Stopy

Cestovatelka Robyn Davidson razila heslo, čím míň toho na cestě, tím lepší. No něco na tom pravdy je. Taky jsem zvandroval víc, než jen Česko, i když se de facto s ní nemohu poměřovat, tak psa bych nikdy na tak dlouhou štreku nevzal. Ale zpět k filmu. Co dodat? Působivě natočené, ale jak se to vezme, žel ne moc zábavné. (16.07.2016)

Jinakost jako přednost. Tracks je film zvláštní, v mnohém jiný. Stejně jako hlavní hrdinka Robyn (Mia Wasikowska), která se rozhodla se čtyřmi velbloudy a fenkou Diggity přejít australskou poušť. Robynino putování tak nějak automaticky, až osudově, plyne, za tónů opět zvláštně jiné filmové hudby a ržání velbloudů, jen chvilkami je přerušováno záblesky z minulosti hrdinky. Tyto flashbacky doplňují mozaiku Robynina nitra, které má prostě problém s lidmi. Má fobii z masy, z její senzacechtivosti a vlezlosti, z nedodržování daných pravidel a zvyků (například Aboriginů) apod. Tracks je nepatetické dobrodružství, mimochodem natočené podle skutečné události, o nezdolné vůli a touze dokázat, co jsem si předsevzal a co cítím, že je správné. O potřebě dotknout se svobody a uniknout… Věřím, že když uváznete na příliš dlouhou dobu v jednom bodě, nejlepší je hodit granát tam, kde stojíte, a skočit a modlit se. (05.10.2014)

Dobrodružná story, ktorej silu násobí fakt, že sa skutočne odohrala. Ja osobne navyše zdieľam veľké sympatie k podobných „dobrodruhom z ľudu“, ktorý sa snažia aspoň na chvíľu utiecť z tejto skazenej spoločnosti. Takže Robyn Davidson nemusí ani raz vysvetliť prečo sa na cestu vlastne vydala a napriek tomu plne chápem jej rozhodnutie. Jednoduchý, nenásilný film o putovaní Austráliou plný pozitívnej atmosféry a dokresľovaný krásnymi zábermi prírody. V tomto prípade viac nepotrebujem. Ticho, ťavy, pes, púšť, domorodci a decentne hrajúca Mia Wasikowska. Neskutočne nenáročná oddychovka, ktorá zalahodí ako oku tak aj na duši. Malý film, ale s veľkým srdcom. A že v tom nie je nič viac, no a?! Určite z toho išlo vyťažiť viac hlavne po emocionálnej stránke, ale na druhej strane potrebuje sa takýto film zbytočne tlačiť do dramatickej roviny. Myslím, že to by nechcela ani samotná Robyn. Curran z toho urobil film po ktorom sa divák bude cítiť podobne zrelaxovaný ako samotná hrdinka. Tá priamočiarosť určite nesadne každému, nakoľko na to je Tracks až príliš obyčajný film, ale mne ako zarytému „enviromentalistovi“ to sadlo ako uliate. Tých cca 100 minút solídne utieklo a teraz už len zobrať do ruky knihu, pustiť si k tomu nejakú new age hudbu a ešte raz si takto príjemne zavegetiť. CELKOVO: 4* (8/10) (17.07.2014)

Pekný príbeh, ktorého krásu násobí fakt, že bol naozaj skutočný. Ale v podstate to pôsobilo do veľkej miery trochu monotónne a bez nejakých určitých zlomov. Možno by sa tento expedičný austrálsky námet hodil skôr na dokument. Ale nebolo to vôbec zlé. Ťavy, púšť a fascinujúce austrálske scenérie, kde sa sem tam objavila nejaká domorodá dedinka alebo iné zaujímavé prostredie. Každopádne, Robyn Davidson patrí za túto cestu obrovský obdiv, niet divu, že ním dobyla svet. Obávam sa, že v dnešnej dobe by mala po celý čas za zadkom aspoň 100 reportérov, ktorí by dokonalo zničili tie krásne "stopy", ktorými Robyn kráčala. Zničilo by to atmosféru asi tak, ako v ten jeden okamih, keď sa tam na ňu zrazu vyrútili spoza cesty pretínajúcej púšť. (10.07.2014)

Pouštní samotu vyhledávali eremité, lidé nábožensky exhaltovaní. Samota za pochodu je věcí nomádů. Kde je však mez mezi potřebou "být sám" a "něco dokázat"? U spisovatelky Robyn Davidsonové k tomu zřejmě přistupuje i snaha "něco zažít a pak to využít". Byť by to byl jen trénink Mii Wasikowské v ovládání velbloudů. Film mi konvenoval i jako cestopisný už tím, že nepopisoval noční život šelem, ani tajný život broučků, ale na zemi se díval jako na takovou, bez jakékoli taxonomie nebo hodnocení. "Život v Austrálii je těžký / stejně za vozem jako pěšky." (28.05.2020)