Robbery
Réžia:
Peter YatesScenár:
Peter YatesKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Johnny KeatingHrajú:
Stanley Baker, Joanna Pettet, James Booth, Frank Finlay, Barry Foster, William Marlowe, Clinton Greyn, George Sewell, Glynn Edwards, Michael Mcstay (viac)Obsahy(2)
Britský film režiséra Petera Yatese je fiktivním zpracováním skutečné události, jedné z nejznámějších loupeží dvacátého století, která vstoupila do povědomí veřejnosti jako Velká vlaková loupež. 8. srpna 1963 přepadla skupina patnácti lupičů poštovní vlak z Glasgow do Londýna a během necelé půl hodiny si odnesla přes dva a půl milionu liber. O čtyři roky později si filmaři ze skutečného případu vypůjčili samotný průběh loupeže, který v ústřední sekvenci filmu sledujeme takřka v reálném čase krok za krokem, zatímco jednotlivé postavy jsou plodem scenáristické licence. Precizně vystavěný kriminální thriller sází při popisu pečlivých příprav akce, jejího provedení a následného policejního pátrání na vysokou míru realističnosti a autenticity. Vůdce lupičské bandy ztvárnil jeden z předních herců své generace Stanley Baker, který se na filmu podílel i produkčně. Pro Petera Yatese se snímek stal vstupenkou do Hollywoodu. Automobilová honička v jeho úvodní pasáži totiž udělala takový dojem na Stevea McQueena, že si Yatese osobně vyžádal jako režiséra připravovaného kriminálního thrilleru Bullittův případ (1968), který je dodnes považován za žánrovou klasiku, zejména díky proslulé automobilové honičce, jež je mnohými kritiky hodnocena jako nejlépe natočená automobilová akční scéna v historii kinematografie. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (38)
Milovníci heist movies a starej britskej filmárskej školy by mali spozornieť a doplniť si tento napínavý, štýlový film do svojej zbierky. Už začiatok je veľmi svižný, kedy sledujeme veľkú automobilovú naháňačku ulicami Londýna, a to sa začne tá hlavná akcia ešte len plánovať. Navštívime aj typický anglický futbal, zrejme nejakú druhú ligu, prípadne nižšiu súťaž, podstatné je, akú atmosféru to celému filmu dodáva. Ani nemám čo vyčítať, možno by si Lúpež zaslúžila aj plné hodnotenie, len som si nedokázal medzi banditami nájsť nejakého toho favorita a akosi mi títo chlapíci splývali. Konečne som po dlhom čase videl film, ku ktorému sa budem rád vracať. ()
Rekonstrukce slavné vlakové loupeže pojatá typicky britským způsobem. Což podle zdejších hodnotitelů je OK, ale podle mě je to chladné, suché, bez emocí, bez jakékoliv napětí. Chybí mi tu výraznější postavy, kterým by člověk držel palce ať to lupiči dokážou, či naopak výraznější postava postava policajta, který jim šel po krku. Možná mě tu chybí nějaký jeden dva slavnější herci, kteří by to utáhli. Nebo aspoň nějaký jeden dva wow momenty. Žánrově v pořádku, loupež je zajímavá, stejně jako ta mimi akce se sanitkou na začátku, ale celkově vzato jsem se docela dost nudil. ()
Spočiatku to vyzerá na slušnú akčnú zábavu, prvá štvrťhodina je venovaná dobre natočenej automobilovej mestskej naháňačke. Potom prichádza k príliš popisnému sposobu lúpeže troch miliónov z poštového vagóna na trati Glasgow-Londýn. Celkový dojem je však nadpriemerný, vynikala predovšetkým kamera a potešili neopozeraní herci, ktorých vačšinou poznáme z vedľajších úloh. Tretí komentár. ()
Loupež je natočena tak nějak v britském stylu. Nejprve sledujeme pečlivou přípravu, následně pečlivé provedení. Film se opírá o kvalitní dialogy a kameru, která se statečně popere i s pořádnou honičkou. Tu nabral nějakou inspiraci Peter Yates, aby si o rok později střihl podobnou v Bullittův případ. Film se opasoval dobrým tempem, aby nenudil a je jen škoda, že finále nebylo dramatičtější. ()
8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (6)
- Filmový dům Paula (Stanley Baker) a Kate (Joanna Pettet) Cliftonových , který se objevuje na konci filmu, ve skutečnosti tehdy patřil Bakerovi a nacházel se na adrese 7 Queensmere Road, Wimbledon Park. Baker ho později prodal a na jeho místě dnes najdeme novou výstavbu Thursley Gardens. (J.F.B.)
- Scény loupeže vlaků byly natočeny v Theddingworthu na lince Rugby – Market Harborough – Peterborough. Tato trasa byla uzavřena v červnu 1966 a vrcholy kolejnic byly již rezavé, takže posádka filmu je musela vyčistit a vyleštit pomocí mopů a kartáčů na začátku natáčení, aby vypadaly, jako by se kolejnice stále používaly. (sator)
- Ve scéně, kdy inspektor Langdon (James Booth) vyslýchá řidiče Jacka (Clinton Greyn), má v ruce složku (criminal record) šéfa bandy Paula Cliftona (Stanley Baker), u kterého je uvedeno narození 4/7/1930 Londýn; ke konci filmu ale Langdon vyhlašuje vysílačkou pátrání po Cliftonovi, narozeném 14. března 1929 v Birminghamu. (Ruda.neck)
Reklama