Hypnotizér

Tak tu mám dojem, že logické lapsusy sú okopírované z knihy a bohvie prečo s nimi scenárista nič neurobil. Ak by všetko na seba logicky nadväzovalo a viac krát som sa nemusel v duchu pýtať, prečo sa veci dejú tak ako dejú, tak by som bol veľmi slušne spokojný. Atmosféra je seversky tajomná a občas až hororová, herci sú adekvátni a príbeh s jednotlivými zvratmi taktiež ujde. Nemal som dokonca problém ani s pomalším tempom. Ale keď si nedokážete odpovedať na tie najjednoduchšie otázky a máte chuť postavám radiť, aby sa začali chovať racionálnejšie, tak sa to vizuálnou formou ani šokantnými zvratmi zakryť nedokáže. (26.12.2019)

Za jménem Lars Kepler se skrývají hned dvě jména. Manželé Ahndorilovi se považují za pokračovatele Stiega Larsona (Lars) a jsou obvidovatelé Johannese Keplera (Kepler). Sám Larsson si vybíral ponurá témta opředená tajemstvím, psal poměrně složité těžko uvěřitelné přííběhy. Ale měly aspoň jistou logiku a spád, vykreslovaly pozoruhodné lidské vztahy, atmosféra by se dala krájet. A hlavně jejich filmové zpracování se vydařilo. Při čtení Hypnotyzéra mi nejvíce vadil vykonstuovaný příběh, který postrádal logiku. Při jméně režiséra by se dalo předpokládat, že i z takové předlohy se dá něco vykřesat, dá se natočit zajímavý film, trochu doladit nesoulad v ději, oživit postavy zajímavými dialogy. Ale to se nestalo. Postavy jsou nesympatické, dialogy nemají štávu. Příběh je poměrně komplikovaný, provádění hypnózy jen těžko uvěřitelné. Nenašla jsem nic, co většinou okoření severské detektivky, ani zajímavá kamera, žádný náznak černého humoru, zbytečně moc slov, chybí prostor pro ticho. Stejné zklamání jako u Lovce hlav. (03.09.2014)

Jediné, co tady fungovalo, byla snad ta hypnóza, bohužel ale nejlépe na mě. U filmu jsem spokojeně usnula a když jsem ho tedy druhý den dokoukala, pochopila jsem, že to nebylo náhodou. Jednání většiny postav pro mě zůstalo záhadou velikosti bermudského trojúhelníku. Co by detektiv dělal bez hypnotizéra, fakt nevím, když i s ním se při vyšetřování choval jako debil. Pokud už se na něco přišlo, tak se horká stopa odložila do mrazáku, asi aby nám vydržela do příští detektivky. Motiv činu mi zůstal taky utajen. Snad leda že by tam byli hypnotizéři dva, a tím druhým byla matka, která v závěru ani nepoznala svého syna. Zkrátka a dobře, i když mám severskou filmografii ráda, je vidět, béčkové filmy nechybí ani tady. (10.05.2014)

Knihu jsem četl a příliš si ji nepamatuju, ale vím, že byla o mnoho složitější než její adaptace. Ač mám Hallströma docela rád, pro tuhle látku on není vhodný režisér. Atmosféra se mu sice poměrně daří, jenže nedokáže vybudovat napětí a nějakým způsobem zaujmout. Kamenem úrazu je scénář, který knihu osekává na minimum a příliš mnoho věcí nevysvětluje, postavy se na základě toho bohužel nechovají úplně logicky, což je špatně. Jde víceméně o standardní thriller, který nenabízí nic navíc a s knižní předlohou nakládá velmi volně. Ani obsazení se extra nepovedlo. Proti hercům nejde říct vlastně nic, protože všechno dělají, jak mají, jenže stejně jako režisér jedou na jistotu a jsou strašně tuctoví. Joona Lina postrádá charisma, Bark zase hlubší propracování své postavy, takže si lze těžko domyslet, proč vypadá jako těžký závislák. Nejhůř však dopadla Barkova žena, která mi přišla na roli stará a hlavně její postava je tak protivná, až je k nesnesení. Hypnotizér je prostě "volná adaptace bez koulí", které chybí větší odvaha, napětí a invence. Vždyť ani ony otřesné vraždy nevypadají tak děsivě, jak by měly. Průměrná záležitost, která výrazně promarnila svůj potenciál. 50% (15.05.2013)

Rozumím tomu, že se Lasse chce jednou za čas vymanit ze škatulky tvůrce hladivých dramat plných rodinného stříbra a romantických slz, ale tady snad ani on sám nemohl věřit, že uspěje. Celé zasněžené vyšetřování zůstává i v rozhodujících zvratech smutně nijaké a těžce průměrné a už vůbec nic na tom nemění zapomenutelná herecká sestava (s čestnou výjimkou zakaboněného Persbrandta). 50% (06.06.2013)