Phenomena

U Daria Argenta se v podstate vzdy da spolehnout na 3 klicove ingredience. a] Omamny vizual (v tomto pripade nadherna Swiss priroda), b] fantasticka hudba (jsou to 80's takze poradna elektronika... kterou ale misty zbytecne kazi pridavani metal songu od Motorhead a Iron Maiden, coz pro vytvoreni hororove atmosfery naopak neni zrovna stastna volba) a za c] notna davka brutality (te je zde o neco mene, nez v jeho beznych hororech, ale vubec to nevadi, caste zapojovani hmyzu a cervu do akce urcite dodava potrebnou chut a stavu). Ke vsemu je zde i povedena alternativni story s kapkou nadprirozena, zacinajici mlada Jennifer Connelly a skvely Donald Pleasence. Ja si nemam na co stezovat, dalsi prvotridni Argentuv horor. 8/10 (22.10.2010)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)

"Phenomena" - Réžia maestro Dario Argento. Nadčasová klasika horrorového filmového žánru. Kultová záležitosť. Jeden z najlepších talianských horrorov. Úžasné atmosferické dielo. Abnormálne scény podfarbené zdanlivo kontraproduktívnou heavy metalovou muzikou plus psycho reaktívna komponovaná hudba. Kvalitne spracované a v primeranom množstve dávkované gore. Nádherné lokácie v tajomnej Švajčiarskej Transilvánii. Krásna, mladá Jennifer Lynn Connelly v hlavnej úlohe. Vraždy, krv, strach, sny... Dokonalá mysteriózno-horrorová detektívka. Fenomenale giallo. ***** (13.08.2015)

Sterilne "čisté" Švajčiarsko je pre horor ako stvorené (slečna Mary Wollstonecraftová vie svoje). Záverečná kaskáda infarktových dejových zvratov nemá v dejinách kinematografie obdoby a zmetie vás k zemi (nielen pôvabnou parafrázou Poeovej Vraždy v ulici Morgue) rovnako účinne ako facky Heleny Rúžičkovej. "Hajzle jeden!" PS: Pôvodný plagát k filmu je smiešne infantilný, s fantasy estetikou, Argento zrejme bezmedzne podľahol mladistvému pôvabu Jennifer Connelly, že úplne stratil súdnosť. (17.10.2004)

Argento nechal oddychovať mačky doma vo vile v Ríme a zameral sa tentokrát na hmyz, špeciálne na muchy a larvy. Ide samozrejme znova iba o pavedu, ale tu to vadí snáď najmenej z jeho filmografie. Popravde sú dve tretiny filmu skôr priemer s fajn atmosférou, ale v záverečnej polhodine sa Argento maximálne odviazal a predviedol enormne intenzívne a dlhé finále. Logika tu nemá čo hľadať, ale aj tie wtf momenty (opica, horiace jazero...) najmä v závere robia z Phenomeny slušný kult. (01.10.2021)