Jde si pro nás noc

Slušná dvouhodinová přehlídka ultra brutálního násilí a zabití na tisíc a jeden způsob to jo, ale víc ani náhodou. Pravda pořád se tu někdo z někým masakruje, ale tak nějak mi tu chybí důvod celého toho masakru. Pravda na začátku se režisér snaží rozehrát něco jako příběh, ale to bolestně nefunguje a tak zhruba po půlhodině dojde k rezignaci na jakýkoliv děj a až do konce se každý snaží zabít každého. Gore je sice fajn, ale po chvíli se omrzí. Navíc se člověk musí usmívat nad nesmrtelností všech aktérů bitek. Nejvíc mě pobavilo když v tom dívčím trojboji frajerka zjistí, že má téměř odpadlej prst tak ho bez mrknutí oka odřízne a bojuje dál a to je ještě slabota bojovat se dá i s nožem v břiše dokonce i s podříznutým krkem. No proč se v tom dál pitvat nenudil jsem se, ale asi už jsem moc starej a mám něco nakoukáno a z tohohle si na prdel fakt nesednu.50% (18.01.2019)

Západní kinematografie si láme hlavu, jak udělat dostatečně realistický akční film, ale aby nebyl eRkový ...protože krev a sprostý slova jsou FUJKY. Násilí je ok, ale nekurvovat u toho a hlavně...žádný cákání krve, sperma, mozku, prostě ničeho. Jo a žádný péra a štěrbinky...prso jo, ale bez bradavky. To v Indonézii se to tak nebere. Nakoupí se barely prasečí krve, kilometry hadiček a šprcek, do kterých se naleje, nalepí pod trička a jde se na to. Sekáčky, sekery, nože, mačety, trubky, šroubováky, zalamovací nože...a spousta nadšení. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Takže zatímco u Kingsmana jsou po promítání sedadla ulepený od blaha pošahaných eRkomilů, kteří se tetelí při každém cákanci, či useknuté končetině, o této Indonéské vykošťovačce ví jen pár zasvěcených hlavounů řeznického cechu. Je to dobře, nebo špatně? Mě je to jedno...protože mě vzrušují spíš ty štěrbiny a prsa s bradavkama, než magoři, kteří se snaží navzájem vykuchat. Takže za mě je to stejně zbytečný film, jako dokument o vyplňování formulářů potřebných pro registrovaný svazek homosexálních párů. (31.12.2019)

Masokombinát Jakarta, aneb vřeštící chlapci a děvčata s bodno-sečnými zbraněmi jdou na porážku a rozhodně z toho nejsou tak vyděšení, že by se v nich krve nedořezal.. Dopad zoufalé snahy vyprávět nějaký příběh mezi zuřivým porcováním lze přirovnat ke chvíli, kdy malé dítě čeká na to, až mu vymění baterky v ovladači od autodráhy. Otázkou je, jak ho bude to ježdění krvavým autíčkem dokola dlouho bavit.. Významnější přiblížení k estetice Garetha Evanse bohužel přišlo až při finálním souboji a právě na jeho počest jsem složil krátkou tematickou báseň: „Ito bude bit jak žito, Uwais bude křičet auvajs. Oddají se chlapci tanci, hemofilik nemá šanci...“ (17.12.2018)

Brutální splatterovská vykosťovačka, kde je jen tak aby se neřeklo naroubovaný nějaký příběh o tom, jak zabiják na poslední chvíli přehodnotí životní priority a nezastřelí malou holčičku, načež zabije desítky panďuláků aby ji ochránil. Bojovka je to působivá, neochuzená o tradičně nesmírně říznou asijskou akci plnou neuvěřitelných kaskadérských kousků. Narozdíl ale od Raidu 2, kterému se tak moc chce podobat, nemá patřičnou epickou šíři děje a ani vytříbenou obrazovou estetiku. Zůstává jen podobná mlátička, která je dějově chudší, za to zatraceně stylová a konečně dostává Julia Estelle více prostoru. (05.02.2019)

Keď som povedal o "The House That Jack Built", že bude jeden z najnepríjemenjších filmov roku 2018, tak "The Night Comes For Us" bude bez debaty tým najnásilnejším filmom, čo som v roku 2018 videl. Na december som si asi odložil skutočné perly. Ale tak poďme na to. Musím povedať, že je to vysoko červený, vysoko krvavý, vysoko násilný film, kde dokopy skoro každý moment je akčná scénka. Osobne tam ani nie je veľká dávka story. Popravde je to len príbeh zabijaka, ktorý sa rozhodne nájsť inú cestu vo svojom živote a chce ochrániť malé dievča z dediny, ktorú chce zabiť Triáda, proti ktorej sa on otočil. To je celé. Okrem toho sú tam ešte nejaké tie podvody a problémy medzi bývalými priateľmi, no reálne nemám pocit, že sa tu odohral nejaký veľký príbeh. Väčšina sledovacieho času je akčná scénka za akčnou scénkou. So všetkými možnými kuchynskými aj nekuchynskými nástrojmi, alebo sa tu poriadne strieľa. A to je v podstate asi všetko, čo by sa o tom dalo povedať. Akčné scénky sú dobré, no ku koncu som si uvedomoval, že už je toho akosi moc. A film sa vôbec nesústredí na iné miesta, ktoré by dávali nejaký dôvod k tomu, aby sme nejako vysoko hlavnému hrdinovi fandili. Skôr chceme, aby sa malá Reina dostala z toho všetkého, lebo ona skutočne nikomu nič neurobila a má len byť zavraždená ako odstrašujúci príklad tomu, kto sa postaví Triáde. Najlepšia časť filmu je pre mňa Julia Estelle. Dáva do tých akčných momentiek všetko. Je tvrdá, je silná, no súčasne mám pocit, že v jadre má aj srdce a smrť nie je to na čom jej ako jedinom záleží. Čo sa týka dvoch ďalších ženských bojovníčok - Elena a Alma. A moc toho o nich nevieme, no otravoval ma smiech Almy. Ale nakoniec to tak pre ne aj dopadne. Niekedy boss battle hold môžu dopadnúť aj v neprospech bossa. Osobne by som povedal ešte jednu vec a to je fakt, že celý film viac pôsobí ako akčná videohra, než ako reálny film. A na jednej strane je to super, na druhej mám pocit, že by som chcel do toho dať aj nejaké momentky, kde by mi záležalo na niekom inom než na Reine. Hodnotenie: B (27.12.2018)