Réžia:
Gregory HoblitScenár:
Jonas McCordKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John DebneyHrajú:
Christien Anholt, Andre Braugher, Dan Futterman, Josh Lucas, Clive Owen, Sophie Ward, Laura Linney, Paul Guilfoyle, Dana Ivey, Lorraine Toussaint (viac)Obsahy(1)
Dobrodružný historický velkofilm od producenta Stevena Spielberga. Přítel proti příteli, otec proti synovi. Tři prátelé z West Pointu, kadeti z ročníku 1861, odcházejí do občanské války. Každý na jinou stranu - k jiné armádě. Každý jde bojovat za svou pravdu, i když proti svým přátelům. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (9)
Mierne sklamanie. Ročník 61 mohol svojím pohľadom na americkú občiansku vojnu zaujať, ale nestalo. A to nielen lacným televíznym spracovaním, ale aj chabým vykreslením charakterov či nie práve vhodným poučovacím dôrazom. Vlajka, hymna, štáty - nič z toho nie je podstatné a vzbudzovanie v mladých pocity patriotizmu vedie jedine k nepriateľstvu, militarizmu, agresii, k vojne. Následný záverečný apel na súcit tak už nie je na mieste. V jednej z rolí sa mihne mladý Owen. ()
Slibné je jméno producenta-Steven Spielberg.Jenže to není zárukou ani náhodou a škatule historického dobrodružného velkofilmu už vůbec ne.Plytký,nudný,podprůměrný...a nemastná neslaná bitva je až na konci kdy se děj se záběry nepochopitelně střídá s porodem černošky.V rámci žánru je mnohem dál patetický Gods and Generals nebo houfně komparzem obsazený a autentický Gettysburg.Tohle je bída s nouzí. ()
Někdo se nechá zmást distributorským textem a očekává epické řeže, nudí se, nerozumí tomu, proč režisér prokládá závěrečnou bitvu scénou porodu, a jelikož toho o válce Severu proti Jihu moc neví, moc se toho zákonitě ani nedozví. Já jsem v Ročníku 61 viděl na televizní poměry rozhodně silný film, který se sice zabývá starou známou myšlenkou o nesmyslnosti válčení, kdy po sobě střílí přátelé a příbuzní, ale zabývá se jí na jedničku. Scénář mě překvapil tím, jak je vyrovnaný a ani jedné straně nenadržuje (ačkoliv chvíli se mi zdálo, že má raději spíš Jižany), o potěchu oka se postarala jako vždy výborná kamera Janusze Kaminského, do ucha mi zase hrál dodnes neslyšený soundtrack Johna Debneyho. Zmíněná bitva měla vše, co měla mít, a pokud jde o výbornou dějovou linku s otroky, moc bych za to nedal, že v tom, jak poutavá byla, má prsty právě Steven Spielberg. ()
Film mne právě neohromil, byť je z ranku těch Sever proti Jihu, tedy válečných a historických. Asi jsem od Spielbergovy produkce čekal víc. Přesto dobře řemeslně udělaný, po americku vlastenecký a cajdákový. A kritikům válečných scén bych rád připomenul, že to byl rok 1866 a tehdy se tak válčilo (vzpomeňme Napoleonovy bitvy). Aspoň já si to tak představoval i s těmi diváky, co přihlížejí svému sportovně válečnému divadlu a bezmála vsazující na vítěze, nebo počet mrtvých. Na 3 je to bezpečně, mohl jsem i víc. ()
Velmi neobvyklá televizní filmová výpověď o událostech z dob americké občanské války nazvané ´Sever proti jihu´, pojednávající hlavně o rozpolcených vztazích jak rodinných, tak i ryze přátelských. Každý má svůj svobodný názor na danou věc a každý stojí na své straně, ale bohužel velmi často proti kamarádům i vlastním členům rodiny. Nepřítelem se tak mnohý stal velmi jednoduše, což mělo za následek nemálo tragédií. Protože je snímek v televizní produkci, nelze očekávat lecjaké válečné dílo, byť se ani na ty nezapomnělo, ale slouží jen jako doplněk děje. Příběh je tedy hlavně konverzační a tak tedy záleží, jestli zaujme scénář, na kterém je to všechno stavěno. A přijde na to. Některé části jsou zajímavé, některé však spadají do nudnosti, jiné až do naprosté zbytečnosti. Takže jako obvykle, i tentokrát se jedná o zlatý střed veškerého zájmu. Za zajímavost stojí, že se v hereckém ansámblu vyskytuje nemálo dnes již známých hereckých es, jako je např. Clive Owen, Josh Lucas nebo třeba Andre Braugher. Takže je tu i možnost je všechny vidět pěkně pohromadě v ještě relativně mladém věku. ()
Galéria (11)
Fotka © American Broadcasting Company (ABC)
Reklama