Ach, chlapče

Nahlédnutí na takový jeden krásný den v nehezkém Berlíně očima jednoho sympatického pána s nulovými vyhlídkami do budoucnosti. Musím uznat, že Tom Shilling oplýval sympatiemi, takže se mi celkem snadno podařilo ponořit se do děje. Takové existencialistické drámko. Hlavní hrdina nám proplouvá bez emocí příběhem, který se na oko tváří, že je úplně prázdný. Na své pouti od ničeho nikam, střetává Niko velmi zajímavé postavičky, se kterými vede příjemně napsané dialogy. Místy je film vtipný, sem tam vykoukne nějaké drama, občas dojde i na lehké filosofování. Ačkoli u podobných filmů zpravidla usínám, tak tento mě něčím nespecifikovatelným prostě okouzlil, a to jsem neměl ani svoji obvyklou kávu. Musím zaútočit na 4 *. Lehce mi to dokonce připomíná obraz současné zhýčkané mládeže, kterou nic dlouho nebaví, a do které se bohužel také stále řadím. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (26.04.2016)

"Nedal by si někdo šálek dobré brazilské kávy?" - Kandidát by tu byl, mistře! ;-) Aneb co vše může plnit úlohu symbolu neuspokojivého, bezcílně těkajícího, mladého, ale už tolik vyčerpaného života, palčivé existenciální krize, míjení se s vlastním osudem, ztráty porozumění sám sobe i světu (Klíčová otázka, kterou si Niko klade, by šla parafrázovat takto: "Zbláznil jsem se já, nebo lidi okolo mě? Jak se v tomhle bláznivém světě (z)orientovat? Co dělat?" - Nakonec jsme na/porušeni všichni. A s tím se nedá nic dělat, nezbývá než zatnout zuby a (vy)držet.). ___ Oh Boy je zvláštním filmem (resp. můj zážitek z něho nemůžu nazvat jinak než zvláštním), během sledování jsem si totiž nebyl jist, zda mě baví (resp. oslovuje), nebo ne, jestli mi něco dává, nebo ne (jinými slovy, zda není festivalovým filmem na jedno zhlédnutí), aby uběhlo několik dnů a já díky vnitřnímu usebrání (na něž skrze všechny ty vzruchy po dobu projekce nebyl čas) zjistil, že jsem se setkal s něčím výjimečným - současně komickým a melancholickým, hlavně však hluboce pravdivým pro ty z nás, kteří čas od času mají pocit, že něco důležitého zmeškali a že už na ně žádná budoucnost nečeká, a vlastně ani neví, proč si ji v tomhle bláznivém světě vůbec zařizovat. Díky, pane Gerstere za tak vyzrálý debut. 80 % (09.07.2021)

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)

U současných filmů natočených černobílé bývám ostražitá, jestli to dává smysl nebo se režisér rozhodl jen manýristicky využít černobílé vidění, aby to vypadalo umělecky. Tady má, myslím, černobílá kamera důvod. Je odrazem hlavního hrdiny, který je taky takový šedý, bezvýchodný, neví, co se sebou, neví, jak dál – občas mi připomněl hrdiny některých filmů ze 60. let. Dostává se do různých, někdy absurdních situací, do kterých se vůbec dostat nechtěl. Je pasivní obětí, vždy ho někdo do něčeho natlačí a jemu je to nepříjemné. Chtěl by být někde úplně jinde. Problém je, že vůbec neví, kde. Beru to jako portrét mladíka, který je na rozcestí – pokud to budeme brát optimisticky, a tak má před sebou další cesty, po kterých se teprve vydá. Když se na film budeme dívat pesimisticky, tak už rezignoval, a protože neprojevuje žádnou snahu, tak se už ani nikam dál než do bezvýchodnosti nedostane. (21.11.2017)

Nemůžu asi začít jinak než SPOILEREM. Celý film sledujeme pachtění a přežívání losera, který není schopný něco dotáhnout do konce, nebo alespon vyjít se svou rodinou a lidmi kolem sebe. A já pořád čekal, že přijde moment, který ho změní, a my se dočkáme happy endu. Ale to se nestane. A pak je tedy otázkou, jaký měl film smysl, nebo jestli mělo jít jen o jakousi melancholickou jednohubku. P.S. ale zajímala by mě nějaká potitulková scéna, třeba po 2 letech, jestli by skončil jako bezdomovec na ulici. (09.07.2017)