Girls

Po prvej časti. Som mierne šoknutý. Americké filmy/seriály nemajú problém hovoriť o intímnych a trpkých veciach vážne aj s humorom, ale Girls idú ešte ďalej. To, čo by Apatow alebo Smiths zobrazili hlavne vtipkujúco (sex, vylučovanie, intímne problémy...) je tu ukázané vo svojej až absurdnej jednoduchosti a každodennej rutine. Identifikácii s hrdinkami prispieva strohý a vecný štýl bez manier kopírujúci šikovne napísaný scenár. Presne sa to triafa do problému z rodičovských peňazí žijúcej mládeže, ktorá neustále odkladá začiatok reálneho života. Dlhodobo nezamestnaní po vysokej škole z toho môžu dostať dobrú depku. Dúfam, že ďalšie časti prinesú nejakú nádej. :D...............Po dopozeraní druhej série. Tak nakoniec mal v tom prsty aj ten Apatow ako výkonný producent a nechal sa týmto seriálom ovplyvniť aj pri tvorbe svojej poslednej komédie This is 40 a je to na nej cítiť. Girls sú ale parketa Leny Dunham. Tá to nielen napísala a z veľkej časti režírovala, ale nemá problém v každej časti ako hlavná hrdinka aspoň raz otrčiť svoj nie zrovna módny zadok a niekedy sa priamo pred kamerou aj vyští. A o tom to celé je. O neideálnej žene, ktorá má štyri brady, riť ako regrút kufor a prsia ako lentilky pod kobercom. Navyše je sebastredná, trpí obsedantne-kompulzívnou poruchou, nevie si nájsť prácu a naivne si myslí, že z nej raz bude úspešná spisovateľka. No proste hrdinka našich čias. Podobne aj ďalšie tri hlavné hrdinky pôsobia veľmi živo a označenie Girls ako Sex v meste pre hipsterov je celkom výstižné. Seriál nie je nejaký odsudok hipsterskej generácie ale snaží sa vyvážene nahliadať jeho pózerské ale aj úprimne prežité momenty. Scenár neustále preplieta komické a dramatické scény a skoro v každej časti je zvrat alebo udalosť na spadnutú sánku. Výborné sú "všedné" sexuálne scény. Sex tu nie je zobrazovaný ako niečo výnimočné. Samotná hlavná hrdinka pretiahne, čo sa hýbe. Realisticky však pôsobia všetky naťahovania kondómov, pokusy o strčenie prstov do zadku, zháňanie lubrikačného gélu a sprievodné banálne aj vážne rozhovory. Je to hlavne o ženách a ich trampotách ohľadne vzťahov, ale výborné sú aj mužské postavy, ktorí sú tiež lúzri. Napriek tomu je to plné humoru a nejedná sa o nejakú samoúčelnú depku. Niektoré časti sú trocha slabšie, každopádne je všetko patrične vygradované a žiadny happyend postavy nedostanú zadarmo. Takže trocha nádeje tam nakoniec je. (31.03.2013)

