Réžia:
László NemesKamera:
Mátyás ErdélyHudba:
László MelisHrajú:
Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak, Balázs Farkas, Gergő Farkas, Sándor Zsótér, Marcin Czarnik, Levente Orbán (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Strhujúci historický thriller, ktorý mení spôsob zobrazenia holocaustu a upiera divákovi bezpečný odstup od témy. Osvienčim, 1944. Maďarský žid Saul Ausländer je členom Sonderkommanda, ktoré je v mašinérii vyhladzovacieho tábora pridelené k práci pri plynových komorách a hromadách, na ktorých sa pália ľudské ostatky. Keď apatický Saul uprostred kopy mŕtvol objaví telo svojho syna, prebudí sa v ňom naliehavá potreba obstarať mu riadny židovský pohreb. Bez ohľadu na nebezpečenstvo, všeobecné utrpenie a plánovanú vzburu sa Saul vydáva na delirickú cestu koncentračným táborom s jediným cieľom – nájsť rabína. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (405)
Forma je obdivuhodna, pribeh (najma v druhom plane) silny, ale s vynimkou troch scen ma to neodpalilo. Navyse ani nepovazujem za nutne aby sa to pustalo nackom. Ti to vobec nepochopia. Na studijne ucely pre nich mame Schindlerov zoznam alebo Tiene a hmlu. Je dobre, ze to vzniklo, ale obdivujem to viac nez projekt ako plnohodnotny film. Dost mozno aj preto, ze mi tu velmi chybalo kino. 7/10 ()
(BE2CAN, Lucerna) Váhám mezi čtyřkou jako uznání za zásluhy, nebo trojkou za zážitek. Po tom hajpu z Cannes jsem čekal víc. Je to jiný pohled na zrůdnou mašinerii holocaustu, zabíraný za zády jednoho chudáka, který se tím zvěrstvem proplétá. Záměr jasný, provedení nepochybně odpovídající, ale nevím, jestli mi to na ploše 107 minut úplně stačí ... ()
Abych pravdu řekla, dost jsem přemýšlela nad tímto filmem a o pocitech, které jsem z něho měla. Zpočátku jsem nechápala, kam režisér a scénárista míří, ale pak jsem to pojala po svém. Zřejmě bylo zamýšleno, abych přijala identitu Saula, stala se jeho součástí a prožívala to, co on se vším všudy. O to se zřejmě snažil kameraman, který nespustil oči ze Saula a byl k němu téměř přikován. Skutečně si nemohu vzpomenout na nějakou pasáž, vyjma konce, kde by byly záběry z trochu větší vzdálenosti. To beru jako plus a dobrý nápad, ale co jsem postrádala, byla absence mých emocí nebo jen ve velmi malé míře a v tom je ten hlavní problém. Situace, kdy se dostal Saul do stavu jakéhosi poblouznění a neadekvátnímu jednání vzhledem k dítěti, kterého chtěl mermomocí pohřbít, mě neoslovila, jak bych očekávala. Přiznávám, že jsem viděla i jiné filmy pojednávající o koncentračních táborech, které se mnou pohnuly po citové stránce daleko víc. Takže ačkoliv je tento snímek z mnoha stran velmi oceňovaný, já jako obyčejný laik musím říct, že jsem to viděla pouze na slabší čtyřku. ()
Historické a tým pádom aj filmy o holokauste sú typické konvenčným spôsobom rozprávania aj konvenčnými technickými postupmi. Nemes sa asi preto rozhodol nakrútiť túto tému prostriedkami v súčasnosti populárnymi na medzinárodných festivaloch, ale v iných, súčasných žánroch. Viac menej žiaden záber nie je podobný záberom, na aké sme zvyknutí z ton filmov z koncentrákov. Je to dosiahnuté za prvé používaním výhradne polodetailov a detailov, nie je tu žiaden veľký celok, tak obľúbený pri priblíženie atmosféry táborov smrti. Aj tým sa Saulov syn stáva filmom nadčasovým. Za druhé absenciou príbehu, snaha o pochovanie "syna" je skôr prejavom ako šialenstva, tak z neho plynúcej potreby dotyku ľudskosti. Ak by sa Nemesovi podarilo ma aj emocionálne viac odrovnať, dostal by absolutórium. ()
A pak že bylo o největší tragédii v dějinách lidstva natočeno vše. Polské vyhlazovací tábory jako Osvětim, Treblinka, Chmelno, Sobibor, Majdanek nebo Belzec ztělesňovaly peklo na zemi. To nejznámější se odehrávalo v prvním jmenovaném, ve kterém drtivou většinu stopáže sledujeme detail tváře nebo záda jednoho z Židů, který na nich má velké rudé X, které mu o pár týdnů/měsíců prodlužuje život. Nevíme o něm skoro nic. Jen, že plní špinavou práci, utírá zvratky, krev, žene lidi do sprch, pálí jejich těla, hází popel lopatou do řeky. A nanovo. Tvůrci dokonale vypráví zvukem, cítíme každou kulku, která je odehraje mimo obraz, ale dobře víme, pro koho byla určená. Vše ostatní je záměrně rozostřené do obrysů ležících těl. A jedno takové se náš „hrdina“ zaváže pohřbít podle židovských tradic. Formálně velmi zajímavé, ale zase úplně nahlas netleskám. ()
Reklama