Carol

Svým stylem možná nejvíc „straight“ film Todda Haynese. I Daleko od nebe bylo více meta-komentářem k melodramatům Douglase Sirka než čistou, vtahující a univerzální love story. Carol je pro mne zralým dílem režiséra s pokorou vůči příběhu a herečkám, který sobě ani divákům nepotřebuje nic dokazovat (ano, pomrkávám na tebe, Alejandro). Svou očistnou jednoduchostí, za kterou ovšem tušíte dlouhé přemýšlení nad každým záběrem, mi připomněla Leanovo Pouto nejsilnější. Také tady začínáme jednou z posledních scén (kterou v závěru vnímáme ze zcela jiného pohledu), také tady jsou rovnoměrně zohledňována hlediska obou zamilovaných, také tady jde o zapovězenou, společensky nepřijatelnou lásku. Hrdinky však musejí své emoce skrývat ještě obezřetněji než Leanovi milenci. Jejich vztah je vnímán jako obscénní nejen morálně, ale i legálně, což vyprávění obohacuje o znaky krimipříběhu. Svou interakci musí Therese a Carol omezovat na letmé doteky, ostýchavé pohledy z očí do očí a navenek nevinné konverzování. Více nám toho mnohdy prozrazuje jejich pozice v záběru, prostředí, v nichž se nacházejí, objekty, které je doplňují (nebo nám brání je lépe vidět). Proto zřejmě mnozí film shledávají akademicky chladným a odtažitým. Volil bych spíše slova „decentní“ nebo „uměřený“ – film není upředen z velkých emocí a vykonstruovaných dějových zvratů, ale z drobných gest a pohledů, jimiž spolu Carol a Therese pro absenci jiného slovníku komunikují až do bodu, kdy se již nemohou vrátit ke svým dřívějším identitám, dál předstírat, že jsou někým jiným. Zásluhou tušeného, ale nevyjádřeného film nepostrádá dramatické ani erotické napětí, které by při větší explicitnosti nebylo dosažitelné. Do hledání vztahové rovnováhy Haynes smysluplně zapojuje několik málo motivů (jízdy autem, symbolu uzavřeného mikrosvěta hrdinek i jejich nenaplněné touhy po svobodě, získávání jistoty a přejímání moci nad pohledem a reprezentací fotografováním) i vedlejší postavy, z nichž ani jedna nakonec neslouží jenom k tomu, aby Carol/Therese měly záminku k verbalizaci svých pocitů. Podobně jako Pestrobarvec petrklíčový, ani Carol není jen o vztahu lesbickém. Stejnou nejistotu, jak vyjádřit pocity, pro které nezná slova, zažil zřejmě každý zamilovaný. 85% (18.04.2016)

Chápem prečo z Carol asi väčšina nebude až tak nadšená ako kritici z poza oceánu (Metascore: 95/100). Todd Haynes na prvý pohľad totiž točí pomerne obyčajné a chladné filmy, v ktorých sa nesnaží tlačiť na pílu ani čo sa týka konania postáv, ani emócií, ani čo sa týka zbytočného dramatizovania udalostí. Všetko necháva iba voľne plynúť, dusno je cítiť, aby akoby „pod povrchom“ deja bez toho, aby to mal divákovi potrebu priamo zobrazovať. Podobný bol napríklad aj jeho I'm Not There a iná nie je ani Carol. Chápem preto, že davy si ani týmto filmom nezíska, ale to ani nebola prvoplánová snaha ako to býva u väčšiny queer drám, ktoré sa silou mocou snažia hlásať do sveta ako búrajú filmovú tabu a točia niečo špeciálne. Nie, v Carol chýba akákoľvek zapamätateľná scéna a je možno obyčajným a predvídateľným filmom na ten prvý pohľad, ale na druhý pohľad suverénne zrežírovaným, citlivo napísaným, skvele zahraným, fajn ozvučeným, s príjemnou dobovou atmosférou a jednoducho so všetkým na správnom mieste, takže vyslovený zápor tu ťažko hľadať. Akurát to asi pre väčšinu bude príliš nudné, keďže tu nie je akákoľvek „dramatická pompéznosť“, no na tú tu je tento rok The Danish Girl. CELKOVO: 3,5* (7/10) (15.01.2016)

Je to takové...nevím, jak to přesně popsat...těžké, nejednoduché, podlouhlé a čekající....Rooney je chameleon a v jednu chvíli jsem si myslela, že se dívam na Audrey Hepburn :) Cate mi tu přišla taková jiná - jakoby dospělá :D :D Což je ironie, jelikož byla rozhodně v mnoha filmech "dospělejší". Film vyniká úžasnou hudbou a tématem, které by i doktor vyléčil :) Aneb v 50tých letech se dalo všechno vyléčit :D :D Každý, kdo někdy miloval a věděl, že nemá - jelikož to není dobrá volba v případě té osoby - porozumí tomu "trápení", kterým si hlavní představitelky procházejí....Oscarově to nevidím...Max. Cate a to už jen tak z donucení...Ale je to rozhodně film na zamyšlení, jelikož téma přijímání lidí, jací jsou - to je vždycky tématem hovoru v "dobré vyšší společnosti" :) (01.02.2016)

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Rooney Mara. Nevědomky jsem v rámci své výzvy vytvořil sesterský souboj Kate Mara vs. Rooney Mara ve filmech s lesbickou tématikou. A jednoznačně vítězí Kate Mara. Rooney sice v Carol hraje nadmíru dobře, ale film má tendenci sklouzávat k přílišné pomalosti, rozvláčnosti a nudě. Některé dlouhé záběry mají svůj význam a vytváří správnou atmosféru, ale jindy se film utápí ve zbytečnosti. Vedle Rooney hraje skvěle samozřejmě také Cate Blanchett, ve své roli je více než přesná. (07.02.2021)

V podstate úplne štandardná červená knižnica ako od Pilcherovej, ktorú má nad priemer vyťahovať lesbické zafarbenie a oscarové obsadenie. To prvé je mi pomerne jedno a Cate Blanchett ide tentoraz na pol plynu, to už je zaujímavejšia Rooney Mara, ktorá asi prvýkrát presvedčivo hrá nejaké emócie. Ľahko zabudnuteľný kus... (22.02.2016)