P.K.

Moje první setkání s Bollywoodem. Byl jsem připraven na všeobecně známý věci, jako je přemrštěná stopáž zapříčiněna závislostí Indů na tradičním křepčení za doprovodu jihoasijskýho hýkání a podobný zbytečný kulturní vsuvky. Co mě ale trochu překvapilo, jak se ve filmu řeší společenský a hlavně náboženský otázky. Že by prohnilá ruka progresivismu začala úřadovat už i v takovejch destinacích? Hmm, je to mor... P.K. je celkem nudnej, hlavně v první polovině. Čumíme na variace různejch vtípků a situací, kterými si musí procházet chudák emzák ztracenej na naší planetce. Známe. Ale aspoň se dá potěšit oko tou Anežkou z Dillí. Pak se začne řešit nosný téma filmu a trochu se zvednou otáčky. V závěru se mnou dokonce malinko zacloumala paní Emoce, takže jsem to neposlal vyloženě do pekel, ale nemělo to jako celek tolik šťávy, jak jsem si maloval. Zkrátka mi tam chybělo víc vtipu a víc sci-fi. Ale ještě to s Indama někdy zkusím. (28.05.2021)

Většinou bolywoodu nedávám plnou palbu, ale tohle mě jako bezvěrce oslovilo, další film, co mě utvrdil, že náboženství je jen nástroj k ovládání davů, a že to někdo před tisíci lety někam sepsal a davy tomu začali věřit, je jen výmysl člověka k jeho prospěchářství. Kde chybí racionální vysvětlení, tam je víra, ale čemu má dnes člověk věřit, proč je tolik věřících a každý věří něčemu jinému, naučit se vzory našich předků, čemu věřili oni a předali to dál a dál, až se z toho stane fanatizmus. Víra, co to vlastně je? Bytí je jen jedno, tak se snažím víc být než nebýt. (19.01.2017)

Já prostě tyhle bollyfilmy asi nějak neumim. Nápad a scénář je nejmíň na čtyři hvězdy, zpracování (za mě) nejvíc na jednu. Takže za mě mezi dvěma a třema; nakonec se přiklánim spíš nahoru, protože konec a některý ty myšlenky týkající se náboženství a podobně byly fakt skvělý. Je to ale strašně přehnaný, estrádní, přehrávaný, pitvořící se, přebarvený, přeplácaný, zdaleka ne všichni uměj hrát, taky mě rozčilujou ty postprodukčně přidávaný zvuky, se kterejma to pak působí jak sledování Neváhej a toč - někdo by na to všechno možná řek, že to je prostě Indie, prostě Bollywood, a možná by měl pravdu, ale mně to jednoduše nesedne a jednoduše mi to nepřijde dobrý. To je samozřejmě čistě subjektivní záležitost. Ale nějak od půlky filmu, jak se PK naučil mluvit, to začalo získavat novej rozměr - a to, jak se pak začal stavět tomu tlustýmu papalášskýmu prasopsovi a jak tam pak na pozadí těch různejch náboženskejch otázek a problémů komentoval nejen víru, ale svět jako takovej, tak jakkoli to byla průhledná a trochu přeslazená agitka za svět krásnější, tak to prostě bylo skvělý a sedlo to jako prdel na hrnec (předevšim nosná myšlenka o "wrong number" - špatnym čísle, který si vzájemně dáváme ať už na Boha nebo na lidi kolem nás a pak se divíme, že je něco špatně a viníme z toho nejvíc Boha; o nálepkách křesťan-hinduista-muslim atd., který si zas vymysleli a začali používat jen lidi a s podstatou problému nebo s pravou vírou nemaj nic společnýho... - za to všechno opravdu klobouk dolů). Povedla se kupodivu i ta romantická linka, která neskončila tak moc růžově, jak jsem se bál; ta holka sice byla ošklivá jako noc, ale toho Pakoše jsem jí přál. A písnička 'Love is a Waste of Time' se mi už dokonce normálně líbila! Takže sečteno podtrženo - ta forma mi sice obecně nesedne a na začátku mě to sralo strašně, ke konci mě ten film ale potěšil tim, jakou má hloubku a že nejde o žádnou plytkou a odfláklou komedii, která byla natočená jenom proto, aby na ní někdo vydělal, ale že si na tom scénáři někdo fakt dával záležet - ta zápletka je prostě nejen chytrá, ale hlavně i osvětová. (23.09.2016)

Nepamätám sa, kedy naposledy som v nejakom filme videl tak nesympatickú hlavnú postavu. Buď to Aamir Khan tak skvelo zahral, alebo je naozaj ideálnym ksichtom na facku. Skutočne veľmi ťažko sa mi vžívalo do rôznych situácii, ktoré najmä vďaka nemu vyzneli akosi trápne. Skrátka, nie že by bola táto komédia úplnou tragédiou, no uznajte (!), keď Vás film nebaví, aký bude Váš celkový dojem po 153 minútach??? (06.08.2016)

Indické filmy si dávkuji v patřičných rozestupech ne proto, že je považuji za příliš jiné, ulítlé a rozvrkočené. Je to naopak. Těch emocí a rozjuchanosti je vždycky tolik, že kdybych tyto filmy sledoval pravidelněji, nejspíš bych si na to časem zvykl. A to nechci. Dostávat takto intravenózně směs barev, chytlavých písní, krásných hereček, humoru, lásky a pozitivna, mi totiž dělá moc dobře. Byl jsem zvědavý, jak moc sci-fi to bude, ale nijak mě nepřekvapilo, že vlastně vůbec. Postava PK autorům posloužila především jako ukazovátko na mnohé nesmysly a podivnosti, které my lidé děláme. Velmi odvážně se otírá o náboženství, resp. modlářství. V zemi, kde je nejvíc náboženských uskupení a k nějakému z nich patří přes 99% obyvatelstva (Wiki), museli tvůrci nakrknout spoustu lidí. I když zazní věta, že Bohové jsou jen dva...ten, který nás stvořil a ten, kterého stvořili lidé, interpretovat se to dá různě. Tvůrci si očividně rochnili v porýpávání do mnohých náboženských praktik, ale je to na úkor dynamiky. Zbytečně tím zamázli slušně fungující a veselý úvod. Ale pravda, vše je zapomenuto díky veleromanticky dojemné závěrečné třetině, takže na mé hodnocení nebudou mít ani tyto slabší pasáže velký vliv. Naopak za vyzdvihnutí stojí skvělý A. Khan, krásná Anushka a překvapivě chytlavé písně...především v první půli. Na romantiku si vůbec nepotrpím, ale ta indická bezelstnost, nebo co to je, na mě působí jako čerstvě nakrájená cibule... . Ten film je tak dlouhý a pestrý, že i když má pár hluchých, nepovedených míst, dokáže nabídnou dvakrát větší hromadu těch vynikajících. Takže ve výsledku může nadávat snad jen někdo, kdo se podíval na PK bez toho, že by se na indický film předem naladil. Bez toho to většinou nejde. (20.05.2023)