapné (Krejčíř) a doba sklonku roku 1989 byla spíš do počtu. 50%. (24.04.2012)