Rukojemníčka

Přišla o všechno, na čem jí záleželo. Hlavně pak o dceru. Kvůli drogám. Má mizernou práci, do které chodí věčně pozdě a naneštěstí si ji coby rukojmí ještě vybere vrah na útěku před zákonem (pokud by sejmul čtyři lidi a několik dalších zranil, tak snadno by neprchal). A tak se dva ztracenci v pár hodinách podělí o své těžké příběhy. Začíná to docela slibně, pak už tak chválit nemůžeme. Kate Mara se dostala do podvědomí diváků až s drzou investigativní novinářkou z House of Cards, tady nemá moc co předvést, David Oyelowo zaujal v konvenčním životopisu Selma, ani jemu scénář nedává šanci vyniknout. Ten je totiž naprosto rutinní, přímočarý a nemá sílu vyprávět dva lidské příběhy. A křesťanská příručka tomu nijak nepomáhá. Mimochodem skutečná událost se stala v roce 2005 a původně se mluvilo o tom, že rukojmím byl muž, který vraha dobře znal. Nakonec šlo o ženu, která ze situace vytřískala, co mohla (autobiografickou knihou An Unlikely Angel). Škoda, že nikdo neřekl Jerrymu Jamesonovi, aby zůstal u televizní tvorby. Udělal by líp. (13.03.2016)

Svobodná mladá matka a vdova v jedné osobě, zápasící s drogovou závislostí, je ve vlastním domě rukojmím uprchlého vězně. Snímek přináší drama ve zcela reálné podobě, tedy bez hrdinství a nabuzených policistů. Nuda, že? Snímek je natočený podle skutečné události z roku 2005, která se odehrála v Atlantě, na základě výpovědi právě touto událostí postižené ženy, jejichž skutečnou podobu tradičně máme možnost vidět na konci snímku. Ponurý thriller tak nějak kondenzuje drama osudu dvou outsiderů, kteří nakonec najdou cestu k bohu a stanou se lepšími lidmi. Takže, suma sumárum, svým vyzněním se v podstatě jedná o křesťanský a zcela naivní film, který mezi ateisty svoji atmosférou těžko najde nějaké příznivce. Snímek neobsahuje adrenalinové akce a násilí, žánrové napětí a nějaké soucítění s objetí. Každopádně je právě autenticita přizpůsobena výkonům, takže to ve finále vyznívá tak, jak to vyznívá. Žádné triky, žádné psychologické bláboly, žádné nadměrné akce. Snímek tak přináší předvídavost, nezáživnost a pro mnohé divácký nezájem. Za shlédnutí však právě kvůli tomu stojí, neboť jak bylo výše zmíněno, z příběhu číší životní událost tak jak je, byť s náboženským pohledem. Nakonec, kdo by v takové situaci oporu v Bohu nehledal. (27.01.2019)

Televizně působící drama, které zpracovává skutečný příběh. Vůbec to není zlé, je to příjemně nepřehnané, možná trochu fádní, ale docela bych i uvěřil, že se to takhle nějak stalo. Náboženský podtext je vcelku snesitelný - pokud tedy do nezapočítám záběry z rozhovoru Oprah a skutečné Ashley Smith běžící při závěrečných titulcích. Ty byly na pěst. Film jako takový nic moc, ale jako rekonstrukce událostí je to obstojné a zajímavé. (21.01.2017)

Není to vůbec tak hrozné (teda kromě Oprah při titulcích). Narozdíl od jiných filmů opravdu spíš s vrahem a únoscem soucítím, což bylo celkem zajímavé, protože tu vlastně chybí záporný padouch (jako jasně, je tu - ale nepůsobí to tak). Co mi ovšem fakt vadilo, byl český překlad, kdy on jí tyká, a ona jemu vyká ( i když říká Briane, takže v angličtině mu tyká), to bylo dost divný. Taky napětí tu moc není, jen ze začátku, vůbec začátek byl lepší než konec....50% (15.01.2020)

Kdyby na konci nebyla informace, že je to podle skutečné události, klidně bych to považoval i za docela dobrý snímek, respektive bych mu dal ještě vyšší hodnocení. Ale v tomhle případě jdu spíše pod průměr, protože tvůrcům se podařilo jen obsadit dobře herce a nechat je hrát dobře. Jinak ale film nic zvláštního nepřinese. (08.01.2016)