Komedie? Ale kdeže, celkově bych to přirovnal k IASIP nebo Seinfeld (morální povahou postav aka Páni, tolik narcisů (či spíše narcisek), že i některá květinářství blednou závistí. ), jen místo humoru jsou tu vztahová dramata (což lze v případě Seinfelda přičíst přítomnosti, resp. absence laugh tracku). Girls? Ale kdeže, spíš One main character girl, two side character girls, one guest star girl , sometimes guys. One main character girl neboli Hannah byla občas dost nesnesitelná, na druhou stranu občas až komicky a absurdně. Je však otázka, která mě napadla po několika rozhovorech, a to - kde končí Hannah a začíná Lena? A na kolika osobách se to projevilo? Aspoň, že tam byl ten vtipný meta komentář při tom čtenářském kroužku v Iowě. Reakce na kritiku formou self-aware strefování se do vlastní řady je sice fajn a asi to i bere munici lidem, kteří si stěžují, jádro problému to však neřeší. Two side character girls neboli Marnie a Jessa - ta byla zajímavou dekonstrukcí tropy manic pixie dream girl, kde sice ano, všechno klasické obsahuje, ale taky je úplný blázen (pokud si dobře vzpomínám, tak sociopat). Český dabing, ač většinu času dobrý měl několik much. Byl okleštěný, přičemž v tom původním se to jen hemží sprostými slovy - to je nejvíc vidět například v epizodě Triggering, kdy Hannah nadává Jesse a Marnie do blbých krav, originál sem raději přepisovat nebudu, řekněme však, že se rýmuje se slovy brotherducking runts, což je podle mě úplně jiná liga vulgarismů. Dále se tam dabéři často opakovali, napočítal jsem tam vždy minimálně 2-3 "Raye" za řadu, jestli za to může ořezaný rozpočet na dabing nebo neschopnost dabéru mít hlasový rozptyl je jedno, neboť výsledek je stejný. Největší provokace v té druhé kategorii byl člověk v autě v posledním díle, když Hannah ve vzteku odešla z domu. Už už jsem doufal po tom, co se vrátila před kamery máma Hanny, že by se vrátil Ray, ale nestalo se tak. Z čehož se dá vyčíst, že má oblíbená postava byl Ray. A Shosh. U té mě mrzí, že dostala v závěru seriálu tak málo prostoru (dějově z pochopitelných důvodů), její scény jako např. když byla opilá v Beach House či na večírku k zasnoubení v Goodbye Tour byly vynikající. Závěr seriálu z tohoto a jiných důvodů byl proto pro mě jeden z těch slabších. Adam a Jessa byl takový divný pairing. Chytal jsem z toho dojmy Joeyho a Rachel v Přátelích. Ale i Adam s Jessou byli méně otravný pár než nekonečné drama Marnie/Desi. Naopak mi tam chyběla Shosh (a Ray). Na úplný konec nám pak scénáristé naservírovali jejich slovy epilog, spíše však začátek nové kapitoly. Co se týče původních postav však hodně okleštěný. A sice ano, bylo fajn, že to neskončilo klasicky tak, že se všichni udobřili, nalezli happy end jako ve většině seriálů. Místo toho to skočinlo klasicky tak, že skutečný happy end a jak se stát dospělou ženou je mít dítě - jako většina seriálů. (30.03.2021)

Čekala jsem seriál o krásných holkách, které mají odjakživa všechno na stříbrném podnose a řeší jen módu.. A dočkala jsem se opaku. V tomhle případě je to škoda. Asi jako kdyby se někdo snažil o americké Skins (zase) nebo se minimálně u Britů inspiroval, ale neuměl tomu dodat tu jiskru... Bohužel záživnější příběhy bych viděla, kdybych vykoukla z okna. Takže pilot stačil bohatě. (23.07.2013)

Tento seriál určitě vybočuje z normy, je chytrý, má zajímavé postavy, které jsou plastické a mají vlastní vývojový oblouk. Hlavní problém je postava Hany Horváthové - autorčino alterego -, která chce být "hlasem této generace" (v anglické slovní hře k k tomu dodá "nebo alespoň jedním z hlasů", což ilustruje autorčin sebeuvědomělý ostrovtip; v druhé sérii Hana pronese větu “I’m planning to expose all my vulnerabilities to the entire internet"). Kritiky byla pro své sebezaujetí dokonce přirovnaná k Philipu Rothovi (Howard Megdal, The Coffin Factory). Seriálu tedy nejde jenom vykreslení obrazu ze života party mladých lidí, ale i o jakousi přímou osobní výpověď, která mně zatím není úplně jasná, nebo mi některé její části připadají trochu jalové. Jinak ale mladé autorce - které navíc nedělá problémy ukázat v každém díle své dnešním estetickým ideálům propagovaných módními časopisy nepříliš konformní tělo - samozřejmě fandím.___ Seriál je forma obzvlášť vhodná k reflektování aktuálních společenských témat či morálních otázek. Největší hity z produkce HBO jako The Sopranos řeší klinickou depresi, stav současné klinické psychiatrie, hédonizmus let boomu kapitalismu "flexibilní akumulace", napětí mezi stavem, v němž se člověk nachází a jeho ideály, samotu, izolovanot; Oz řeší otázky okolo justičního systému založeném na předpokladu common law o nestrannosti soudců, rasismus; Odpočívej v pokoji boj malých podniků v oligopolním prostředí, The Wire řeší problémy vyloučených komunit... Dunnhamová se takovýchto témat nutně taky dotýká (pracovní trh a uplatnění vysokoškoláků v stagnující ekonomice), ale je to pohled přece jenom povrchnější a subjektivnější než ve zmíněných seriálech. Možná že více staromodního sociálního realismu by Girls prospěl. (23.03.2013)

Pilot je vážně dost apatowskej, takže proč ne. Plus navíc konečně po dlouhé době seriál, který ukazuje také obyčejný lidi (čti obtloustlé dívky z New Yorku). Člověk by si po všech těch nablýskaných TV projektech, jež za sebou mají téměř dokonalý (záměrně, jistě) casting skoro myslel, že na Zemi neexistují jemu podobná individua! Prostě zajímavé a HBO zase skóruje. (04.05.2012)