Ideál septimy

Snad i díky snadné zaměnitelnosti s Kantorem Ideál, by mohl název tohoto filmu vzbuzovat dojem, že půjde o další z řady patetických operetek na motivy dívčího románu. Netuším, jak velký podíl na scénáři má předloha J. Hüttlové(předpokládám, že byl pány scénáristy "defeminizován"), ale výsledek je v několika ohledech výjimečný. V první řadě jde o zajímavou výpověď o době vzniku. Jde snad o jedinou komedii, do které tvůrci zakomponovali realitu roku 1938. Válka byla na spadnutí a lidé se na ni snažili připravit. Přestože všichni do poslední chvíle doufali... . Vidíme, že je povinnost koupit si plynové masky, vyslechneme krátkou přednášku na téma zastrašování, objeví se i krátká píseň vyjadřující odhodlání nenechat si vzít naši zem a dokonce si ve filmu "zahraje" i cvičný nálet. I přesto se jedná především o komedii. Výše popsané zdůrazňuje pouze "kontext vědění", protože dnešní divák ví, co se jen pár měsíců, možná týdnů po premiéře filmu stalo a jak dlouho to trvalo. Paradoxně stojí pointa Ideálu septimy na tom, co je velmi aktuální i dnes. Jistě na to existuje anglický výraz, ale já bych použil: plytká adorace popkulturních ikon. Nic nového pod sluncem, něžné pohlaví vždy rádo upínalo svůj obdiv a lásku k vysněným ideálům. Herci, zpěváci, sportovci...vše jen na základě vzhledu. V tomto ohledu si vyslechneme i poměrně silný proslov z úst muže, který by rád vrátil nohama na zem jednu půvabnou, ale povrchní blondýnku. Jiřina Sedláčková byla jak panenka. Typický objekt zájmu pro muže dobyvatele. I proto velmi dobře fungovalo, když neústupný, sebevědomý a tvrdý Kareš narazil na odmítavou až arogantní Věrku. Nic jí nedaroval a zcela poplatně době ji "vyškolil". Chápu, že diváka který se chce u komedie pro pamětníky jen bavit, výše uvedený historický přesah nezajímá, ale za mě je Ideál septimy úplně v pohodě i jako obyčejná komedie. Mou optikou je tedy nedoceněný. (10.08.2024)

Na jedné straně zazní pár výborných dialogů, které jsem si ale bohužel nezapamatoval (vyjma toho "já nevím, jestli ty štěňata jsou psi nebo fenky, o tom rozhoduje manželka"), a Jiřina Sedláčková, která patří bezesporu k tomu nejhezčímu, co se v tehdejším filmu mihlo (spolu s Frýbortovou, Gerovou a hlasem Lídy Baarové). Navíc se Jiřinka ukázala v první třetině jako správná rebelka, nosit na veřejnosti gramofonovou desku na hlavě, to dnešní výstřední celebrity ještě nenapadlo. Na druhé straně ovšem stojí červená knihovna a ty masky. A propó, červená knihovna, v dětství jsem myslel, že se jedná o knížky o Leninovi, Gottwaldovi a dalších význačných komunistech. Až později jsem pochopil, že se sice též jedná o srdcervoucí a fantazijní vyprávění, ale poněkud jiného druhu. A propó ty plynové masky... Myslím, že nespokojený povzdech oné zákaznice, že ty masky jsou jedna jako druhá, byl bezesporu oprávněný. Proto měli prodavači ke každé masce přibalit zdarma nějaké ty šminky a umělé obočí, aby si ji mohla každá dáma doma pěkně upravit podle svého vkusu. A taky dnes by měly ženy pouvažovat, jestli by plynové masky neměly na veřejnosti pravidelně nosit.. za prvé by tak dvě třetiny okamžitě výrazně zkrásněly, za druhé bychom my muži mohli dbát více o své zdraví a ulevovat v prostředcích hromadné dopravy nadmutým vnitřnostem beze strachu, že budeme nějakým pometlem označeni za prasata a za třetí by ženské nemusely utrácet za injekce botoxu, které z tváře vytvoří stejně kvalitní bezmimickou a bezvráskovou nateklou placku jako maska, ale minimálně za desetinásobnou cenu. (25.07.2013)

Ideál - zdvořilý, lehce arogantní technický inženýr, místní velitel civilní obrany, tajný kompozitor oblíbených šlágrů v jedné osobě, k tomu skvělý sportsman (viz elegantní šipku při zachraňování ředitele Tůmy). Prostě dobový superman. Může mu být lehce přes třicet a nikomu nepřipadá divné, že nepokrytě balí nezletilou žákyni (v jejíž třídě navíc přednáší). To vše včetně happyendu by nemělo nikoho překvapit. Prvorepublikové románky dr. Hütlové "pro moderní dívky", podle jednoho z nichž je film napsán, jsou hlavně o tom: dobře se provdat pokud možno ještě před maturitou, kterémužto ideálu nijak nebrání ani to, že nejde o původní záměr jejich hrdinek, ani jejich exponovaná "emancipovanost". K jinému aspektu filmu viz raroh, opačný pohled má ve svém referátu Marthos. "Pro tento účel zde máme plynovou komoru, prosím." (30.10.2015)

"To je také práce našich lidí." Na tomto, své době poplatnému filmu, mě zaujaly pouze tyto tři věci. Nápověda pomocí házení prasátka. Neteř Věra Tůmová, v podání krásné Jiřiny Sedláčkové a studentka Soňa Urbanová, v podání osobité Marie Norrové, protože co je osobité, to je nadčasové a co je nadčasové, to je to pravé. (24.10.2015)

Jediný kdo mě ve filmu bavil byl Jindřich Plachta a pak ty zajímavé záběry. Film nakonec nebyl dlouhý, ale k tomu můžu říct jen naštěstí. Motá se zde mnoho linek a já si původně představoval, že to bude primárně opravdu snímek ze školního prostředí. Obchod s maskami je v příběhu velmi originální věc a to také oceňuji. Jinak ale je patrná absence další výrazných hereckých tváří a hlavně komediálních situací. Film je spíše romantika s nádechem sem tam komediálnosti. Ale i ta romantika na mě trochu působí podivně. Na druhé straně mi přišlo zajímavé, jak muž studentce vyčítal o jaké typy chlapů se zajímají. Jo, jo, kéž by věděl co se děje dnes. Co by asi říkal v roce dva tisíce dvacet jedna? (12.08.2020)