Prokletá vesnice

Děvče přijíždí spolu s kamarádkou do odlehlé vesnice, kde pátrá po své minulosti. Jenže víska je stižená kletbou, která má něco společného s její rodinou. Velkou roli specifické prostředí, trocha toho indonéského folkloru a docela zajímavá charakteristika kletby. Nicméně to samo o sobě nestačí. Z mého pohledu filmu chybělo především napětí, což zamrzí o to víc, že příběh má k dispozici holčičkové duchy a ti jsou nejstrašidelnější ze všech. Bohužel Anwar s nimi šetřil, takže se tu mihli jen na pár vteřin a jejich výrazná role v závěru mi připadala jako výraz scénáristické nemohoucnosti. Neprospívá ani přepálená stopáž, což platí především tu část, která předcházela příjezdu do vesnice. A nakonec jsem si příliš nevěděl rady s hlavní hrdinkou. V jednu chvíli mi byla sympatická a v té druhé jsem jí přál vraždu, smrt, zabití. Jednou se to dá, ale po Pengabdi Setan bych chtěl od Anwara víc, než jen průměr. 50% (03.10.2020)

Po dvou snímcích Modus Anomali (Ritual) a Pengabdi Setan (Satan's Slaves) jde o můj třetí film, kterej měl pod režisérskou taktovkou Joko Anwar. A i do třetice platí, že nabídl 3 hvězdičkovou podívanou která neurazí. Nejlepším filmem ve kterým měl Joko Anwar prsty tak i nadále zůstává Ratu Ilmu Hitam (The Queen of Black Magic) kde sice nebyl u režisérskýho kormidla ale je podepsanej pod scénářem. (14.10.2022)

Tahle indonéská záležitost obsahovala takové díry v logice, že by se v nich pohodlně ztráceli sloni i těžká stavební technika, přesto mě dění v džungli ztracené vesničce paradoxně velmi bavilo. Já jsem se vlastně bavil už od začátku, když mi rozhovory mezi Mayou a Dini evokovaly palbu z MG 42 (přičemž se děvčatům ani na moment nepřehřívaly hlavně). Na rozdíl od amerických neustále marně opakovaných snahách o horor, jsem tady narazil na velmi slušnou tísnivou atmosféru, kvalitní námět, a kdyby nebylo vážně poškozené logiky, mohla to být slušná pecka. (02.12.2020)

No tak mne pre tento krát "Joko Anwar" celkom solídne nachriachal do ksichtu, lebo po skutočne extrémne vydarenom "Ratu Ilmu Hitam" som dostal len akýsi totálny odvar toho, čo tento chlapík naozaj dokáže. "Impetigore" nie je ani desivý, ani krvavý, ani kurva nijaký horor. To, že sa to vezie na nejakej vlne tajomna, ešte neznamená, že to kompletne naplní očakávania. Ja osobne som veľmi sklamaný, moje očakávania boli priveľké, pričom skutočne mi hlava neberie tú zbytočne premrštenú stopáž, ktorá je tu v tomto prípade na dve veci, na kokot - a na nič, lebo príbeh ako taký, ktorý mierne pobral štipku originality, sa dal bez problémov skrátiť o "dvacku", a mohol ostať aj vlk sýty, aj ovca celá. Slabota .. (28.07.2020)

Na samotě u lesa, bo spíš hluboko v temných hvozdech žila byla komuuunita a ta byla prokletá. Jak se narodilo mimi, tak vždy jen bez kůže a to už přes dvacet let v kuse. Musím uznat, že rodit bezkůžáky asi nasere a následně je topit taky na duchu nepřidá. I tak celkem čumím jak často tam prcali páč se tam rodilo denně. To na osadu o pár skorosoukmenovců je nějak podezřele vysoký číslo, asi holt v indonésii jsou březí hodně často a vrhaj několikrát do roka. Každopádně do téhle malebné vesničky dokvačí naše hlavní hrdinka, extrémně šukézní Tara Basro, aby shrábla možné dědictví v podobě baráku jak kráva. No a co myslíte? Jasně, že to je ona, kdo za to prokletí, dle místních, může. Takže se jí tam parta hovad snaží stáhnout z kůže v naději, že tím zruší kletbu a ona zas na druhou stranu dělá co může, aby si tu kůži nechala. Xmrti mě děsila ta stará bába co za sebou tahala nohu. Buddho, to byla píča, že bych jí hned umlátila lopatou a věřte, že škoda by jí nebyla. Každopádně Joko tentokrát to bylo Ono, Chválím Tě, kluku ušatá. (10.08.2020)